Obezita v Česku roste, náklady přesahují dvě procenta HDP. Řešením by mohly být fondy prevence

Obezita přestává být „jen“ individuálním zdravotním problémem nebo estetickým nedostatkem a stává se systémovou výzvou pro české zdravotnictví i ekonomiku. Data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) ukazují, že nadváhou nebo obezitou dnes trpí téměř dvě třetiny dospělé populace a jejich podíl dlouhodobě roste. Spolu s tím narůstají i náklady, které podle dostupných analýz dosahují až 2,7 % HDP.

Na tuto rostoucí výzvu reagovala nedávná debata v rezidenci amerického velvyslance v Praze, které se zúčastnili zástupci ministerstva zdravotnictví, pojišťoven a odborníci z řad lékařů. Diskuse se soustředila na to, jak efektivně kombinovat prevenci, moderní léčbu a její financování, aby český zdravotnický systém dokázal reagovat na nárůst obezity i v následujících letech.

Problém, který přerůstá systém

Celkové roční náklady spojené s obezitou v Česku podle studie Institutu ekonomických studií v roce 2018 přesahovaly 37 miliard korun. Z této částky zhruba 13 miliard tvořily přímé výdaje zdravotního systému a více než 24 miliard nepřímé náklady, například ztráta produktivity práce.

Obezita je jedním z nejčastějších rizikových faktorů pro kardiovaskulární zdraví a významně zvyšuje riziko diabetu 2. typu, nádorových či srdečně-cévních onemocnění. Současně komplikuje samotnou zdravotní péči, například měření krevního tlaku, ultrazvuková vyšetření nebo jiné zobrazovací metody mohou být u obézních pacientů méně přesné. Společně s lékovou rezistencí nebo omezenou nosností lůžek představuje obezita pro zdravotnický systém velkou výzvu.

Pokud se nepodaří trend zvrátit, bude tato skutečnost nadále významně zatěžovat zdravotní i sociální systém. Predikce ukazují, že bez zásahu poroste nejen podíl lidí s obezitou, ale i výskyt souvisejících chronických onemocnění. Podle dat ÚZISu lze v horizontu 15 let očekávat výrazný nárůst četnosti kardiovaskulárních onemocnění, konkrétně u srdečního selhání by v pesimistickém scénáři mohl počet případů vzrůst z 387 tisíc v roce 2024 na 607 tisíc v roce 2030 a až na 885 tisíc v roce 2040.

Dosavadní přístup nestačí

V České republice má nadváhu téměř polovina mužů a více než třetina žen, obezitou trpí zhruba pětina dospělých. Alarmující jsou také údaje o dětské populaci, podle posledních dat obezitou trpí přibližně 12 % dětí, což je oproti začátku 90. let čtyřnásobný nárůst.

„Léčba proto musí být komplexní a zahrnovat kombinaci pohybu, racionální stravy, změny návyků a u vhodných pacientů také farmakoterapie,“ zdůraznil náměstek ministra zdravotnictví Igor Karen. Právě proto vzniká podle něho pracovní skupina, která propojí odborníky napříč klinickými obory, pomůže lépe definovat rizikové skupiny pacientů a nastavit funkční systém péče.

Důležitou součástí léčby je prevence, kterou dnes podporují praktičtí lékaři sledováním BMI a obvodu pasu, významného ukazatele zdravotního rizika. Samotná režimová opatření, tedy úprava jídelníčku, zařazení pohybu do denního režimu a plnohodnotný spánek, však často nestačí. „Obezita je chronické onemocnění, které vyžaduje komplexní přístup. Bez odborné a farmakologické podpory většina pacientů nedosáhne trvalého efektu,“ doplnila vedoucí divize diabetologie a endokrinologie Interní kliniky FNKV Ludmila Brunerová.

Vedoucí Divize diabetologie a endokrinologie Interní kliniky FNKV Ludmila Brunerová, | Zdroj: Eduard Pitka

Moderní farmakoterapie podle ní představuje zásadní pokrok. Klinické studie potvrzují, že nové léky dokážou nejen snížit hmotnost, ale i zlepšit kardiometabolické ukazatele. Nejde o náhradu režimu, ale o jeho doplnění.

Odborníci i politici se shodují, že řešení musí být systémové. Na setkání v rezidenci amerického velvyslance proto už také představili sedm strategických opatření, která mají vést ke změně přístupu a dostat „pandemii“ obezity pod kontrolu.

Patří mezi ně uznání obezity jako samostatné diagnózy, vytvoření národního akčního plánu, budování datového registru, pravidelné vyhodnocování situace, začlenění farmakoterapie do standardů, posílení edukace ve školách a zajištění dostupného financování léčby.

Fondy prevence jako řešení?

Největší debata se vede o financování prevence obezity. Plná úhrada z veřejného zdravotního pojištění je vzhledem k množství pacientů a finanční kondici systému v současnosti těžce představitelná. Úhradu by navíc bylo možné zaměřit jen na úzkou skupinu pacientů s nejtěžším stupněm obezity, u nichž je návrat do ekonomicky aktivního života často obtížný.

Alternativou jsou fondy prevence zdravotních pojišťoven, které umožňují flexibilnější přístup a motivují pacienty k aktivní spolupráci. Příspěvek z těchto fondů by mohl být podmíněn například pravidelnými návštěvami lékaře, kontrolami u nutričního terapeuta nebo pravidelnou pohybovou aktivitou. To zamezí mylnému pocitu, že režimová opatření nejsou potřebná.

Příspěvek na léky proti obezitě poskytovaný prostřednictvím fondů by cílil zejména na ekonomicky aktivní střední třídu, která si část léčby hradí sama a aktivně vyhledává možnosti terapie. Vzhledem k tomu, že tato skupina dlouhodobě tvoří páteř ekonomiky, je žádoucí u ní snižovat u výskyt zdravotních komplikací souvisejících s obezitou, jako jsou cukrovka, vysoký tlak nebo srdečně-cévní onemocnění.

Například Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR umožňuje dospělým pojištěncům čerpat až 2 000 Kč ročně na nákup antiobezitik při léčbě pod vedením lékaře, což může sloužit jako vzor i pro další poskytovatele zdravotního pojištění v Česku.

Nejvíce ohrožené jsou děti

Zvlášť alarmující je vývoj u dětské populace. Podle studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) má více než pětina českých dospívajících nadváhu nebo obezitu. To představuje nejen zdravotní, ale i sociální problém.  V posledních letech totiž došlo k výraznému nárůstu obezity právě u mladší populace, zejména z rodin s nižším socioekonomickým statusem. Tato skupina patří mezi nejzranitelnější, protože mají méně příležitostí sportovat a zdravě se stravovat.

Odborníci se shodují, že pokud se nezačne systematicky pracovat s mladou generací a rodinami, české zdravotnictví bude čelit generaci pacientů s chronickými nemocemi už v produktivním věku.