Válka o Írán se rozlévá do celého regionu: na jaké země už dopadla a co je v sázce?
- Za íránskými údery na část zemí může být kalkul a snaha zajistit tlak na USA.
- Teherán se k některým útokům nehlasí, riskuje přitom zlobu Ankary a Baku.
- Kypr se nejspíš bojí o turistiku a tak dronový incident spojuje výhradně s britskými silami na ostrově.
Americko-izaelský útok na Írán vyvolal odvetu, která zasáhla řadu zemí, některé do jisté míry překvapivě. V těžko přehledné situaci se na konflikt nabalují další hráči nebo jejich zavlečení do něj hrozí.
Některé země nemají jiné cíle než svou vlastní obranu před vzdušnými údery, jiné ale mohou do války aktivněji zasáhnout. Podívejte se na přehled nejdůležitějších účastníků blízkovýchodního konfliktu.
Saúdská Arábie
Těžařská velmoc je dlouhodobě považovaná za důležitého rivala Íránu v regionu a sunnitský protipól bašty šíitského islámu. Nebylo žádným překvapením, že se stala jedním z cílů íránských odvetných úderů. V ohrožení je zejména energetická infrastruktura, jejíž výrazné poškození by mohlo zásadně dopadnout na globální zásobování ropou.
Země hlásila dronový zásah své největší rafinérie Ras Tanura a obává se též dálších potíží v Hormuzském průlivu kvůli exportu své produkce. Úderý na království mají také lidské oběti. Rijád z těchto důvodů stojí o deeskalaci napětí. Varoval však Teherán, že by v případě pokračujících úderů mohl být v konfliktu aktivnější, k čemuž ho tlačí i někteří američtí představitelé.
Spojené arabské emiráty (SAE)
Dosavadní stovky úderů na emiráty zaskočily nejspíš jak politiky, tak odborníky a vyvolaly velkou paniku mezi turisty a dalšími cestujícími v Dubaji i jinde. SAE navíc leží v citlivé oblasti Hormuzského průlivu, proto na ně může konflikt dopadnout i v případě vyhrocení situace kolem námořní tepny.
Teherán tvrdí, že státy, které hostí americké základny a mají příhodnou polohu k útokům na Írán, jsou pro něj legitimními cíli. Je však možné, že intenzivní útoky jsou především kalkulem. Írán dobře ví, že pro Dubaj je v sázce bezpečnostní situace, která by mohla odlákat zahraniční investory. Může proto spoléhat na to, že emiráty budou silně tlačit na amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby kampaň ukončil.
Katar
S tím, že bude Katar na mušce, se počítalo. Malá země je domovem deseti tisíc amerických vojáků a důležité základny Al-Udajd. Když loni v červnu provedly Spojené státy společně s Izraelem údery na íránský jaderný program, Teherán se mstil na tomto místě. Týdny před zahájením operace byl proto na základně čilý ruch a Američané tam rozmísťovali protivzdušnou obranu.
Přesto byl i Katar íránskou reakcí zaskočen, protože země se zároveň dlouhodobě snaží o diplomacii s Teheránem. „Je to velký pocit zrady. Jen hodinu po začátku války byly Katar a další země Perského zálivu napadeny. Jasně jsme dali najevo, že se nebudeme účastnit žádných válek proti našim sousedům,“ postěžoval si nedávno premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Hned po začátku konfliktu se objevily informace, že Katar podobně jako SAE lobbuje u Trumpa za konec války.
Bahrajn
Bahrajn je hostitelem páté flotily námořnictva Spojených států a tak se také stal jedním z prvních cílů íránské msty. Ta ale míří i na rezidenční budovy. Země hlásila i oběti na životě a zraněné. Zasažena byla i jediná rafinérie v Bahrajnu, zařízení na odsolování vody či datové centrum Amazonu.
Irák
Útokům z Íránu čelí i Irák, kde je však situace složitější a může se dále vyostřit. Irácký Kurdistán představuje pro Teherán nebezpečí a v médiích se objevily dokonce zprávy, že se tamní Kurdové ve spolupráci s USA chystají povzbuzovat protirežimní povstání v Íránu.
Například CNN informovala, že Trumpova administrativa s Kurdy aktivně jedná a poskytuje jim vojenskou pomoc. V Iráku však působí i proíránské milice, které podnikly odvetné útoky na americké a izraelské cíle. Bagdád se tak bojí většího zavlečení země do války.
Kuvajt
Ani Kuvajt se nevyhnul íránské mstě. Zasaženo bylo mimo jiné tamní mezinárodní letiště. Protivzdušná obrana země zároveň omylem sestřelila tři americké stíhačky.
Kuvajt také kvůli ochromení dopravy v Hormuzském průlivu začal omezovat těžbu na některých ropných polích, protože mu došly kapacity pro uskladnění nahromaděné ropy.
