Věští český vládní dluhopis scénář ekonomické stagflace? Růstový šampion se změnil v propadák

Nestává se často, aby cena českých státních dluhopisů během pouhých dvou obchodních dnů propadla o více než procentní bod. Naposledy se něco takového přihodilo právě před rokem, kdy americký prezident Donald Trump odstartoval celní války se světem. Po roce se situace opakuje a investoři pod dojmem války na Blízkém východě přehodnocují atraktivitu svých investic do tuzemských aktiv, a to primárně dluhopisů české vlády. Jednou z mála útěch může být fakt, že Česko v tomto dramatu není samo. 

„Pokles cen českých státních dluhopisů je primárně odrazem obav o inflační tlaky,“ uvádí portfolio manažer Erste Asset Management ČR Radim Kramule. Pokles cen bondů je ve zkratce odrazem toho, že jejich aktuální výnos se investorům náhle jeví jako relativně nízký na to, aby pokryl možné budoucí zvýšení české inflace. „Pro globální ekonomiku, na které jsou Čechy velmi závislé díky své otevřenosti, je rizikovým scénářem možný ropný šok a následná stagflace. Tedy kombinace vysoké inflace způsobené drahými komoditami, která povede k výraznému zpomalení ekonomik, ve finále tedy ke stagnaci,“ dodává Kramule. 

Rozvinutý rozvíjející se trh

Česká republika je zahraničními investory stále vnímána jako rozvíjející se trh. „V případě podobných situací, jako je ta aktuální v Íránu, kapitál prchá do bezpečí a dochází k výprodeji nehledě na fundamenty,“ uvádí analytik společnosti Fichtner Tomáš Tyl. Peníze se pak přelévají do aktiv, která jsou vnímána jako bezpečnější. „Investoři pravděpodobně v této fázi volí růst podílu hotovosti,“ dodává Kramule. 

Právě české státní bondy přitom v posledních měsících patřily mezi solidně rostoucí aktiva. Jak uvádí S&P Czech Republic Sovereign Bond Index mapující vývoj cen bondů domácí vlády, jen během dvou měsíců od poloviny prosince v průměru podražily o bezmála 3,5 procenta. 

„Nyní bude záležet zejména na tom, jak dlouho bude konflikt v Íránu trvat a zda se projeví na inflaci v západních zemích,“ soudí portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Odliv kapitálu do bezpečnějších přístavů je aktuálně patrný nejen na aktivech v Česku, ale i v celé Evropě, Asii a na Středním východě. „Viděli jsme zatím posílení amerického dolaru a švýcarského franku,“ vypočítává oblíbené adresy pro zlé časy včetně současnosti Kramule. 

Druhou stranou mince poklesu cen dluhopisů je růst jejich výnosů, jinými slovy nákladnost půjčky pro dlužníka, tedy v tomto případě český stát. Ta totiž dramaticky vzrostla. Ještě v polovině února tak například český stát platil za pětiletou půjčku roční úrok 3,57 procenta. Aktuálně jsou to bez pár drobných rovná čtyři procenta. Během dvou týdnů tak nákladnost takové státní půjčky vzrostla na každé získané miliardě z finančního trhu o 4,3 milionu korun. 

Pokud by byl hypoteticky celý letošní schodek státního rozpočtu ve výši 310 miliard korun profinancován tímto druhem dluhopisu, stát by na úrocích zaplatil zhruba o 1,3 miliardy korun více než před pouhými dvěma týdny. 

Pro český stát by se tato hrozba materializovala v případě déletrvajícího napětí. „Pokud by vyšší výnosy přetrvávaly, znamenalo by to postupné zdražení obsluhy státního dluhu a větší tlak na rozpočtovou politiku v dalších letech, což by se negativně odrazilo na omezeném prostoru pro fiskální výdaje státu,“ zdůrazňuje analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. Zatím je podle něj nicméně předčasné spekulovat o dlouhodobém vývoji. „Stále je na stole scénář, že se krizi podaří rychle vyřešit,“ dodává analytik. 

Výnosy českých vládních bondů aktuálně nejsou daleko od dvouletého maxima. Svého lokálního vrcholu dosáhly na podzim roku 2022, kdy v Česku naplno zuřila inflační krize.