Z crash testů k miliardovému impériu se zálivkami. Radim Stráník buduje „český Unilever“ metodou kaizen

Právě japonská filozofie kaizen, založená na neustálém zlepšování, stojí za raketovým startem značky Fermato. „Pokud se zlepšíte každý den o jedno procento, na konci roku jste zhruba sedmatřicetkrát lepší,“ vysvětluje její zakladatel Radim Stráník svou strategii. Bývalý špičkový inženýr, kterého si z mladoboleslavské Škodovky vytáhli headhunteři do japonského Daihatsu, vyměnil svět simulovaných nehod za fascinaci fermentací a dnes v Kosticích u Břeclavi staví výrobní linky s miliardovou kapacitou.

Rok strávený v Japonsku mu dodal sebevědomí a potvrzení, že se český inženýr vyrovná světové špičce. Země vycházejícího slunce v něm ale zanechala ještě něco: fascinaci chutí umami. „Inspirace z Japonska spočívá v jejich přístupu. Snaží se dostat umami do všech jídel. Když jsem tam jedl, nikdy jsem nezažil špatné jídlo, ani v malých podnicích,“ vzpomíná Stráník.

Po návratu do Česka pak stoupal po manažerském žebříčku v předních automotive společnostech až na pozici výkonného ředitele firmy s 300 zaměstnanci, uvnitř ale cítil prázdnotu. „V mé specializaci na crash testy zákazníka vůbec nevidíte. Chyběl mi ten okamžitý feedback, skutečný dopad mé práce,“ vysvětluje.

Ten našel až na farmářských trzích v Břeclavi v roce 2021, ale cesta k němu vedla přes domácí kuchyni. Jako milovníka jídla ho fascinovalo objevovat nové chutě a experimentovat s fermentací u rajčat. „Bavilo mě sledovat, jak to funguje. Smícháte pár věcí, zasolíte je, necháte týden zavřené a najednou se objeví úplně nové, neuvěřitelné chutě,“ popisuje začátky.

Své pokusy nejdříve testoval na návštěvách, před něž vyskládal za večer klidně patnáct vzorků zálivek k ochutnání. Dopadlo to tak, že mu hosté nadšeně psali o recepty na jeho „bomby“, což ho přimělo vyzkoušet výrobky i na nezávislém publiku. Vzal obyčejný stolní mixér, umixoval a naplnil prvních sto lahviček a vyrazil s nimi na Slavnosti rajčat do Břeclavi. „Všechno se vyprodalo během chvíle. Lidé mi hned říkali, jak jim to chutná. Druhý den jsem založil firmu, i když v tu chvíli jsem o DPH nebo administrativě nevěděl skoro nic,“ vypráví.

Logistika s kočárkem a růst o 900 procent

Začátky Fermata byly o „brutálním“ souběhu vrcholového managementu a manuální výroby. Stráník bydlel v Praze a pracoval v německém korporátu. Každý víkend ale sbalil rodinu a jel na Moravu do pronajaté kuchyně v domově seniorů. „Byla moderně vybavená, ale nevyužitá. Celý víkend jsem tam mixoval rajčata, zázvor a česnek. Nechal jsem je týden kvasit a vracel se do Prahy k excelům a poradám,“ popisuje.

Zakladatel společnosti Fermato Radim Stráník | Zdroj: Michaela Szkanderová

Když začaly chodit objednávky, balil je večer po uspání svého prvního dítěte. „Ráno jsem balíčky naložil na kočárek, odvezl do Zásilkovny, vrátil se domů a šel do kanceláře. Takto to fungovalo téměř dva roky a firma postupně rostla. Začal jsem chápat, jak to funguje, co ovlivňuje růst a jak ho urychlit,“ vzpomíná Stráník. Výsledky se dostavily: v roce 2023 vyrostla firma o 900 procent, další rok o 400 procent na zhruba 90 milionů korun obratu. Letos už míří na 250 milionů.

Od digitální krabice k technologickému potůčku

Aby firma zvládla takto raketový růst, potřebovala technologické řešení, které se nepřetíží. „Začínali jsme na platformě Shoptet na tarifu zdarma. Během jednoho dne jsme měli hotovo,“ vysvětluje Stráník. Postupně však Fermato s rostoucími nároky přešlo na pokročilé řešení Shoptet Premium.

Ondřej Buben ze Shoptetu potvrzuje, že příběh Fermata je pro platformu typický. „Shoptet vznikl, aby se podnikatelé mohli soustředit na svůj byznys, ne na programování. O tom, že tento model funguje, svědčí i fakt, že na naší platformě vzniká zhruba 500 nových e-shopů měsíčně,“ říká Buben. Podle něj je toto řešení, které dnes využívá přes 45 000 e-shopů, výrazně levnější a rychlejší než vývoj na míru. „U něj musíte vše stavět od nuly. U Shoptet Premium využijete 90 procent připraveného základu a soustředíte se jen na těch 10 procent, která jsou typická pro vaše odvětví. To, co by u agentury trvalo dva roky, zvládnete se Shoptetem za měsíce,“ doplňuje Buben.

