Trh zažívá šok. Letenka z Londýna do Melbourne zdražila o 76 procent, krize dusí nízkonákladovky

Skokový růst cen leteckého paliva kvůli válce na Blízkém východě ochromil v posledních týdnech fungování nízkonákladových leteckých společností. Zatímco tradiční aerolinky dokážou vyšší náklady částečně kompenzovat příjmy z prémiových služeb, dopravci jako irský Ryanair nebo britský easyJet přicházejí o hlavní konkurenční výhodu – schopnost nabídnout lety za co nejnižší ceny. Pokud bude období drahého paliva trvat déle, čeká odvětví další růst cen letenek a možná i slučování firem. 

Důsledky drahého leteckého paliva – kerosinu – se už projevily také ve Spojených státech, kde začátkem května náhle skončila společnost Spirit Airlines. Tisíce jejích pasažérů uvízly na letištích.

„Hotovost pálí všichni, my jsme jen na začátku měli menší hromádku,“ řekl deníku The Wall Street Journal generální ředitel Spirit Airlines Dave Davis. Podle bývalého finančního manažera společnosti Air Canada Christophera Reada, citovaného  agenturou Canadian Press, představuje konec Spiritu „varovný signál pro každého málo kapitalizovaného nízkonákladového dopravce v Severní Americe“.

Skok v cenách kerosinu měl rychlý průběh a zasáhl všechny kontinenty. Podle dat Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) stojí nyní globálně zhruba o 80 procent víc, než byl průměr v loňském roce. Tento týden se průměrné evropské ceny kerosinu stabilizovaly na 166,14 dolaru (asi 3470 korun) za barel, v Severní Americe se pohybovaly kolem 163,95 dolaru.

V Evropě situaci komplikovalo nejen zdražení, ale dokonce i riziko, že palivo leckde vůbec nebude. Analytici banky Goldman Sachs na začátku května předpověděli, že evropské zásoby mohou velmi brzy klesnout pod kritickou úroveň 23denní rezervy. 

Například švédská vláda na konci dubna varovala před blížícími se výpadky dodávek a tamní ministryně energetiky nabádala cestující, aby při plánování cest byli flexibilní, napsala agentura Reuters. Šéf Ryanairu Michael O’Leary však situaci uklidňoval a ještě před dvěma týdny řekl novinářům na konferenci v Oslu, že „riziko narušení dodávek ustupuje“.

Evropská komise proto sáhla k opatřením, jež mimo jiné míří na změkčení pravidel pro paliva. Podle agentury Bloomberg umožnila komise evropským dopravcům plnit letadla také palivem amerického standardu Jet-A, což má rozšířit okruh možných dodavatelů a předejít krizovým situacím, kdy by letadla nemohla odstartovat z důvodu lokálního vyčerpání palivových zásob na letištích.

Dopravci reagují nejen úpravami cen, ale rovněž omezením služeb. Německá Lufthansa, druhý největší letecký dopravce v Evropě, vyškrtla z letového řádu 20 tisíc spojů pro období do konce října, čímž uspoří 40 tisíc tun paliva. Ruší především frekventované, ale nerentabilní spoje na velmi krátké vzdálenosti. Také významný nízkonákladový evropský hráč, irská společnost Ryanair, reaguje na vysoké provozní náklady radikálními škrty. Podle Reuters zavře od nadcházejícího zimního letového řádu svou základnu v Berlíně a sníží zde počet letů o 50 procent. Sedm letadel původně umístěných v Německu přesune na nákladově levnější letiště ve Švédsku, na Slovensku, v Albánii a Itálii.

Zdražení kerosinu zatím nejvíc zasáhlo aerolinky v Asii, kde se situace zhoršuje i oslabováním místních měn. Rovněž tam dopravci plošně ruší spoje a redukují kapacity. 

