Investování je z podstaty nudná věc. A vůbec to nemusí být špatně, říká šéf Portu Radim Krejčí
- Investiční gramotnost Čechů klesá a lidé dnes peníze investují spíše z povinnosti, aby je nepožírala inflace.
- Dostupnost investic sice roste, ale lidé stále bojují se základy, jako je počítání procent nebo složené úročení.
- Investování podle zakladatele a ředitele platformy Portu Radima Krejčího nemusí být nutně vzrušující, aby fungovalo. Hodnotu vytváří disciplína, jednoduchost a čas.
Investiční trh se mění rychleji než finanční gramotnost. Aplikace a peněžní nástroje jsou sice dostupnější než kdy dřív, lidé ale do investic posílají peníze z povinnosti a bez hlubšího zájmu. Podle zakladatele a ředitele investiční platformy Portu Radima Krejčího se Česko potýká hned s několika zásadními problémy, lidé například neumí pracovat s procenty a často podléhají nebezpečným spekulacím. V rozhovoru pro e15 vysvětluje, proč je rodina důležitější než škola, jak investovat v pětačtyřiceti a proč Portu míří k širším bankovním službám.
Jak jsou na tom aktuálně Češi s finanční gramotností? Lepší se?
Výsledky našeho Indexu investiční gramotnosti, který měříme s agenturou IPSOS, ukazují v posledních letech spíše negativní trend. Investiční gramotnost rostla kolem covidu, kdy byli lidé zavření doma, měli čas a investování je začalo bavit. Dnes je situace jiná. Lidé sice investují více kapitálu, což je pozitivní, ale dělají to z povinnosti. Berou to jako nutnost, aby jim peníze neležely na běžných účtech a nepožírala je inflace.
Školství v tomto směru selhává. Co s tím?
Moje zkušenost je spíše negativní. Ptal jsem se vlastních dětí, jak se k finanční gramotnosti přistupuje na gymnáziu. Není to samostatný předmět, jde o pár hodin v rámci obecného přehledu a pedagogové to často nedělají s velkým nadšením. V základech společenských věd se raději věnují třeba filozofii.
Co se musí změnit, aby se situace posunula?
Stát musí jasně nastavit a komunikovat očekávání. A to jak ohledně důchodů, tak i správy osobních financí. To se pak musí promítnout do vzdělávání. Nejde ale jen o výuku finančních nástrojů, ale o matematiku. Zjišťuje se, že lidé neumí pracovat s procenty, netuší, co je složené úročení nebo jak přesně funguje inflace. Vědí, že se zdražuje, ale neumí si spočítat rozdíly mezi jednotlivými investicemi. Druhým pilířem jsou instituce a firmy jako my, které by do vzdělávání měly investovat vlastní peníze. Třetí věcí je osvěta přímo na pracovištích.
A ta by měla probíhat jak?
Firmy raději zorganizují jazykový kurz angličtiny, což je super, ale proč neudělají školení k finanční gramotnosti? Zaměstnavatelé často nejsou ochotní přispívat zaměstnancům na DIP, standardně jim jen posílají peníze na staré penzijní připojištění a tím to končí. V některých státech přitom firmy do penzijních schémat přispívat dokonce musí, což přirozeně vyvolává zájem zaměstnanců o to, jak systém funguje.
Pomohla by větší gamifikace investování, nebo je to spíše riziko?
Nejsem si jistý, zda je to v souladu s odpovědným přístupem. Je fajn, že se mladá generace naučí investovat třeba na Revolutu, ale pochybuji, že si tam bude pravidelně spořit na důchod. Přílišná atraktivita s sebou může nést i negativní efekty, mladí lidé začnou spekulovat, obchodovat, často prodělají peníze a kvůli této špatné zkušenosti dlouhodobé investování rovnou zavrhnou. Investování je z podstaty nudná věc. Člověk by ale měl vědět, co dělá a jaká jsou rizika. Ideální je brát to jako činnost, která k životu přirozeně patří.
Začínali jste jako jednoduchá platforma, která lidem podle dotazníku poskládala portfolio na míru. Co nabízíte dnes?
Tento model na startu oslovil hlavně technologické nadšence, kteří znali pasivní investování ze zahraničí. Postupně jsme ale reagovali na poptávku a přidávali další služby, jako jsou dětské účty nebo možnost složit si vlastní strategii, kterou mohou využít pokročilejší investoři. V ní si člověk sám určí, kolik chce mít v investicích třeba zlata nebo technologií. Zásadní pro nás bylo také propojení s Air Bank, které nám otevřelo dveře k dalším tisícům uživatelů.
Lidé s vámi stárnou a mění se i jejich potřeby. Co to znamená pro vývoj platformy?
Loni jsme naše automatické řízení investic rozšířili o daňovou optimalizaci, která hlídá takzvaný časový test. Začali jsme více využívat také tzv. target date investing, kdy se majetek s blížícím se koncem horizontu sám přesouvá do konzervativnějších nástrojů, aby člověk před výběrem peněz neriskoval. Do nabídky přibyl i realitní fond od naší mateřské společnosti Wood & Company a obrovským hitem je dlouhodobý investiční produkt (DIP) na stáří, který si u nás založilo už přes 50 tisíc lidí. Cílem je zkrátka pokrýt celý finanční život člověka, od dětství až po čerpání renty.
Jak by mělo finanční plánování vypadat v praxi? Začněme od dětství – co doporučujete pro pětileté dítě?