Mozek v laboratoři

I když je Radim Stráník tváří firmy, klíčovou postavou je také jeho manželka, vystudovaná potravinářská chemička. „Věci jako hygienické standardy HACCP, zapisování teplot nebo nastavení procesů, to šlo úplně mimo mě jako strojního inženýra. Manželka tohle umí perfektně nastavit,“ přiznává. Devět let vedla výrobu v potravinářské firmě zaměřené na cukrovinky, a tak do Fermata vnesla průmyslový řád, bez něhož by miliardové ambice nebylo možné realizovat. Dnes jako provozní ředitelka řídí tým padesáti lidí a stará se o to, aby každá šarže odpovídala přísným standardům kvality.

Hlavní byznys Fermata dnes stojí na zálivkách, které generují 80 procent tržeb. Vyrábějí se z rajčat, zázvoru a z česneku, které po vylisování týden fermentují a následně se proces zastaví jablečným octem. Ten si firma vyrábí sama orleánskou metodou z jablek sbíraných v blízkém okolí. Jablka se nejprve nechají zkvasit na cider a teprve poté na ocet, čímž vzniká surovina s mnohem hlubším chuťovým profilem než u běžných průmyslových octů.

Loňskou produkci 300 tisíc lahviček plánuje firma letos znásobit a pokořit hranici milionu kusů. Aktuálně nabízí šest příchutí, mezi nimiž je i edice s kampotským pepřem. Na té firma spolupracuje s partnery z Pepperfieldu a tato surovina díky svému specifickému „znecitlivujícímu“ efektu dodává fermentované bázi unikátní profil.

Zero waste jako motor inovací

Všechny tyto aktivity se dnes soustředí v areálu bývalého vinařství v Kosticích u Břeclavi, který Stráník koupil v listopadu 2025. Vybudoval zde hybridní centrum, kde probíhá kompletní výroba od zpracování surovin až po expedici a vývoj revolučních novinek. Do dvou měsíců tak plánují uvést na trh například masové chipsy. Nejde o klasické tuhé jerky, ale o tenkou, křupavou alternativu podobnou brambůrkům s extrémně vysokým obsahem bílkovin kolem 70 procent a čistým složením z masa a soli.

Další novinkou, která v Česku není zatím běžná, jsou „shruby“. Jde o původní anglickou formu sirupů vyráběnou z ovoce, cukru a z octa. Výsledkem je osvěžující, lehce kyselý a přirozeně sladký nápoj bez umělých přísad.

Právě snaha využít suroviny do poslední kapky je v Kosticích motorem pro vznik dalších produktových kategorií. Zbytky po vylisování šťávy na zálivky – fermentovaná drť z rajčat, zázvoru a z česneku – se nevyhazují. Stráník svůj „zero waste“ přístup proměnil v byznys: tuto drť přímo v areálu suší a mixují na unikátní koření. „Díky proběhlé fermentaci má neuvěřitelně intenzivní a hlubokou chuť, které běžným sušením čerstvé zeleniny nikdy nelze dosáhnout,“ vysvětluje.

Tento efektivní přístup se propisuje do celého areálu bývalého vinařství, kde Stráník propojil dříve oddělené světy. Uzavřený výrobní cyklus funguje i u tekutých složek – vinné octy vyrábí firma přímo z vlastní suroviny v areálu, přičemž efektivně využívá původní vinařskou infrastrukturu. Celý areál nyní funguje v hybridním režimu, který Stráníkovi umožňuje drasticky vytížit dříve podvyužitý prostor.

„Využíváme společné etiketovačky, omývačky i balicí linky. Máme jen oddělené plničky, aby se v trubkách nepotkalo víno se zálivkou,“ popisuje synergie. V Kosticích se už projektují další haly pro rozšíření, přičemž už současná linka je postavena tak, že při třísměnném provozu zvládne vyprodukovat zboží v hodnotě tří miliard korun ročně.

