Rychlost nad 100 km/h? Na českých kolejích jen na hlavních tazích

železniční koridor

železniční koridor Zdroj: ctk

Rychlosti vyšší než 100 kilometrů v hodině jsou na tuzemské železnici možné pouze na hlavní tazích. Na regionálních tratích je stále v řadě případů pro vlaky limitní rychlostí šedesátka. Důvodem je stav infrastruktury, vysoký sklon, příkré zatáčky nebo absence moderního zabezpečovacího zařízení, uvedl Radek Trejtnar z odboru traťového hospodářství Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).

Rychlostní rekord na české železnici drží rychlovlak Pendolino, který před deseti lety na trati mezi Zaječím a Rakvicemi dosáhl rychlosti 237 kilometrů v hodině. V běžném provozu je ale pro vlaky maximální rychlost stanovená na 160 kilometrů za hodinu a týká se jen tranzitních koridorů a souprav, které jsou pro tuto rychlost uzpůsobené.

„Podobných rychlostí se cestující v provozu dočkají nejdříve po roce 2025, kdy by bylo možné začít s výstavbou vysokorychlostních tratí,“ uvedl mluvčí SŽDC Marek Illiaš. Tyto trasy by se mohly budovat v rozmezí let 2025 až 2035 a měly by být vyhrazené pro provoz rychlovlaků jedoucích až 300kilometrovou rychlostí.

Nejnižší rychlostí do 40 kilometrů v hodině se v současnosti Česku jezdí na několika místních drahách s náročnými směrovými a sklonovými poměry. Jde například o spojení Lipna nad Vltavou s Rybníkem na jihu Čech nebo o trať z Tanvaldu do Harrachova, řekl Trejtnar. Šedesátikilometrová rychlost je typická pro většinu regionálních drah a na celostátní dráze se pak rychlosti pohybují mezi zmíněnými 60 kilometry do 100 kilometrů v hodině.

Vyšší rychlost jen na hlavních tazích

„Vyšší rychlosti jsou nyní běžné jen na hlavních tazích,“ uvedl Trejtnar s tím, že 120kilometrovou rychlostí se v Česku přitom začalo jezdit už v období před druhou světovou válkou. Ještě v roce 1989 bylo možné 120kilometrovou rychlostí jezdit na pěti procentech tuzemských tratí a stokilometrovou rychlostí na 17 procentech železniční sítě. Vyšší 140kilometrová rychlost pak byla povolena na několika málo mezistaničních úsecích tratí Brno - Břeclav a Olomouc - Zábřeh na Moravě, které ale provoz výrazně neovlivnily.

Přestože se v posledních letech rychlosti na vedlejších tratích příliš neměnily, v posledních měsících se zvyšování rychlosti týká i měně významných železničních spojení v souvislosti s potřebou čerpat evropské peníze před ukončením evropského dotačního programu OPD I. V rámci těchto modernizací, které správa železnic označuje jako revitalizace trati, se maximální rychlosti zvyšují i na regionálních trasách.

Jiří Kolář: Chceme zvýšit rychlost vlaků na 200 km/h