Páteří modelu budoucnosti se stanou do roku 2030 takzvané základní komunikace. Peníze ze zvláštního rozpočtu TEN-T, Fondu soudržnosti, strukturálních fondů a Evropské investiční banky půjdou na dostavbu přeshraničních úseků nebo odstranění zúžení a zpomalení. Na hlavní větve se napojí národní a regionální trasy, které zaplatí členskými státy unie.
Před rokem 2009 investovala EU do dálnic a železničních koridorů 859 miliard eur, do roku 2030 mají náklady stoupnout nad 1,5 bilionu. V příštích sedmi letech spolykají vybrané projekty 550 miliard eur. České republiky se týkají tři prioritní osy: cesta vlakem z Německa přes Prahu, Brno, Vídeň a Bratislavu do Bukurešti a Atén, dráha z Gdaňsku přes Varšavu a Katovice do Vídně a Bratislavy a její silniční obdoba. České ministerstvo dopravy úmluvu podporuje.
Konečné slovo budou mít europoslanci a Rada EU.
Základy transevropské soustavy Trans-European Transport Networks (základ zkratky TEN-T) byly schváleny Evropským parlamentem v roce 1993. Patří sem i družicová navigace Galileo se sídlem v Praze. „Dohoda o TEN-T je výsledkem několikaměsíčního vyjednávání. Schválený dokument platí pro všechny státy včetně přistupujícího Chorvatska, účinný bude od 1. ledna 2014,“ řekl Martin Novák z tiskového odboru ministerstva dopravy.
Síť TEN-T tvoří 75 200 kilometrů silnic, 78 tisíc kilometrů železnic, 330 letišť, 270 námořních a 210 vnitrozemských přístavů. Všechny komunikace uvnitř EU27 mají pět milionů kilometrů, z toho auta využívají 65 100 a vlaky 212 800.
