Visa a Mastercard v Evropě přicházejí o část svého dominantního postavení
- Budeme na platby kartou Visa a Mastercard vzpomínat stejně jako na mechanický psací stroj?
- Jejich dlouholetá dominance v Evropě postupně slábne.
- Změny jsou patrné i v Česku, kde se začínají prosazovat alternativní platební nástroje, jako jsou QR platby nebo systém Cvak.
Na letošním Cardforu 2025, komorním setkání bank a karetních expertů, zazněla čísla, která působí až neuvěřitelně. Přednášejícím byl Mirek Pekárek, dlouholetý odborník na karetní platební infrastrukturu. Podle jeho dat dosahují roční karetní poplatky v Česku více než osmi miliard korun, přičemž významná část těchto peněz každoročně odtéká do zahraničí.
Právě tyto poplatky jsou trnem v oku nejen obchodníkům, kterým výrazně snižují marže. Do debaty razantně vstupuje i Česká národní banka v čele s guvernérem Alešem Michlem, který veřejně vyzývá k hledání alternativ k platebním schématům Visa a Mastercard.
Jedním z domácích pokusů o alternativu ke kartám je systém Cvak, který provozuje Air Bank. Zatím je dostupný pouze jejím klientům a snahy o zapojení dalších bank se dosud nepodařilo dotáhnout. Významné rozšíření využití ale přineslo jeho napojení na platební bránu Comgate, kterou využívá více než 20 tisíc e-shopů v Česku a na Slovensku.
Podle ředitele společnosti Comgate Jakuba Ouhrabky podíl plateb Cvakem na transakcích klientů Air Bank atakuje 10 procent a dál roste. Platba Cvakem je dostupná také v prodejnách Albert po aktivaci služby v mobilní aplikaci řetězce.
Comgate provozuje vlastní alternativní platební metodu v podobě QR platby pro e-commerce s okamžitým potvrzením úhrady. Dle Jakuba Ouhrabky dnes až 20 procent plateb na platební bráně Comgate je realizováno právě tímto způsobem. „Nižší náklady na QR platby nám umožňují držet poplatky pro obchodníky pod úrovní běžných tržních cen. V roce 2025 jsme realizovali platby v objemu přes 53 miliard korun, tedy o 30 procent více než o rok dříve. Podobný růst přitom očekáváme i v následujícím období,“ uvádí Jakub Ouhrabka.
Zajímavým vývojem prochází sousední Polsko, kde dnes v online platbách dominuje systém Blik. Ten se zrodil v roce 2015, postupně prochází evolucí a dnes je nejčastějším platebním nástrojem pro e-commerce. Podle průzkumu společnosti Gemius na otázku „Které z následujících platebních metod jste někdy použili pro online nákupy?“ 68 procent respondentů uvedlo Blik oproti 43 procentům u platby kartou.
Špatnou zprávou pro karetní společnosti je i věkové složení lidí, kteří preferují Blik – ve věkové skupině 15 až 24 let uvádí Blik 86 procent respondentů oproti 44 procentům ve stejné věkové skupině pro platby kartou. Ještě hůř to pro karty vypadá u odpovědi na otázku „Kterou z následujících platebních metod používáte nejčastěji při online nakupování?“ Blik uvedlo 51 procent respondentů a jen 10 procent jich uvedlo platbu kartou.
Polsko ale není výjimkou. Alternativy k platbě kartou vznikají napříč zeměmi EU. V Nizozemí je standardem systém iDEAL, ve Švédsku systém Swish. V Německu jsou populární systémy Sofort, ve Francii pak Paylib.
V rámci eurozóny se spojila řada významným bank a podporuje rozvoj systému Wero. Jde o platební službu, která má nabídnout alternativu ke karetním transakcím i globálním peněženkám typu Apple Pay či Google Pay. Umožňuje okamžité platby přímo z bankovního účtu a má postupně sjednotit dnes roztříštěné národní systémy, jako jsou Paylib, iDEAL nebo Blik.
V některých zemích se iniciativy chopily místní úřady. V Řecku je od minulého roku povinné akceptovat platby přes lokální platební systém IRIS. Slovenská finanční správa vyvíjí platební systém Kverkom. Aktivní je také Evropská unie, která vytváří rámec pro zavedení digitálního eura.
Budoucnost plateb v Evropě tak pravděpodobně nebude patřit jedinému řešení. Karty zůstanou důležité zejména v mezinárodním kontextu, ale vedle nich se budou dál prosazovat bankovní a okamžité platby. Pokud se Česko jednou připojí k eurozóně, může se evropské schéma typu Wero stát běžnou součástí i zde. Otázkou není zda, ale kdy.
