Úřad OSN pro mořské dno kromě ruské žádosti schválil i žádosti Číny, Nauru a Tonga. Je to prý v historii poprvé, co úřad se sídlem v Kingstonu na Jamajce souhlasil s průzkumem mimo exkluzivní zóny přímořských států. Prý tím státy získají i přednostní právo na případnou těžbu.
„Ruský úsek“ v severní části Středoatlantického hřbetu se skládá ze sta částí, každá o rozloze 100 čtverečních kilometrů. Polymetalické sulfidy, obsahující cenné kovy, spočívají v hloubce dvou až čtyř kilometrů.
„V ruském pásmu bylo objeveno šest perspektivních objektů. Odhaduje se, že je tu 50 až 70 milionů tun rudy,“ uvedl oceánolog Sergej Andrejev. Zatímco na souši se v rudě v průměru nachází okolo jednoho procenta mědi, v sulfidech z Atlantiku může jít o 2,5 až deset procent a v tuně rudy se rovněž nachází okolo čtyř až deseti gramů zlata. Pokud by se odhady potvrdily, zdejší zásoby by odpovídaly zásobám obřího těžařského koncernu Norilskij nikel.
„Moskva staví projekt potenciálních nalezišť na mořském dnu na stejnou úroveň jako obhajobu ruských zájmů v Arktidě,“ citoval Komersant nejmenovaný zdroj z ruské vlády.
Místa v oceánu, kde se očekávají bohatá naleziště rud
Rusko nechce zaspat nástup Číny
Vzestup zájmu o nerosty z mořského dna prý souvisí s čilostí Číny v tomto směru. „Po mnoho let mořské velmoci vedly průzkum mořského dna bez toho, že by o tom uvědomovaly OSN. Ale loni 7. května Čína podala oficiální žádost o povolení průzkumu v oblasti Jihozápadního hřbetu Indického oceánu. To vedlo k rozhodnutí uspíšit naši žádost,“ objasnil deníku nejmenovaný diplomat.
„Ovládnutí dna světového oceánu je pro nás velký geopolitický projekt obrany zájmů Ruska jako přední surovinové velmoci,“ řekl.
Rusko chystá další žádost o průzkum, tentokráte v Tichém oceánu, která by mohla přijít na pořad příští rok. Napřesrok pak Moskva plánuje v OSN vznést novou žádost o rozšíření ruské pobřežní zóny v Arktidě, kde se podle odhadů skrývají obří zásoby ropy a plynu. O toto bohatství, které se stává přístupnější díky globálnímu oteplování, soupeří s Ruskem i USA, Kanada, Dánsko a další státy.
Pionýrem v těžbě rud z mořského dna je Kanada
Jako první na světě hodlá těžbu rud z mořských hlubin v příštích dvou až třech letech zahájit kanadská firma Nautilus Minerals. Měď a zlato našla u břehů Papui-Nové Guineje. Do průzkumu v posledních dvou letech vložila přibližně 22 milionů dolarů. Ale dalších 25 milionů platí každý rok za pronájem specializovaného plavidla. Náklady na samu těžbu se počítají na stamiliony dolarů.
Rusko je pro průzkum dna vybavené, s oceánskou těžbou ale zkušenosti nemá. Disponuje výzkumným plavidlem a má také výzkumné ponorky. Pro další etapu by však podle odborníků byl zapotřebí zahraniční partner s potřebným kapitálem a technologiemi. Nejvhodnější by prý mohl být právě Nautilus Minerals, a to tím spíše, že před pěti lety pětinu této firmy koupil ruský miliardář Ališer Usmanov.
Česko má také svůj úsek oceánu
„České území“ o rozloze 75 tisíc kilometrů čtverečních na dně Tichého oceánu, v pásu mezi Clippertonským a Clarionským zlomem, si v minulosti „vykolíkovala“ i Česká republika díky členství v mezinárodní organizaci východního bloku Interoceanmetal; podobně jako Slovensko 10 tisíci kilometrů v oblasti mezi Havajskými ostrovy a Mexikem. V dohledné době ale Česko s těžbou nepočítá.
