Práce na šest hodin týdně. Většina kurýrů nechce klasické zaměstnání, tvrdí manažerka Woltu
- Česko připravuje pravidla pro práci přes digitální platformy. Dopadnout nemají jen na kurýry nebo řidiče, ale i na širší část trhu práce.
- Wolt podporuje ochranu pracovníků, varuje ale před modelem, který by z platformové práce udělal klasické zaměstnání.
- Podle Veroniky Bush z Woltu je klíčové zachovat flexibilitu, kvůli níž si lidé tento způsob výdělku vybírají.
Debata o platformové práci vstupuje v Česku do klíčové fáze. Evropskou směrnici o práci prostřednictvím digitálních platforem musejí členské státy převést do národního práva do konce roku 2026 a Česko patří spolu se Slovenskem mezi země, kde je diskuze nejdál. Podle Veroniky Bush, head of public policy ve střední a východní Evropě pro Wolt, půjde o rozhodnutí, které neovlivní jen rozvoz jídla, ale širší trh práce.
„Často debata sklouzne k tomu, že řešíme legislativu pro kurýry, kteří doručují jídlo, nebo řidiče sdílených služeb. Tak to ale není. Směrnice bude mít daleko širší dopady,“ říká Bush v e15 Castu. Připomíná, že přes digitální platformy si dnes lidé hledají také marketéry, právníky, poradenské služby, úklid nebo hlídání dětí. Nová pravidla se tak mohou dotknout mnohem většího segmentu ekonomiky, než se na první pohled zdá.
Hlavní otázkou podle ní je, jak zlepšit ochranu lidí pracujících přes platformy, aniž by se zničila flexibilita, kvůli níž si tento způsob práce vybrali. „Nejlepší model je vyvážený. Zlatá střední cesta, která lidem dá potřebnou ochranu a zvýší transparentnost algoritmů, ale zároveň bude respektovat samotný charakter platformové práce,“ říká.
Vyvážená podoba zákona
České ministerstvo práce a sociálních věcí podle Bush zatím směřuje k takzvané minimální transpozici evropské směrnice. Wolt tento přístup vítá. Firma zároveň oceňuje, že přípravě návrhu předcházelo několik kol jednání se sociálními partnery. „Věříme, že finální podoba zákona bude vyvážená. Měla by naslouchat potřebám pracovníků, ale zároveň nepoškodit firmy, které jsou na platformy napojené,“ dodává.
Podle Woltu je klíčové nepohlížet na platformovou práci černobíle. Partnerské kurýry podle Bush nelze jednoduše zařadit buď mezi zaměstnance, nebo mezi klasické podnikatele bez jakékoliv ochrany. „Ve světě platforem věříme, že flexibilitu lze skloubit s ochranou. A příklad Woltu podle nás ukazuje, že to možné je,“ říká.
Firma argumentuje mimo jiné tím, že její partnerští kurýři už dnes mají přístup k bezplatnému úrazovému pojištění, kompenzacím za čekání v restauracích, lidské podpoře během doručování a k dalším benefitům. Zároveň si podle Bush sami rozhodují, kdy, jak často a kolik budou pracovat i zda konkrétní objednávku přijmou.
Dodatečný zdroj příjmů
„V průměru doručují naši partnerští kurýři šest hodin týdně. To ukazuje, že jde skutečně hlavně o dodatečný zdroj příjmu,“ říká Bush. Podle interních průzkumů Woltu má 56 procent partnerských kurýrů v Česku zároveň práci na plný či částečný úvazek nebo studuje. A 88 procent dotázaných podle firmy uvedlo, že chce zůstat nezávislými živnostníky, nikoli zaměstnanci.
Přísnější regulace, která by platformovou práci přiblížila klasickému zaměstnaneckému vztahu, by podle Bush mohla poškodit celé odvětví. „Kdybychom jim vzali flexibilitu, nedokázali by tuto práci skloubit se svými existujícími závazky, ať už jde o zaměstnání, studium nebo o péči o rodinu,“ říká. Výsledkem by podle ní mohl být menší počet kurýrů, horší dostupnost služeb v menších městech, delší čekací doby, nižší počet objednávek a následně i nižší tržby místních podniků.