Web britské BBC cituje data analytické firmy Cirium, zaměřené na letecké odvětví, podle níž jen v květnu aerolinky celosvětově zrušily 13 tisíc letů a dva miliony míst v letadlech. Taková redukce vede k dalšímu růstu cen. Zcela specifický cenový vývoj pak zaznamenávají dálkové trasy vyžadující zdlouhavý oblet konfliktních zón. Podle cenových databází zdražila například letenka z Londýna do Melbourne meziročně o 76 procent. 

Nízké marže v době drahého paliva 

Zatímco tradiční dopravci jsou vůči rostoucím cenám odolnější, protože mohou palivo dotovat ze zisků z prodeje prémiových letenek nebo z lukrativních firemních programů, nízkonákladové aerolinky fungují s velmi malými ziskovými maržemi a spoléhají se na vysoký objem přepravených cestujících a doplňkové služby, jako jsou například poplatky za odbavená a příruční zavazadla. Zvláště ohrožené jsou ty společnosti, které si ceny paliva nezajistily dlouhodobými kontrakty a musejí jej nyní pořizovat za vysoké spotové ceny. 

Pro už tak ztrátovou Spirit Airlines, jež navíc kvůli vadným součástkám na motorech nemohla používat třetinu své flotily, to bylo fatální. Záchranný plán na prodej 90procentního podílu americké vládě výměnou za úvěr ve výši 500 milionů dolarů (10,3 miliardy korun) ztroskotal, protože věřitelé požadovali přednostní splacení svých pohledávek. Výsledkem krachu také je, že tržní podíl nízkonákladových aerolinek ve Spojených státech klesl z 38,2 na 35,5 procenta. 

Zbylí američtí nízkonákladoví dopravci jako Frontier či Avelo, sdružení v organizaci Association of Value Airlines, požádali podle agentury Bloomberg koncem dubna americkou vládu o vytvoření podpůrného fondu ve výši 2,5 miliardy dolarů (52 miliard korun). Tyto peníze měly kompenzovat dodatečné náklady na palivo za předpokladu, že cena kerosinu zůstane nad hranicí čtyř dolarů za galon po zbytek roku. Vláda ovšem takový fond odmítla s odůvodněním, že dopravci mají stále přístup ke standardnímu komerčnímu financování a státní sanace soukromých ztrát v konkurenčním prostředí je nepřípustná.

„Není chyba vlády, že nízkonákladové aerolinky nedokážou řídit své podnikání tak dobře jako jiní dopravci. Proč by je měli američtí daňoví poplatníci zachraňovat?“ komentoval situaci v časopisu Forbes prezident výzkumné společnosti Atmosphere Research Group Henry Harteveldt.

Tradiční hráči ve výhodě

Může to vypadat jako jev, který popírá ekonomickou logiku, ale v Evropě i USA paradoxně dochází u některých typů letenek ke zlevňování. Jde ale o vynucenou reakci na propad poptávky, kdy se cestující kvůli obavám z rušení letů zdráhají plánovat letecké dovolené. Analýza listu Financial Times ukazuje, že evropští dopravci proto například na klíčových středomořských linkách srážejí ceny, aby vygenerovali okamžitou hotovost. Generální ředitel společnosti Wizz Air József Váradi tento postup obhajoval nutností stimulovat trh i za cenu nižších zisků. Podle analytičky Juliany Liuové, již citovala agentura Bloomberg, je to však z dlouhodobého hlediska neudržitelné, protože budoucí lety budou s podobnými cenami vytvářet další ztráty. 

Oslabení nízkonákladové konkurence představuje pro tradiční dopravce strategickou výhodu a otevírá široký prostor ke konsolidaci odvětví. Agentura Bloomberg v této souvislosti citovala generálního ředitele nadnárodního holdingu International Airlines Group (IAG) Luise Gallega, který současnou situaci označil za ideální příležitost k nákupu oslabených rivalů. Gallego potvrdil, že skupinu, pod niž kromě španělské Iberie patří i British Airways, aktivně oslovují menší aerolinky s nabídkami na převzetí. Samotná IAG přitom letos očekává dodatečné náklady na palivo ve výši dvou miliard eur (41 miliard korun).

