Evropa žádá nabíječky u dálnic. Česko a východ EU lhůtu do roku 2025 nestihnou
Česko má před sebou několikamiliardovou investici do nabíječek a vodíkových plniček aut. A to nebezpečně blízko. Už v roce 2025 by měly být na páteřních dálničních sítích rychlonabíječky každých 60 kilometrů. Jde o evropský cíl, aby mohli lidé v autech na elektrický nebo vodíkový pohon a zejména zboží v nových kamionech bez obav proudit napříč kontinentem. Problém je jen v tom, že se tento scénář v tuzemských podmínkách neodehraje, jak se obávají zástupci dopravců.
„Podle toho, co vím, to nepřipadá v úvahu. Když si vezmete, že obyčejné rozšíření dálničního odpočívadla trvá roky, stavba nového deset let, tak postavit tam nabíjecí stanice pro kamiony není nic, co by se za tři roky mohlo odehrát,“ říká Vojtěch Hromíř, generální tajemník sdružení dopravců Česmad Bohemia.
Pro kamiony je v Česku dosud jedna elektronabíječka, potřeba jich bude přibližně 450 do roku 2025, další stovky výhledově. Návrh Evropské komise zní, že každých 60 kilometrů bude v obou směrech pro kamiony minimálně 1 400 kW nabíjecího výkonu do roku 2025 a 3 500 kW do roku 2030.
Pro osobní auta platí pro stejnou vzdálenost výkon 300, respektive 600 kW. Týká se to transevropských sítí Ten-T, kam v Česku patří ty dálnice, jež se podařilo dovést k hranicím země, a pražský okruh. V úvahu se berou i další proměnné, jako je síla průmyslu, dopravní toky a podobně. Podle ministerstva dopravy by budování nabíjecí sítě mělo vyjít asi na 1,5 miliardy korun.
Byznys sleduje evropské snahy s napětím: Stejně jako se stanovily cíle, které v podstatě znemožní v budoucnu produkci konvenčních osobních aut, něco podobného čeká na nákladní dopravu, jež produkuje zhruba třetinu emisí silniční dopravy.
Velcí hráči jako Daimler jdou už teď cílům naproti. Zrovna tato firma chce na globálních trzích prodávat v roce 2039 jen uhlíkově neutrální kamiony. Podobně ambiciózní cíle mají i Volvo, Renault, Scania či Iveco. „Přesně proto je třeba získat jistotu, aby bylo možné kamiony provozovat pro dálkovou dopravu,“ mluví o směrnici Vojtěch Hromíř.
Návrh se bude schvalovat v době českého předsednictví EU. Oficiální stanovisko je zatím takové, že země je připravena cíle splnit a podporuje je. Ministerstvo dopravy ovšem opatrně připouští, že krátkodobý cíl do roku 2025 může drhnout. „Zajistit adekvátní rezervovanou kapacitu pro požadované výkony, zvláště u dobíječek pro nákladní vozidla, je především otázkou času, proto Česko během projednávání návrhu AFIR (Alternative Fuels Infrastructure Regulation – pozn. red.) usilovalo hlavně o snížení požadovaných cílů pro období do roku 2025,“ říká mluvčí ministerstva Martin Brychta.
Prostor pro vyjednání ústupků bude zejména na červnovém zasedání Rady ministrů dopravy. Při schvalování dokumentu v době českého předsednictví půjde o hledání kompromisu mezi Radou ministrů a europarlamentem. Že jsou rozdíly mezi jednotlivými státy, potvrdil už loni v listopadu na odborné konferenci společnosti Reliant Jan Bezděkovský, pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu.
Elektromobilita: Jaké jsou plány EU a světa?
Evropa se totiž názorově jasně dělí na východ a západ. Východ argumentuje tím, že nástup alternativních pohonů u něj nebude tak rychlý, proto by měl reagovat i výstavbou sítí pomaleji. „Od Němců, Holanďanů nebo Rakušanů neslyšíte téměř žádné připomínky. Stanovené cíle jim buďto ve stávající podobě vyhovují, nebo požadují ještě přísnější. Pak je tu Česká republika, Polsko a vlastně celý Visegrád, kde jsou reakce odlišné. Troufám si proto odhadnout, že společná jednání nebudou jednoduchá,“ uvedl.
V nařízení nejde zdaleka jen o nabíječky ale i plnicí stanice na vodík. Česmad chce ale do hry vrátit i CNG. Byť jde kvůli ruské agresi o ožehavé téma, dopravci se nechtějí svých nakoupených aut na tento pohon zbavovat. „Rádi bychom ten návrh také dotáhli tak, aby se soustředil na aglomerace, kde jsou dopravní uzly, kamiony tam parkují a mohly by se nabíjet. Doladit by se měl i harmonogram nástupu vodíkových a elektrických stanic,“ doplňuje Vojtěch Hromíř. Dopravci mají obavu i z toho, aby soukromí spoluinvestoři nepřenášeli náklady na budování přípojek v podobě příplatků za dražší nabíjení.
AFIR reaguje na balíček Fit for 55 a týká se vedle osobní a kamionové i námořní dopravy.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
