Plastová brčka 2.0. Evropa chystá další velká omezení jednorázových plastů
Po zákazu plastových brček se Evropa chystá na novou vlnu omezování jednorázového odpadu. Do příštího srpna musí Česko přijmou nově schválená pravidla vyžadující snížení množství odpadů, zejména těch plastových. Podle nařízení zkráceného písmeny PPWR postupně odzvoní například čerstvé zelenině či ovoci prodávaným v igelitu nebo po kusech baleným porcím v plastu – třeba kořením, omáčkám nebo smetaně do kávy. Stejně tak postupně zmizejí miniaturní obaly na toaletní potřeby a velmi lehké plastové nákupní tašky.
Zákaz takových jednorázových plastů má platit podle nařízení od roku 2030. Samotné výrobky zmizet nemusejí, výrobci ale musejí hledat možnosti v jiných materiálech, podobně jako je museli najít u plastových brček v papírových alternativách.
Tam, kde plastové obaly zůstanou, bude klást Evropa důraz na podíl recyklátu v nich. Například plastové lahve na jedno použití budou muset mít 35 procent tohoto recyklátu, do roku 2040 má hodnota vystoupat až na 65 procent.
V současných cenách to znamená pro výrobce zdražení o desetihaléře za PET lahev, až začne nařízení platit, ceny recyklátu zřejmě ještě vzrostou. „Poptávka po recyklovaném PET je vysoká, vedle obalů pro potraviny o něj bojují automobilky, výrobci oblečení i řada dalších segmentů. Stanovení povinného podílu v obalech podle zákonů ekonomie cenu vyžene ještě výše,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Už dnes jsou podle něj obaly dvakrát až třikrát dražší, než byly v roce 2021.
Podle lidí z oboru je pravděpodobné, že výrobci ceny přenesou na zákazníky. „Na cenách konečných výrobků se to promítne,“ míní Martin Hejla, jednatel společnosti THIMM. Jeho firma se specializuje na obaly z vlnité lepenky, dodává obaly například pro Madetu, Procter & Gamble, Royal Jerky nebo pro Vitanu.
Nová legislativa podle něj bude znamenat novou mentální změnu u spotřebitelů v Česku. „Například v oblasti fixací a potravinových obalů, jako jsou krabičky pro fast food nebo vaničky na zeleninu a ovoce. U nás navíc máme pro styk s potravinou speciálně upravený materiál, který splňuje přísná hygienická pravidla pro výrobu,“ popisuje.
Změna už nastává například u nerecyklovatelných černých podtácků pro prodej masa a uzenin, kde se velké obchody dohodly, že je přestanou používat. „Ale to vše má své limity. Základní rolí obalu je udržet potravinu zdravotně nezávadnou a co nejdéle čerstvou. Proto se třeba uzeniny balí v ochranné atmosféře a proto nikdy nebude možné obejít se bez plastů v balení ovoce a zeleniny,“ upozorňuje Tomáš Prouza.
Typickým příkladem je podle něj balení pro odnos čerstvého pečiva. „Pokladní musí vidět, co má na pokladně namarkovat, což jí papírový pytlík neumožňuje. Podobně platí omezení pro volně nabízené ovoce a zeleninu. Papírový pytlík vydrží mnohem méně než plastový a není tak použitelnou náhradou,“ doplňuje.
V praxi se změny tedy dotknou jak spotřebitelů, tak byznysu – změní se technologie výroby obalů, bude se modernizovat složení plastů, u nápojů se bude častěji využívat zálohované sklo místo PET lahví, multipacky začnou být baleny do kartonů místo pomocí plastu, u mléka a mléčných nápojů a džusů zřejmě poroste podíl tetrapaku. Omezovat se a mizet mohou především „malé“ plastové obaly, které se nejčastěji dostávají do přírody. PPWR totiž jasně říká, že do roku 2030 musejí být všechny obaly recyklovatelné a do roku 2035 recyklované.
Svaz obchodu a cestovního ruchu bude podle svého prezidenta prosazovat, aby příští vláda přijala normu v co nejjednodušší podobě, která by nezatěžovala výrobce.
Snížit množství obalů má i omezení takzvaného „vození vzduchu“, kdy se krabice vyplňují plastovými obaly, aby se výrobky v nich nepoškodily. Limit na vzduch má být 50 procent a proces balení budou muset někteří výrobci měnit. „Každý nevyužitý centimetr v kamionu znamená vyšší spotřebu paliva a vyšší emise na jednotku přepraveného zboží,“ upozorňuje Jakub Trnka, generální ředitel Raben Logistics Czech & Slovakia. Podle něj je správné plánování nakládek, optimalizace tras a použití vhodných obalů už dnes nezbytnou součástí každého efektivního logistického systému.
PPWR je pokračováním evropské snahy o omezení jednorázových plastů. Již od července 2021 zakazuje směrnice o jednorázových plastech některé produkty z tenkých plastů (například vatové tyčinky či příbory), od loňska jsou díky ní plastová víčka připevněna k lahvím a od roku 2026 „dojde“ i na polystyrenové obaly potravin.
Důvod je zřejmý: V Evropě se každoročně vyprodukuje téměř 26 milionů tun plastového odpadu, jehož velká část se vyplavuje na pláže po celém světě. Přibližně 80 procent mořského odpadu tvoří plast. Dalším důvodem jsou takzvané mikroplasty. Podle odhadů Evropské komise jsou každý rok neúmyslně uvolněny do životního prostředí mikroplasty o objemu, který by naplnil 200 až 600 olympijských bazénů.
Pro srovnání: Asie a přilehlý pacifický region vyprodukují podle dat webu Statista ročně zhruba polovinu veškerého globálního plastového odpadu v celkovém objemu kolem 390 milionů tun (data z roku 2021).
