Evropa zaostává a čelí odlivu mozků. Česko ale může být tahounem vědy a inovací, tvrdí zakladatelka Profimedu
Zakladatelka společnosti Profimed, investorka a ambasadorka druhé ekonomické transformace Alexandra Kala, mluví ve FLOW o tom, proč je věda pro budoucnost ekonomiky klíčová, jaké změny má přinést zásadní novela zákona o výzkumu a proč považuje grantový systém za zkostnatělý. Popisuje i své zkušenosti z podnikání v Polsku, rozvoj konceptu longevity a důvody, proč dává přednost životu v Česku před Švýcarskem.
Evropa zaostává za Spojenými státy především v oblasti inovací, technologií a výzkumu. Alexandra Kala vidí šanci v novém zákoně o výzkumu a vývoji, který má pomoci přetavit výsledky vědy do komerčně využitelných produktů a technologií. „Komercializace přestává být sprosté slovo. Věda má obrovský potenciál měnit ekonomiku, pokud vytvoříme správné podmínky,“ říká. Za problém považuje i současný grantový systém, který podle ní nedává vědcům dost času ani zázemí na smysluplný výzkum. „Není možné, aby vědci trávili čas vypisováním žádostí. Tím mají žít univerzity, ne vědci,“ zdůrazňuje.
Společně s Technologickou agenturou ČR Kala připravuje projekt tzv. „chairs“, tedy institucionálních míst pro špičkové zahraniční odborníky, kteří mají pomoci rozvíjet konkrétní obory na českých univerzitách. Pilotní výzva má být spuštěna v květnu a trvat pět let. Financování má zajistit nejen stát, ale i firmy, které z výzkumu budou těžit. „Cílem je přivést do Česka lidi, kteří vědí, jak vypadá technologický transfer, a promění ekosystém univerzit,“ vysvětluje.
Věda je součástí jejího byznysu
Profimed se od začátku zaměřuje na produkty, které mají vědecké zázemí a jsou ověřeny odborníky. „Díky tomu se k nám zákazníci vracejí, protože vědí, že to, co nabízíme, funguje,“ říká Kala. Sama se inspiruje švýcarským přístupem k vědě a vážností, kterou tamní společnost věnuje profesorům.
Zároveň se aktivně angažuje ve druhé ekonomické transformaci, kde vede pracovní skupinu pro vědu a výzkum. „Naším cílem je prosadit nový zákon, rozjet chairs a zpřehlednit daňové odpočty na výzkum. Firmy se totiž dnes bojí, že jim je stát zpětně nevezme.“
Poláci už znají mezizubní kartáčky. Profimed je tam etablovaná značka
Podnikání v zahraničí ale podle Kaly není snadné. Když firma vstupovala do Polska, zjistila, že model, který funguje v Česku, tam selhává. Místo poradenství na prodejnách musela firma přejít na přímou edukaci stomatologů a hygienistek. „Byla to mravenčí práce, ale dneska jsme v Polsku úspěšní a Poláci si myslí, že Profimed je jejich značka,“ směje se.
Longevity? Spíš zdravé návyky než zázračné pilulky
Druhým pilířem byznysu Profimedu je segment longevity. Sama Kala ale varuje před přehnanými očekáváními. „Lidé si myslí, že si vezmou pilulku a budou žít déle. Ale bez změny životního stylu to nefunguje. Sport, strava, otužování, omezený stres – to jsou pilíře, které fungují.“
Co dalšího se v rozhovoru dozvíte:
- Proč by vědci neměli sepisovat granty sami.
- Co ji naučil pobyt ve Švýcarsku a proč raději žije v Česku.
- Jak chce pomocí nadačního fondu Žárovky podporovat návrat českých talentů.
- Proč považuje politiky za „zaměstnance“ daňových poplatníků.
- Jak vnímá fenomén Tomáše Mikolova a jeho odchod z akademie do startupu.
- Proč se rozhodla digitalizovat celý Profimed a kam dál firma míří.
- Jak se trénuje imunita podle Alexandry Kala.
