Českou audioknihu poprvé kompletně namluvila AI. Nový model může změnit celý trh

Na českém trhu vyšla první audiokniha kompletně namluvená umělou inteligencí. Nejde ale jen o technologickou premiéru. Ve spolupráci startupu Elredo a Albatros Media vznikl model, který může zásadně změnit, které knihy se vůbec dostanou k posluchačům. 

Prvním titulem, kterému v Česku dala hlas AI, je Jak přežít Ctirada. Už jeho výběr naznačuje, kam celý model míří. „Vybrali jsme titul, který by standardní cestou do audio podoby pravděpodobně nevznikl,“ popisuje zakladatel Elreda Matěj Schmalz. 

Elredo původně vzniklo jako aplikace pro poslech audioknih, kterou startup postupně rozšířil o vlastní technologii Elredo Voice pro jejich AI produkci. 

Umělá inteligence nenahrazuje lidské interprety, ale posouvá hranici toho, co se ještě vyplatí vyrobit. „Ve většině případů to není rozhodnutí AI versus člověk. Jde o rozhodnutí, zda kniha v audio podobě nevznikne vůbec, nebo vznikne díky AI,“ říká Schmalz. Díky tomu se do audia dostávají tituly, které by se jinak ekonomicky nevyplatilo vydat. 

Podobně to vnímá i vydavatelství Albatros Media, které projekt bere jako příležitost otestovat možnosti technologie. „Chceme si vyzkoušet, co vůbec AI technologie v rámci produkce audioknih nabízí, kam až do této chvíle došla a kde může být přínosem a kde naopak může uškodit,“ říká Tereza Bohdalová z produkce audioknih VOXI, člena skupiny Albatros Media. 

Z měsíců práce na hodiny

Audioknihy patří mezi nejrychleji rostoucí segment knižního trhu. Jejich rozvoj ale dlouhodobě naráží na zásadní brzdu: výrobu. 

Klasická audiokniha znamená měsíce práce ve studiu, interpreta, režii, střih i mastering a stojí zhruba 80 až 150 tisíc korun. U většiny titulů se taková investice nikdy nevrátí. Výsledkem je, že se do audio podoby dostává jen malá část trhu. Ne proto, že by o něj nebyl zájem, ale proto, že nedává ekonomický smysl ho vyrábět. 

AI tento model narušuje. Samotná produkce se zkracuje z měsíců na hodiny a náklady klesají na nižší desítky procent původní ceny. 

Ale bez lidí to nejde

Technologická část procesu přitom není to nejtěžší. Jak popisuje Schmalz, důležitá je práce s detailem. „Největší výzvou je doladění posledních pěti procent. Řešíme například, jak dlouhá má být pauza mezi odstavci nebo jak výrazné mají být nádechy.“ 

Zásadní je, že i přes automatizaci zůstává člověk součástí procesu – jen v jiné roli. „U klíčových rozhodnutí je stále člověk, který nastavuje, jak má výsledek vypadat, upravuje ho a kontroluje finální výstup,“ říká. Na jedné audioknize se dnes podílí dva až pět lidí a jde o pár desítek hodin práce, oproti stovkám hodin u klasické produkce. 

S poklesem nákladů se ale nemění jen výroba. Mění se samotná logika výběru. Zatímco dříve rozhodoval především prodejní potenciál, nově se otevírá prostor i pro tituly, které by se při původních nákladech nikdy nevyplatily – menší žánry, edukativní obsah nebo knihy s úzce definovaným publikem. 

Limitem je osobnost vypravěče

Jedním z argumentů proti AI byla dosud kvalita. První zkušenosti ale ukazují, že právě ta nemusí být hlavní problém. „V nakladatelství i u posluchačů byla zpočátku určitá skepse. Po poslechu ale často nevěřili, že jde o AI,“ popisuje Schmalz.  

Technologie dnes dokáže pracovat s tempem, intonací i emocemi. Limitem zůstává něco jiného – osobnost. „Když audioknihu načte známý hlas, posluchač má k dílu jiný vztah. To AI zatím nahradit neumí,“ říká Schmalz. 

I proto podle něj nepůjde o nahrazení jednoho modelu druhým, ale o jejich rozdělení. Velké tituly a bestsellery zůstanou u klasické produkce. AI vedle toho otevře prostor pro širší a pestřejší katalog. 

„Velké procento titulů v audio podobě dnes nikdy nepokryje náklady. AI může zpřístupnit obsah daleko širšímu spektru posluchačů,“ potvrzuje Bohdalová. 

Devět z deseti knih se do audia nikdy nedostane

Dopad AI se tak nejvíc projeví v objemu produkce. Dnes se do audio podoby dostává jen malá část knih. V Česku ročně vyjde zhruba 12 až 15 tisíc titulů, audioknih vzniká jen 600 až 900. Většina katalogu tak zůstává mimo, protože se výroba nevyplatí. 

To zároveň znamená, že dnešní nabídka audioknih není obrazem toho, co lidé chtějí poslouchat, ale toho, co se vyplatí vyrobit. S poklesem nákladů se tato logika začíná měnit. „Zásadně se tak rozšiřuje prostor pro rozhodování vydavatelů o tom, co do audio podoby převést,“ říká Schmalz. 

Ambice má Elredo konkrétní. V Česku se chce dostat na 20 až 25 procent titulů v audio podobě, což znamená současnou produkci prakticky ztrojnásobit. 

Lidsky namluvené knihy budou dál existovat

Zatímco technologický posun je rychlý, přijetí trhu pomalejší. Jednou z hlavních překážek jsou autorská práva a nutnost získat souhlas autorů, protože starší smlouvy s AI nepočítají. Vedle toho hraje roli i opatrnost vydavatelů a nedůvěra části publika. 

Přesto se podle Schmalze začíná ukazovat, že změna je spíš otázkou času než možností. „Stejně jako se lidé báli, že e-knihy nahradí papírové knihy, a nestalo se to, budou i AI audioknihy fungovat vedle klasické produkce jako další formát,“ říká.