Čína loni dovezla 1066 tun zlata, Indie za ní s 975 tunami mírně zaostala, vyplývá z dat World Gold Council. Poptávka po zlatě všeho druhu meziročně posílila o 32 procent, nad tyčovým zlatem převažoval zájem o šperky. I Indický trh rostl o 13 procent.
Atraktivitu zlata v Číně zvyšují obavy ze zpomalující ekonomiky a bubliny na realitním trhu. Menší investoři navíc nemají v Číně mnoho jiných možností, například akciový index Shanghai Composite se totiž za poslední čtyři roky propadl o skoro 40 procent.
Poptávku v Číně a Indii neovlivňuje jen samotná chuť zákazníků nakupovat, ale i politika. Čína, kde do roku 2020 platil zákaz soukromého vlastnictví zlatých prutů a mincí, pokračuje v liberalizaci trhu s drahým kovem. Indie naopak loni kvůli snaze zamezit odlivu financí ze země dovoz zlata omezila. Snaha odradit Indy o nákupu zlata ale podle World Gold Council příliš neuspěla, v důsledku restrikcí bylo loni do země propašováno 200 tun zlata.
Poptávka po zlatě v roce 2013
Růst v Číně pomohl vyvážit propad zájmu jinde ve světě. Zatímco celosvětové prodeje zlatých prutů, mincí a šperků stouply o 21 procent, zájem o zlato na burzách spadl o 51 procent. Výsledkem je celkový propad globální poptávky o 15 procent. Na něm se podepsala i politika centrálních bank, které loni nakoupily 369 tun zlata, meziročně o 32 procent méně.
Slabá poptávka se odrazila i na mírném dvouprocentním poklesu produkce zlata. Těžba drahého kovu sice rostla, zpátky se ale držely společnosti specializující se na recyklaci zlata.
