Věřitelé dusí Česko ve vlastní šťávě. Požadují dramaticky vyšší úrok, stát si raději půjčí méně
- Globální nejistota tvrdě dopadla na financování českého státu, úroky z dluhů bleskově vystřelily na hodnoty z dob finanční krize.
- Mezinárodní trhy s Českem totiž stále zacházejí jako s rozvíjející se ekonomikou.
- Už nyní se počítají dodatečné úrokové náklady v řádu miliard korun.
Tak moc přes prsty český stát od svých věřitelů dlouho nedostal. Extrémní poryv nervozity na burzách kvůli íránskému konfliktu dramaticky srazil ochotu investorů půjčovat peníze zemím, které nejsou považovány za superbezpečné dlužníky. To se týká i Česka, které je na mezinárodní investorské mapě stále bráno jako rozvíjející se ekonomika. Výsledkem je dramatický nárůst úroků požadovaných investory za půjčku Česku. Jen od poloviny února tak náklady státu na nové půjčky vzrostly do počátku tohoto týdne až téměř o čtvrtinu. Ministerstvo financí se v reakci chystá omezit objem nabízených bondů.
Za podobný úrok si Česko půjčovalo, když světem otřásala velká finanční krize v roce 2009. Konkrétně za roční úrok na prahu 5,3 procenta za desetiletou půjčku, který investoři požadovali po Česku v pondělí ráno. Ještě v závěru února přitom byli investoři ochotni půjčit tuzemské vládě i jen za 4,3 procenta.
I přesto že během pondělka klesl výnos k pěti procentům to znamená pro Česko komplikaci. Země bude muset letos profinancovat prostřednictvím dluhopisů rozpočtový schodek ve výši 310 miliard korun. Už loni přitom dosáhly náklady na obsluhu dluhu, tedy primárně úrokové platby, rekordní sumy na prahu 98 miliard korun.
Česko je na tom i tak lépe než jiné země
„Celosvětové dluhopisové trhy jsou přirozeně poznamenány poklesem cen aktiv na Blízkém východě a Česká republika není výjimkou. Pozitivní je, že nárůst přirážky českých bondů je nižší než nárůst u srovnatelných neeurových ekonomik,“ uvádí mluvčí Ministerstva financí Filip Běhal s tím, že stát se předfinancoval v prvních dvou měsících roku, kdy byl požadovaný úrok podstatně nižší a menší byly i jeho výkyvy v krátkém čase. „Co se týče plánované středeční aukce, ministerstvo operativně sníží celkovou jmenovitou hodnotu nabízených dluhopisů,“ uvádí Běhal hmatatelný dopad eskalující situace na trhu.
Důvodem růstu úroků jsou obavy z neřízeného růstu cen energetických komodit a návratu inflace. „Problém je, že investoři mají ještě živě v paměti extrémní inflační epizodu z předchozích let. Existují proto určité obavy z reprízy roku 2022, kdy inflační problém prohloubila rusko-ukrajinská válka,“ vysvětluje portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Křehkost Česka, pokud jde o jeho schopnost půjčovat si na mezinárodních finančních trzích za alespoň relativně stabilní úroky, dokazuje i srovnání s velkými ekonomikami eurozóny. Rostou výrazně víc než dluhopisy v eurozóně.
Trhy vědí
Například výnos desetiletého německého vládního bondu vzrostl za stejné období zhruba o dvě desetiny procentního bodu, výnos francouzského vládního papíru se stejnou splatností pak o čtyři desetiny procentního bodu. Tedy podstatně méně než české, které trh považuje za rizikovější. Složení významného indexu J.P. Morgan GBI-EM mapujícího vývoj vládních dluhopisů a podle něhož investují velké globální dluhopisové fondy tak například po bok Česka staví země, jako jsou Mexiko, Brazílie, Indonésie nebo třeba Jižní Afrika.
„Dluhopisy Česka patří mezi ty nejvíce prodávané. Možná si trh uvědomuje, kdo bude mít příští čtyři roky v moci veřejné finance,“ uvádí expert Capitalinked Radim Dohnal. Prozatímní účet za současný poryv nedůvěry trhu už jde podle něho do vyšších jednotek miliard korun. „Modelový příklad pro letošní rok znamená nárůst úrokových nákladů trvale o šest miliard korun. I to je cena za současnou i minulou fiskální nerozvážnost. Ještě ve středu v poledne byl tento nárůst úroků jen 1,6 miliardy korun,“ dodává Dohnal.
Experti zdůrazňují, že Česko zatím není v situaci, kdy by hrozil problém s poptávkou po českých dluhopisech. Ratingy země zůstávají na solidních úrovních a dluh v porovnání s výstupem ekonomiky by měl ke konci roku 2026 dosáhnout úrovní okolo 45 procent, což je v evropském srovnání stále relativně komfortní číslo. „Problém je však v rychlosti a směru pohybu. Když výnos desetiletého dluhopisu naroste tak rychle, jak jsme viděli nyní, stát emituje nový dluh za podstatně dražších podmínek. Při současné úrovni zadlužení je to zatím zvládnutelné, ale trend je znepokojivý,“ upozorňuje ekonom J&T Banky Adam Ruschka.
Větší riziko se podle něho otevírá ve střednědobém horizontu. Ať už Mezinárodní měnový fond nebo Národní rozpočtová rada upozorňují, pro zachování stability a manévrovacího prostoru fiskální politiky je nezbytné konsolidovat veřejné rozpočty, aby byly připraveny na demografií způsobené vyšší sociální a zdravotní výdaje v budoucnosti či nezbytné investice do infrastruktury a modernizace státu. „Aktuální kombinace fiskální expanze v situaci, kdy ekonomika operuje poblíž svého potenciálu, zvyšuje riziko, že ČNB bude muset udržovat sazby výše po delší dobu,“ dodává Ruschka.
Další vývoj bude záležet na době trvání konfliktu. „Domácí fundamentální makroekonomické faktory se zatím v posledních dnech zásadním způsobem nezměnily,“ zdůrazňuje příznivé východisko Česka investiční stratég Conseq Investment Managementu Michal Stupavský. Pokud jde o možné problémy pro financování státu, výnosy dluhopisů zatím podle něj v žádném případě nevzrostly na úroveň, která by vedla k praktickým problémům s půjčováním peněz na trzích.
