Sedmihvězdičkový mobilhome. BMW začíná prodávat novou verzi své limuzíny, v nabídce je dál i diesel
- BMW letos přijíždí s novou řadou 7 po faceliftu, už podle designového jazyka Neue Klasse.
- Jako poctu legendě všech c-level garáží i jako důstojné rozloučení jsme projeli stávající model.
- A to ve dvou zajímavých motorizacích, které neminou ani „novou sedmičkovou klasu“.
BMW řady 7 příští rok oslaví přesně 50 let od uvedení své první generace a jako dárek si už předčasně nadělilo nový facelift. Po desítky let je tato limuzína prostorem s vlastním počasím, vlastním zvukem a vlastním vztahem k realitě za okny, což by možná někteří lidoví prezidenti a premiéři neslyšeli rádi, i když se rozhodně rádi takovým vozem na státní návštěvu svezou. Třeba jako bavorský premiér Markus Söder, kterého jsme během testu potkali ve stejném voze na D1 spěchajícího na Pražský hrad.
K podobnému státnickému zážitku se lze přitom dostat hlavně pomocí dvou motorizací, jež budou i v nabídce inovované sedmičky. Zaprvé té základní spalovací 740d, kterou je mild-hybridní šestiválcový turbodiesel, a plug-in hybridní 750e, jejž pohání zážehový šestiválec v čilé spolupráci s elektromotorem.
Privátní šlechtický salonek
O designu současné generace už toho bylo napsáno a namluveno opravdu hodně – obří maska, úzká světla, dlouhá karoserie a v případě dvoubarevného lakování skoro až aristokratická teatrálnost. A že jde nakonec o úspěšný vzhled, potvrzuje i sedmička po faceliftu, která tyto dnes už tradiční kontury ještě podtrhuje.
Interiér je v pravém smyslu slova vrcholem toho, co současný automobilový svět vůbec dokáže nabídnout. Kabina sedmičky má blíž k privátnímu salonku než k autu. Vpředu se řidič dívá na zakřivený digitální panel, vzadu cestující ovládají část palubního světa přes dotykové displeje ve dveřích. Materiály, ambientní osvětlení, masážní sedadla, akustické sklo, prémiové audiosystémy nebo elektricky ovládané dveře pomocí tlačítka tvoří prostředí, kde se každý pohyb auta snaží působit jako součást rituálu. Sedmička se vyznačuje mimořádným odhlučněním. Pohodlí povedeného interiéru ještě doplňuje komfort vzduchového podvozku, který snese srovnání s Rolls-Roycem. Někdo by ho možná mohl hodnotit ještě jako přesvědčivější. Není se čemu divit, vždyť BMW s Rolls-Roycem sdílejí stejnou techniku.
Zmenšená limuzína
Největší překvapení dnes není v tom, jak sedmička vypadá. Už je svým způsobem okoukaná, přestože vás stále může potěšit okolo procházející se školák s upřeným pohledem a zvednutým palcem. Nejvíc dokáže toto auto šokovat tím, jak se pohybuje. U auta dlouhého 5,39 metru by člověk čekal jistou těžkopádnost, noblesní pomalost a schopnost imponovat hlavně na dálnici, už méně při parkování v úzkých podzemních garážích a vytáčení téměř kolmých zatáček. Jenže BMW do aktuální řady 7 vložilo kombinaci vzduchového odpružení, pohonu všech kol a natáčení zadní nápravy, jež dokáže obří limuzínu jako zázrakem zmenšit. Neudělá z ní sporťák, to by bylo přehnané. Udělá z ní auto překvapivě přesné a v běžných rychlostech až znepokojivě snadné.
A tady se začínají rozcházet povahy obou vyzkoušených motorizací. BMW 740d je na papíře možná méně efektní volba. Diesel v luxusní limuzíně v roce, kdy se automobilový svět tváří, že budoucnost má především baterie a kabel, zní skoro starosvětsky. Jenže právě v sedmičce dává nafta mimořádný smysl. Hlavně proto že je praktická. A luxus je v konečném důsledku často právě praktičnost, jen zbavená nepohodlí.