Tady je ideální dětský účet a bezstarostné, klidně dynamické ETF portfolio. Do plnoletosti má dítě před sebou třináctiletý horizont, takže v osmnácti získá solidní finanční základ. Klíčovou roli ale hraje rodina. To, jak se k penězům staví rodiče, formuje člověka mnohem víc než škola. V patnácti letech navíc můžete dítěti zřídit vlastní „login“, aby se samo učilo pracovat s aplikací a sledovat vývoj.
Ve dvaceti si mladý člověk už často vydělává sám na brigádách. Co se pro něj mění?
Pro mladé do 26 let máme poplatkově zvýhodněný studentský účet se sníženou minimální investicí. V tomto věku by už měl člověk přemýšlet o konkrétních cílech. Například o budoucím vlastním bydlení, dosažitelnosti hypotéky, ale i o tom, že jednou prostě bude chtít být rentiérem a nebude moct nebo chtít pracovat.
Když se posuneme do produktivního vrcholu, řekněme kolem 35 let, jaká je strategie?
V tomto věku je nutné maximalizovat investované částky podle individuální situace. Pokud člověk chce využít daňové odpočty nebo mu přispívá zaměstnavatel, je nejvyšší čas pro DIP. K pasivnímu základu už si lidé v tomto věku mohou přidat i odvážnější věci podle sebe – například krypto ETF, realitní fond nebo prověřené emise dluhopisů.
Kolem pětačtyřicítky už lidé často začínají myslet na zadní vrátka. Co dělat v tomto věku?
Tady už musíte mít jasnou představu o budoucí rentě. Člověk ví, kolik má nainvestováno, a začíná plánovat pravidelné výběry, aby mohl postupně zvolnit životní tempo. Na to cílí náš připravovaný produkt Portu Renta, který bude umět automaticky vyplácet prostředky podle zadaných kritérií, například půl procenta z celkového objemu měsíčně nebo průběžné dividendy.

Radim Krejčí
Radim Krejčí je zakladatelem první české online investiční platformy Portu, která dnes spravuje přes 60 miliard korun. Ta vznikla pod hlavičkou investiční skupiny WOOD & Company, kde Krejčí působil od roku 2017. Předtím zastával vedoucí pozice ve finančních společnostech jako Roklen či Patria Finance. Vystudoval finance na Vysoké škole ekonomické v Praze a investováním se profesně zabývá více než 25 let.
A jak to ideálně vypadá v samotném důchodu?
Člověk končí s prací a začíná naspořené peníze čerpat, ať už z DIPu, nebo právě přes Rentu. Ideálně s asistencí umělé inteligence, která bude hlídat, aby majetek neklesal pod kritickou úroveň a držel se například bezpečného pravidla čtyř procent ročního výběru.
Chystáte se lidem umožnit, aby si u vás kupovali přímo konkrétní akcie jednotlivých firem. Proč měníte dosavadní model?
Zatím jsme fungovali výhradně ve formě správy, kdy se staráme o celé portfolio jako celek. V režimu přímého obchodování, tedy brokerage, si uživatel bude moci v reálném čase koupit konkrétní kusy akcií nebo ETF za jasně daný poplatek za pokyn. Vidíme po tom velkou poptávku. Někteří lidé s námi stárnou, získávají zkušenosti a při kmeni 300 tisíc uživatelů už máme silný segment, který tyto pokročilejší nástroje zkrátka vyžaduje.
Loni jste představili takzvané hybridní poradenství, tedy kombinaci digitální platformy a poradce - člověka. Osvědčilo se to?
Odpovídá to vývoji robo-advisorů v zahraničí. Existuje skupina digitálně zkušených lidí, kteří investují sami, ale čas od času chtějí zkonzultovat své portfolio nebo konkrétní případ. Proto jsme spustili poradenský servis. Služba je velmi úspěšná, ale nechceme být klasickou poradenskou firmou. Konzultace probíhají online a aktuálně řešíme, jak tento servis škálovat, například s využitím umělé inteligence.
Kam až s AI plánujete zajít?
Umělá inteligence je pro nás obrovské téma. Letos s ní pravděpodobně ještě nic revolučního nespustíme, ale v delším horizontu v ní vidíme zásadní potenciál. Naším cílem je AI investiční agent, který se stane osobním poradcem uživatele. Bude s ním nezávisle komunikovat, vzdělávat ho, optimalizovat portfolio a asistovat s finančním plánem včetně řízení výběrů. S tím souvisí i trend behaviorálního investování. Chceme s pomocí AI sestavit každému člověku portfolio tak, aby k němu měl osobní důvěru. Když bude mít uživatel ze své investice dobrý pocit, udělá méně strategických chyb a nebude při každém tržním poklesu panikařit a prodávat, což má zásadní vliv na dlouhodobý výnos.
Směřujete k digitálnímu asistentovi i k hypotékám. Znamená to, že se z Portu časem stane klasická banka?
Naším cílem je další expanze. V Česku chceme zůstat jedničkou v online investování a dosáhnout hranice minimálně půl milionu uživatelů. Kromě AI asistenta chceme ale nabídnout i služby, které se klasickému bankovnictví hodně blíží, ať už s bankovní licencí, nebo bez ní. Uvažujeme o doplňkových produktech typu hypotéka, pojištění, platební karty nebo směny měn. Jakmile dosáhneme takto velkého počtu lidí na platformě, dává integrace bankovních služeb jasný smysl.



















