Skutečné start-up nations. Chytré země v Evropě snižují daně. Bez ohledu na to, kdo vládne
- Evropa znovu ukazuje, že úspěšné země daně spíše snižují než zvyšují.
- Dánsko i Finsko chtějí levnější firmy i práci, aby podpořily růst a inovace.
- Česko mezitím drží vysoké odvody a v klíčových podmínkách prosperity zaostává.
ODS na své víkendové ideové konferenci slíbila, že bude snižovat daně z příjmů firem i lidí, pokud se vrátí k moci. Za vlády Petra Fialy všechny příjmové daně firmám i lidem s vyššími příjmy zvedala. Byla to zásadní chyba. Vývoj v Evropě jasně ukazuje, že ti, kdo chtějí uspět v současné technologické revoluci, být prosperující a bohatí, musí daně snižovat. A to bez ohledu na to, kdo v nich vládne.
I levice snižuje daně firmám a bohatým
Daně totiž snižuje i chytrá levice. Protože pochopila, že se to vyplatí. V Dánsku po nedávných volbách nastoupil k moci už třetí kabinet sociálnědemokratické premiérky Mette Frederiksenové. Tvoří ho tři levicové a jedna středová strana. Její předchozí kabinet prosadil zvýšení důchodového věku na 70 let. Dánové aktuálně chodí do penze v 67 letech. Od roku 2030 to bude 68 let. O pět let později 69 let a v roce 2040 se už bude chodit nejdříve v sedmdesáti letech.
Připomeňme, že kabinet Andreje Babiše u nás prosazuje přesný opak. Chce zrušit průběžný růst penzijního věku, který prosadila předchozí Fialova vláda. A zastropovat ho na 65 letech. Zatím je to naštěstí jen ve fázi slibu a ministr práce Aleš Juchelka ještě konkrétní návrh do sněmovny neposlal.
Mette Frederiksenová chce svůj třetí mandát věnovat mimo jiné výraznému snižování daní. Daň z příjmů firem má do tří let klesnout ze současných 22 na 19 procent. Ta dánská je nyní nejvyšší ze všech skandinávských zemí. Ve Švédsku je 20,6 a ve Finsku 20 procent.
Část skandinávských zemí, považovaných tradičně za region s velmi vysokými daněmi, má korporátní daň nižší než našich aktuálních 21 procent. Na tuto laťku ji v roce 2023 zvedla vláda Petra Fialy. Andrej Babiš slíbil snížení, ale do sněmovny zatím návrh taktéž nemíří.
Máme vyšší daně než Skandinávci
A daně firmám nesnižují jen Dánové. Od ledna příštího roku daň firmám klesne i ve Finsku z 20 na 18 procent. Dánové navíc snižují dosud tradičně velmi progresivní daně z příjmů. Zůstane jen jediná sazba. Plus přirážka 15 procent u příjmů nad 121 500 dolarů ročně (2,6 milionu korun).
Dánsko má na poměry Evropy podprůměrný odvod sociálního pojištění, který je v řadě zemí včetně Česka největší daňovou zátěží. Lidé tak už dnes u daní z práce platí v Dánsku podle aktuálních dat OECD Taxing Wages 2025 méně než v Česku. Naše sociální pojištění, což je přitom jen skrytá daň z práce, je čtvrté nejvyšší po Německu, Francii a Belgii.
Dánové mimo jiné také výrazně zvýhodňují zaměstnanecké akcie a odvody z nich. Což je jedna ze základních podmínek, aby v zemi zůstávaly startupy. Lidé, kteří pro ně jdou pracovat, velmi často žádají podíl na budoucích ziscích právě v podobě akcií.
Evropští lídři
Švýcaři, kteří měli na poměry Evropy vždy daně nízké, začali s dalším snižováním už v roce 2022. Z Curychu a Zugu se postupně stal největší technologický hub v Evropě, kde mají sídla a vývojová centra všechny významné technologické firmy.
Korporátní daň v Curychu je 11,8 procenta. Ne náhodou. Švýcaři se chtěli dostat pod nejnižší evropskou daň, která do té doby byla s 12,5 procenty v Irsku. Individuální daň z příjmu včetně odvodů v Curychu dosahuje 22 procent.
Navzdory snižování daní má Švýcarsko vyrovnaný rozpočet. Dánové mají rozpočtový přebytek na úrovni 2,9 procenta a více peněz vyberou, než utratí nepřetržitě už od roku 2015, kdy měli jen drobný deficit 0,9 procenta. Bez schodků zvládli i covid. Kdybychom při úrovni naší ekonomiky měli stejný přebytek jako Dánsko, dosahoval by 291 miliard korun.
Ne náhodou je Švýcarsko jedničkou v Global Innovation Index, který srovnává schopnost jednotlivých zemí uspět v mezinárodní konkurenci v současné technologické éře. Švédsko je dvojkou. Finsko šestkou a Dánsko devítkou. A protože bývalo už i výš, dobře si uvědomuje, že konkurence je ostrá a pro vzestup je potřeba něco udělat. Opisuje od úspěšnějších a mimo jiné snižuje daně.
Pohled na žebříček jasně ukazuje, které země prosperují. Zásadní je kombinace bezpečí, nízké byrokracie a regulace, vysoké kvality života, nízkých daní a univerzit, které jsou v první světové padesátce. Ty mají Švýcaři i Skandinávci. My z pětky klíčových podmínek prosperity umíme nabídnout jen bezpečí. Ve všech dalších za těmi skutečně úspěšnými zaostáváme.