Wolt zdůrazňuje, že jeho platforma není jen rozvozová služba, ale také digitální infrastruktura pro malé a střední podniky. Podle Bush tvoří právě tyto firmy velkou většinu obchodních partnerů Woltu. Třicet procent z nich podle dat firmy uvedlo, že bez Woltu by nedokázaly zvládat online byznys.
„Všechno, co si zákazník může koupit na Woltu, pochází z jeho města. Nic nedovážíme mimo Českou republiku nebo mimo Evropskou unii,“ říká Bush. Podle studie, kterou pro Wolt vypracoval institut Copenhagen Economics, mohlo díky ekonomické aktivitě podniků na platformě v Česku loni vzniknout 4200 pracovních pozic.
Bezpečnostní síť
Platformová práce podle Bush zároveň funguje jako bezpečnostní síť. Využít ji mohou studenti, rodiče malých dětí, starší pracovníci, lidé se zdravotními omezeními, nově příchozí do země nebo ti, kteří se ocitli mezi dvěma zaměstnáními. „Platformová práce může sloužit jako silná bezpečnostní síť. Člověk může přijít a odejít podle toho, jak mu to vyhovuje. Nemusí se nikam hlásit, nemáme směny, stačí se přihlásit do aplikace,“ popisuje.
Data Woltu podle ní ukazují, že průměrná doba spolupráce kurýra s platformou je zhruba šest měsíců. Firma to interpretuje právě jako důkaz, že mnoho lidí platformu využívá dočasně. „Důležité je, že i když odejdou, vědí, že se mohou kdykoliv vrátit,“ říká Bush. Podle průzkumu firmy 59 procent kurýrů uvedlo, že díky Woltu pociťuje menší finanční stres.
Algoritmická transparentnost
Dalším velkým tématem evropské směrnice je algoritmická transparentnost. Právě přidělování objednávek a výpočet odměn bývají jednou z oblastí, na kterou část kurýrů upozorňuje. Bush tvrdí, že Wolt už dnes kurýrům před přijetím zakázky ukazuje čas, vzdálenost i odměnu. „Na základě těchto informací se mohou svobodně rozhodnout, zda objednávku přijmou, nebo odmítnou, aniž by za odmítnutí byli sankcionováni,“ říká.
Algoritmus podle ní pracuje s objektivními faktory, jako jsou dostupnost, lokalita a dopravní prostředek kurýra. „Nepracuje se subjektivními faktory ani s osobními rysy. Ke všem partnerským kurýrům přistupuje stejně,“ dodává. Wolt od roku 2022 vydává zprávu o transparentnosti algoritmů a podle Bush ji aktivně sdílí i s kurýry.
Směrnice však přinese i nové povinnosti. Platformoví pracovníci si například budou moci vyžádat vysvětlení rozhodnutí, které učinil algoritmus. „Určitě to bude znamenat vyšší administrativní zátěž. Zároveň ale věříme, že firmy musejí být transparentní v tom, jak algoritmy využívají,“ říká Bush.
Protestuje jen menšina kurýrů
Wolt v Česku spolupracuje zhruba se sedmi tisíci aktivních partnerských kurýrů měsíčně. Část z nich čas od času protestuje kvůli výdělkům, transparentnosti nebo změnám v aplikaci. Firma podle Bush jejich právo protestovat respektuje, zároveň ale tvrdí, že jde o menší část celé skupiny. „Je přirozené, že v tak velké skupině se najdou lidé, kteří nejsou spokojeni s určitými aspekty spolupráce. Pro nás jsou to důležité podněty, které nám pomáhají se zlepšovat,“ říká.
Z osobních setkání s kurýry podle ní často vycházejí velmi praktická témata, například parkování ve městech nebo způsob balení jídla v restauracích. Wolt proto jedná s municipalitami a hledá řešení, například možná místa pro kurýrní huby. Firma také spolupracuje s iniciativou Dám Respekt na tématu bezpečnosti v dopravě.
Novinky se promítají i přímo do aplikace. Wolt nedávno představil takzvané heat mapy, které kurýrům v reálném čase ukazují oblasti s nejvyšší poptávkou. „Kurýři se tak mohou přesunout tam, kde je největší zájem, a pozitivně ovlivnit své výdělky. Jejich zpětná vazba je pro nás zásadní. Pokud nebudou spokojení oni, náš byznys nebude fungovat úspěšně,“ uzavírá Bush.