Jemen
Jemen je pro konflikt klíčový především jako sídlo šíitských povstalců Húsíů, důležitých spojenců Teheránu. Rebelové v minulých letech ukázali, že mají sílu ovlivnit námořní obchod a v podstatě odklonit přepravu ze Suezského kanálu. Zatím však Húsíové poměrně překvapivě stojí stranou v okamžiku, kdy íránský režim bojuje o své přežití.
Není přitom jasné, proč jsou pasivní a zda se nebudou v konfliktu kromě ostré rétoriky angažovat ani nadále. „Húsíovská intervence zůstává možností a mohla by mít podobu postupné eskalace. V současné fázi zůstává hlavní prioritou Húsíů vyhnout se přímé odvetě USA a Izraele,“ řekl Al-Džazíře expert na Jemen Luca Nevola.
Omán
Jedním z překvapivých cílů dronů byl i Omán, který měl s Teheránem poměrně dobré vztahy a sloužil jako důležitý kanál v jednáních Íránu se Západem. Teherán také útoky na Omán popřel a označil ho za přítele a souseda. Letiště v Maskatu se každopádně stalo klíčovým evauakučním uzlem pro prchající z regionu.
Jordánsko
Další postiženou zemí je Jordánsko. Írán tam mimo jiné zaútočil na vojenské zařízení, kde jsou němečtí vojáci. Má se také za to, že tam byl v úvodu konfliktu zasažen a zničen radar amerického protiraketového systému Thaad.
Libanon
Silně napjatá je v současnosti situace v Libanonu, kde působí s Íránem spřízněné hnutí Hizballáh. To minulé pondělí zaútočilo raketami a drony na izraelské území, na což židovský stát odpověděl odvetnými vzdušnými údery po celém Libanonu a pozemními operacemi na jihu země. Místní úřady tvrdí, že přitom zemřely stovky lidí a z jihu země uprchly stovky tisíc osob.
Libanonský prezident Joseph Aún nařkl Hizballáh, že svou aktivitou usiluje o zhroucení libanonského státu. Zároveň vyjádřil připravenost Bejrútu zahájit přímé rozhovory s Izraelem pod mezinárodní záštitou.
Kypr
Na Evropu dopadá fakt, že se terčem stal i Kypr. Dron tam zasáhl britskou leteckou základnu Akrotiri, podle kyperských médií ho provedlo libanonské hnutí Hizballáh. Řecko, Británie a Francie poté do oblasti vyslaly lodě, stíhačky, vrtulníky a systémy protidronové a protiraketové obrany.
Místní politici tvrdí, že útok se nijak netýkal Kypru, ale pouze britských sil. Je pravděpodobné, že se ostrov podobně jako Dubaj bojí, že na něj zanevřou turisté kvůli bezpečnostním rizikům.
Turecko
Pozdvižení vyvolala tento týden informace, že NATO v tureckém vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. Šlo přitom už o druhý podobný zásah. Íránská armáda po prvním incidentu vystřelení rakety na Turecko popřela.
Prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí varoval Teherán, že podniká extrémně špatné a provokativní kroky, které ohrožují přátelské vztahy obou zemí. Tvrdí, že chce Anakaru udržet mimo konflikt a rád by se podílel na diplomatických jednáních, která válku pomohou ukončit.
Ázerbájdžán
Válka dopadla také na tuto kavkazskou zemi, která je zároveň důležitým exportérem energií. Baku minulý týden uvedlo, že nejméně čtyři drony vypuštěné z Íránu pronikly do Nachičevanu a zranily čtyři lidi. Ázerbájdžán poté uzavřel hraniční přechody do sousední země, ale v pondělí je znovu otevřel pro nákladní dopravu. Teherán popřel, že by vypustil drony směrem na území Ázerbájdžánu, a odpovědnost za incident připsal Izraeli.
Loni ale představitelé náboženského režimu tvrdili, že ze sousední země byly vysílány izraelské drony během červnových útoků na Írán. Míní také, že Baku pomáhá Izraeli se špionáží. Incident každopádně vyvolal spekulace, že by Ázerbájdžán mohl být více vtažen do konfliktu. V Íránu žije několik milionů etnických Azerů. Teherán se nejspíš bojí, že by Baku mohlo šířit nestabilitu v zemi a ovlivňovat tamní vývoj, pokud by se režim hroutil.
Pákistán
Stále více se také hovoří o možné roli Pákistánu v současné válce. Země, která je navíc aktuálně v konfliktu s Afghánistánem, je ve velmi složité a citlivé situaci. Sdílí s Íránem téměř tisíc kilometrů dlouhou hranici. Zároveň má poměrně úzké vazby na státy Perského zálivu, kde pracují miliony Pákistánců.
Islámábád, jenž disponuje jadernými zbraněmi, má dokonce obrannou smlouvu s Rijádem. „Máme obrannou dohodu se Saúdskou Arábií a celý svět o ní ví. Řekl jsem íránskému vedení, aby to mělo na paměti,“ prohlásil pákistánský ministr zahraničí Išak Dar. Vláda také musí hledět na domácí menšinu šíitských muslimů, kterou pobouřily zásahy proti íránskému režimu.