Pod kapotou 740d pracuje třílitrový řadový šestiválec s mild-hybridní podporou. Dieselová sedmička nehraje na brutální akceleraci. Její kouzlo je v tom, že se téměř nikdy nemusí namáhat. Šestiválec se neopírá do posádky, nestrhává pozornost na sebe a nepřipomíná řidiči, že pracuje. Prostě existuje někde daleko vpředu, za vrstvou izolace, a posílá karoserii vpřed s nenápadnou samozřejmostí. V dálničním tempu je to přesně ten typ motoru, který nevyvolává emoce zvukem, ale klidem.
Daleko, rychle a bez přerušení
Právě proto působí 740d jako nejlepší auto pro řidiče, který má před sebou trasu Praha–Mnichov a chce ji absolvovat v co největším pohodlí, s co nejmenší únavou a bez strategického plánování nabíjení. Ale to hlavní teprve přichází. Spotřeba kolem 7,2 litru na 100 kilometrů a reálný dálkový dojezd přes tisíc kilometrů jsou u auta této velikosti a hmotnosti údaje skoro až provokativní. Sedmička navíc umí být překvapivě i ekologická. Lze do ní tankovat palivo HVO 100 – vysoce kvalitní náhradu nafty, „hydrogenovaný rostlinný olej“, který má až o 90 procent nižší emise. Toto palivo se vyrábí z různých odpadů, jako jsou například kuchyňské oleje, a také ze zbytků a dalších obnovitelných surovin. Vyšší mazivost HVO má za následek tišší chod motoru.
BMW 740d je paradoxně moderní právě tím, že nepředstírá víc, než nabízí. Je to velká naftová limuzína dotažená do bodu, kdy stará disciplína dálkového cestování působí téměř dokonale. Tankování trvá pár minut, motor je kultivovaný, kabina tichá a podvozek tak komfortní, že cesta ztrácí drama. V době, kdy se často mluví o transformaci mobility, 740d připomíná, že pro určitou skupinu lidí je pořád největší luxus dojet daleko, rychle a bez přerušení.
Urban stories
BMW 750e je jiný příběh. Ne lepší, ne horší. Určitě víc městský, víc technologický a víc společensky přijatelný v prostředí, kde se od drahého auta očekává aspoň nějaká elektrifikovaná omluva. Plug-in hybrid kombinuje benzinový šestiválec s elektromotorem s reálným dojezdem něco přes 70 kilometrů. Plug-in umožňuje nabíjení zhruba za tři hodiny, rychlonabíjení v této verzi chybí.
Není to elektromobil pro netrpělivé. Je to plug-in hybrid pro uživatele, který má kde nabíjet doma či v kanceláři a chce většinu městských přesunů absolvovat tiše. Ráno vyjede z garáže, aniž by ho někdo slyšel, projede centrem bez spalovacího motoru a na schůzku dorazí s klidem, který k sedmičce patří. A když pak přijde dálnice, nastoupí benzinový šestiválec a auto se promění v rychlou dálkovou limuzínu.
750e má navíc výkonový náskok. Systémových 360 kW a zrychlení na stovku za 4,8 sekundy posouvají sedmičku do sféry, kde se dynamika bere jako rezerva, jež se hodí pro každý byznys i politické rozhodnutí. Pokud ale na kabel rezignujete, z auta se stává čistě benzinová limuzína s prázdnou baterií, která si podle testu po vybití řekne zhruba o deset litrů na 100 kilometrů.
Výsledek je mimořádně přesvědčivý. BMW řady 7 v obou verzích ukazuje, že vrcholná limuzína nemusí být jen konzervativní symbol moci. Může být odvážná, technologická, trochu extravagantní a pořád nesmírně komfortní. 740d je racionálnější a pravděpodobně nejlepší pro skutečně dlouhé evropské trasy. 750e je zajímavější pro každodenní život mezi městem, kanceláří a dálnicí, pokud se s ní zachází jako s plug-in hybridem, ne jen jako s výkonnějším benzinovým sedanem.