Pro zákazníky jsou těžkosti nízkonákladových aerolinek jednoznačně špatnou zprávou – budou mít menší výběr a dražší lety. Jakmile z trhu mizí nízkonákladoví konkurenti, tradiční dopravci ztrácejí ekonomickou motivaci udržovat základní ceny na nízkých úrovních. Datová analytika z amerického trhu jednoznačně prokázala, že pouhá přítomnost spojů společnosti Spirit Airlines na určité trase dokázala stlačit průměrnou cenu letenek o 14 procent.

V dané situaci také vzniká další paradox: některé tradiční aerolinky hlásí zisky i v době extrémně drahého paliva. Sice se musí vypořádat s nárůstem nákladů – třeba American Airlines oficiálně očekává dodatečné výdaje v rozsahu čtyři miliardy dolarů (82 miliard korun) čistě kvůli kerosinu –, na druhé straně jim však jejich obchodní model umožňuje náklady přenést na zákazníka. Generální ředitel United Airlines Scott Kirby tak rovnou avizoval plošné zdražení letenek o 15–20 procent. Ziskovost těchto firem nepramení z toho, že by vůči drahému palivu byly imunní, ale ze schopnosti vnutit trhu vyšší cenu. Nízkonákladové aerolinky takovou možnost nemají.

Přenesení nákladů za dražší palivo přímo na konkrétní zákazníky navíc probíhá i formou takzvaných palivových příspěvků. Tuto cestu zvolily například v Hong Kong Airlines, kde palivový příplatek pro cesty do Severní Ameriky činí 35 procent. Španělská nízkonákladová aerolinka Volotea se dokonce pokusila vymáhat dodatečné příplatky na už dříve prodané letenky. Britský dopravce easyJet naproti tomu tento postup odmítl a zvolil jinou strategii: garantoval ceny bez příplatků pro celou probíhající letní sezonu.

Finanční trhy dopravce trestají 

Oslabené nízkonákladové aerolinie se už také staly cílem akciových spekulantů. Jak upozornil byznysový server City AM,v březnu došlo na londýnské burze k prudkému nárůstu spekulativních krátkých pozic u akcií společnosti Wizz Air. V té době se z titulu stala nejshortovanější britská akcie. Shortování znamená sázku na pokles akcií – investiční fondy začaly tuto strategii vůči Wizz Air uplatňovat ve chvíli, kdy firma zrušila linky na Blízký východ a oznámila, že v důsledku války bude mít letos zásah do hospodaření v rozsahu 50 milionů eur (1,2 miliardy korun) a pravděpodobně se propadne do ztráty. Akcie Wizz Air už od začátku roku odepsaly více než 27 procent své hodnoty.

Nejtvrdším dopadům drahého leteckého paliva však podle agentury Bloomberg čelí nízkonákladové odvětví v Asii. Státy v tomto regionu pokrývají přes 80 procent své spotřeby nákupy ropy z Blízkého východu. Asijské nízkonákladové dopravce ovšem kromě drahého paliva trápí rovněž oslabení domácích měn – protože za palivo platí v dolarech, slabší měny jej ještě více prodražují. Většina firem navíc není proti cenovým výkyvům zajištěna. U společnosti AirAsia X například tvoří nákup paliva 40 procent veškerých nákladů, přičemž celých 70 procent firemních výdajů probíhá v dolarech. Aerolinka proto přistoupila ke zdražení letenek až o 40 procent a navýšila palivové příplatky o pětinu.

Dopravce Batik Air Malaysia zase snížil nabídku sedadel o 35 procent a společnost Thai AirAsia omezila lety o 30 procent. Finanční potíže se nevyhýbají ani tradičním dopravcům v regionu. Indická společnost Air India podle Bloombergu přistoupila ke snížení letových kapacit o více než 20 procent na období nadcházejících tří měsíců a současně snižuje mzdy pro vrcholový management.