Antisnobské víno a revoluce v pivě

Stráník chce rozbít mýty i ve vinařství pod vlastní značkou s názvem „Naley“. „Svět vína je pro lidi často moc složitý. Bojí se, že vyberou špatně. My chceme nabídnout jistotu vyváženého cuvée s konzistentní chutí, kde budeme vše měřit a míchat v přesných poměrech jako u šampaňského. Chceme, aby zákazník pokaždé dostal stejnou kvalitu, na kterou je zvyklý.“

Zakladatel společnosti Fermato Radim Stráník | Zdroj: Michaela Szkanderová

Největší technickou výzvu však vidí v nealkoholickém pivu. „Většina velkých pivovarů uvaří klasické pivo a pak z něj alkohol odstraňuje vakuovou destilací nebo reverzní osmózou. Jenže s alkoholem odchází i polovina chuti. Výsledkem je nápoj, který chutná jako mladina nebo prázdná voda,“ kritizuje současný stav. Proto jde jinou cestou. Na vývoji spolupracuje s místním pivovarem, s nímž ladí technologický postup i suroviny. „Chceme vyvinout technologii a najít kmeny kvasinek, které umožní uvařit pivo tak, aby rovnou obsahovalo minimum alkoholu, ale zachovalo si plné tělo a autentickou chuť. Nechceme alkohol odstraňovat, chceme ho tam v té minimální zákonné míře nechat rovnou vzniknout,“ vysvětluje proces, který by měl být pro trh revoluční.

Fermato už dávno není pouze online fenomén, byť e-shop stále generuje 98 procent prodejů koncovým zákazníkům. Společnost dnes už míří se svými produkty do řetězců Globus a Lidl a Stráník se strategicky zaměřuje také na segment bister a moderních restaurací. Právě tam vidí největší potenciál pro využití svých fermentovaných bází, které kuchařům zjednodušují práci při zachování řemeslného charakteru jídla. Zkušenost s restauracemi mu v začátcích potvrdila, že kvalita jeho produktů obstojí na nejvyšší úrovni. Nyní je však cílem dostat tyto chutě k širšímu publiku, čemuž mají pomoci i chystané online kurzy fermentace.

Vlastní „Unilever“

Domácí základna je ale jen začátek, ambice jsou globální. Po úspěšném vstupu do Maďarska je dalším logickým krokem Polsko. „Je to obrovský a extrémně konkurenční trh, ale my si věříme. Chceme v každém retailu, kam vstoupíme, v dané kategorii dominovat,“ říká ambiciózně Stráník a dodává: „Mým cílem není firmu prodat, ale vybudovat skutečný koncern. Rád bych vytvořil vlastní ‚Unilever‘.“ Sní o impériu značek, kde každá divize bude mít svého vlastního ředitele, zatímco on bude z Česka určovat celkovou strategii.

Pro budování globálního impéria je zásadní technologický posun, který Shoptet nabízí i v oblasti platebních trendů. Podle Ondřeje Bubna se nároky zákazníků v zahraničí dramaticky liší.

„V USA je například standardem Express Checkout. Už na detailu produktu máte tlačítko Apple Pay, přes který nejen zaplatíte, ale automaticky se vyplní i vaše kontaktní, doručovací a fakturační údaje bez potřeby registrace nebo vyplňování. V Americe, kde je 80 procent objednávek s doručením na adresu, se jedná o velmi oblíbenou metodu pro objednání na e-shopu,“ popisuje Buben technologie, které jsou pro Fermato branou na západní trhy.

Zakladatel společnosti Fermato Radim Stráník | Zdroj: Michaela Szkanderová

Aktuálně je to ale i cesta k úspěchu v Evropě. Aby firma uspěla v Polsku, Maďarsku nebo na německy mluvících trzích, musí nabízet tamní platební standardy. „Zatímco v Polsku je nutností BLIK, pro úspěšnou expanzi do Německa nebo Rakouska musíme klientům nabídnout PayPal, stejně jako pro Nizozemsko iDEAL,“ dodává Buben.

Za hranice „české značky“: Rozhoduje chuť

Šéf společnosti Fermato ale nesází jen na sentiment a nálepku „lokální produkt“. Má k tomu pádný důvod. „Nemám data na to, abych mohl přesně říct, zda jsou Češi takoví patrioti jako lidé v Rakousku nebo Chorvatsku, kteří po regionální potravině sáhnou automaticky. Spíše si myslím, že nejsou,“ uvažuje Stráník. Úspěch jeho značky tak stojí na mnohem tvrdších základech.

Důkazem je dominance na online supermarketu Rohlík.cz, kde Fermato funguje jako technologický i obchodní benchmark. V kategorii dresinků zde značka podle dat Rohlík Insights drží více než 60procentní podíl na trhu.

„Předběhli jsme giganty jako Hellmann’s nebo Heinz. Toho nedosáhnete jen tím, že jste česká značka. Na konci dne rozhoduje to, že to lidem chutná. Kdyby to nebylo dobré, nepomůže vám ani ten nejhezčí příběh,“ konstatuje Stráník. Cíl má jasný: „Do pěti let pokořit miliardový obrat,“ uzavírá.