Kvůli válkám jsou i lety nad Českem méně bezpečné. Rušení GPS ohrožuje také civilní letadla
Nejsou terčem, a přesto se ocitají v nebezpečí. Stovky civilních letadel, která dopravují tisíce pasažérů na běžných komerčních linkách mimo jiné i nad Českem, jsou denně necíleně napadány takzvaným GPS spoofingem. Tedy falešnými signály, kterými se válčící strany snaží „dezorientovat“ drony či rakety nepřítele. Jeden z největších zdrojů signálů leží pár set kilometrů od tuzemských hranic na území Ukrajiny, která se brání ruské invazi. I čeští piloti už dnes připouštějí, že se s nežádoucím jevem často setkávají i daleko za územím konfliktu. Se situací, která sice neznačí bezprostřední nebezpečí, ale která může v krajních případech vést až k tragickým důsledkům.
Množství takto ovlivněných letů začalo povážlivěji růst asi před rokem a dál jich přibývá. Zatímco ještě v únoru hlásili piloti „zmatené“ GPS na desítkách letů denně, v srpnu už bylo případů více než 1100, vyplývá z analýzy společnosti SkAI Data Services a Curyšské univerzity aplikovaných věd. Vedle území Ukrajiny je to ještě oblast Středního východu, odkud vychází nejvíce falešných signálů, menším zdrojem je například i indicko-pákistánská hranice.
Nezamýšleným terčem se stal například Boeing 777 společnosti American Airlines během přeletu Pákistánu ve výšce téměř deseti kilometrů nad zemí. Falešným signálem ovlivněný systém zahlásil pilotovi, aby začal stoupat, byť k tomu ve skutečnosti nebyl žádný důvod. „Pokud by současně došlo k selhání motoru nebo jiné nouzové situace za letu, situace by mohla být extrémně nebezpečná,“ sdělil kapitán letu Dan Carey listu The Wall Street Journal.
„Dezorientovaný“ systém GPS přitom může vést k řadě nežádoucích důsledků: k přenastavení hodin v kokpitu, zamezení přijímání některých zpráv, ke špatnému směrování trasy letu, případně k neadekvátním varováním a pokynům systému.
Případů, které mohly skončit katastrofou, vyjmenovává WSJ více. Menší soukromý tryskáč Embraer takto loni v září málem vletěl na území Íránu, Airbus A320 odlétající z Kypru zase letos v červenci reportoval „výrazný posun mapy“ a selhání části navigačního systému. Boeing 787 tentýž měsíc přerušil dvě přistání – z toho jedno jen patnáct metrů nad zemí – poté co ztráta signálu GPS odstartovala sérii potíží s přístroji.
Jednotlivé případy neskončily fatálně, vyžádaly si však takřka veškerou pozornost pilotů. S jevem se setkává i letka soukromých tryskáčů českého dopravce Time Air, kterého založil Martin Pražský týden před útoky 11. září 2001. „V podstatě od počátku ruské invaze pozorujeme dvě varianty narušování signálu GPS. Jednak rušení, kdy přijímač vůbec není schopen signál zpracovat, a „spoofing“, kdy jsou přidány klamné zdroje imitující družice. Ty způsobují, že přijímač sice pozici vyhodnocuje, ale nesprávně. Myslí si, že je jinde, než ve skutečnosti je,“ vysvětluje Pražský.
Připomíná, že moderní letadla pracují s třemi až čtyřmi způsoby zjišťování polohy, každý z nich navíc může mít více zdrojů dat. Pokud se jeden z ukazatelů polohy výrazněji liší od ostatních, pilot je upozorněn. „Je jasné, že pokud by posádka řešila nějakou nouzovou situaci, ke které by se přidalo narušování GPS, byla by to další zátěž,“ dodává Pražský.
Rušení GPS postihuje také lety české společnosti Aeropartner Richarda Santuse. „Děje se tak na každém našem letu přes Černé moře,“ říká šéf firmy a sám aktivní pilot. S jevem se setkává také okolo Kypru a na Blízkém východě. Piloti dopravce mají nastavené postupy, jak takovou situaci řešit. Deník e15 oslovil také leteckou společnost Smartwings, ta však do vydání článku na otázky neodpověděla.
Český státní podnik Řízení letového provozu, který provozuje pozemní síť radionavigačních zařízení, jež umožňuje letadlům určit okamžitou polohu bez závislosti na signálu GNSS – GPS, potvrzuje, že k výše popsanému jevu dochází i v tuzemském vzdušném prostoru.
„Máme jednotky případů, kdy letadla ve vyšších letových hladinách ojediněle hlásí problém s palubním přijímačem GNSS. Nelze však jednoznačně usuzovat, že by šlo o externí vliv, může se jednat o problém konkrétního letadla. Tyto události mohou nicméně souviset s rušením GNSS v prostoru Pobaltí,“ říká mluvčí ŘLP Richard Klíma. Právě v Pobaltí dochází k rušení signálu velmi často. Tedy ve vzdušném prostoru, který dlouhodobě narušují z Ruska vzlétající letouny.
„Piloti plní v kokpitu dvojí službu. Je to trapné pro letecký průmysl, dopravce i pro FAA (Americký úřad zodpovědný za bezpečnost letového provozu – pozn. red.),“ cituje WSJ Todda Humphreyse, profesora leteckého inženýrství na Texaské univerzitě v Austinu. Průmysl a regulátoři by podle něj měli urychlit práce na posílení ochrany letadel, než dojde k nehodě. A to se děje.
Aerolinky připravují ve spolupráci s Airbusem, Boeingem i s dalšími výrobci, regulátory a s dodavateli systémů řešení. Insideři obeznámení s problematikou však nečekají, že by měly patřičné bezpečnostní standardy vzniknout dříve než v příštím roce. Jedním z možných postupů v případě, že je GPS signál letadla zasažen, by mohlo být resetování navigačního systému.
