Zaplaťte za znečištění řek, říká EU farmaceutickým firmám. Zentiva podala žalobu a čeká zdražení léků
- Evropa tlačí farmaceutický průmysl k miliardovým výdajům na čištění odpadních vod.
- Ti naopak hrozí tyto náklady promítnout do cen léků, zejména generik, a ohrozit jejich dostupnost.
- Probíhají žaloby proti části směrnice, Česko žádá o EU analýzu nákladů.
Evropa připravila zásadní změny, které mohou obrátit naruby farmaceutický průmysl a v důsledku zdražit nejpoužívanější léky. Po jejich producentech chce, aby v rámci směrnice UWWTD (Urban Waste Water Treatment Directive) přispívali na nové technologie v čištění odpadních vod. Sama EU odhaduje částku na až 30 miliard korun ročně, výrobci ji vidí ještě výše. Pražská Zentiva proti části směrnice podává žalobu.
Firma argumentuje porušením základních principů evropského práva. „Přenesení nákladů na čištění odpadních vod na výrobce léčivých a kosmetických přípravků porušuje základní principy proporcionality a nediskriminace,“ říká mluvčí Zentiva Group Nikol Moravcová. Farmafirmy argumentují také tím, že přítomnost farmaceutických látek v městských odpadních vodách není důsledkem vypouštění odpadních vod z výrobních závodů. Produkují je domácnosti, zemědělství, uživatelé drog či obor veterinárních léčiv, na jehož výrobce se mimochodem směrnice nevztahuje.
Na zmíněnou část směrnice, konkrétně rozšířenou odpovědnost výrobce (EPR), se sešly i další žaloby od dalších evropských firem. Podle českého ministerstva zemědělství, které má zavedení směrnice na starosti, to ale na věci zatím nic nemění. „V současné době nemáme žádné informace, které by nasvědčovaly tomu, že by se tento předpis měl jakkoliv měnit. Česko je povinno pokračovat v implementaci bez zbytečných průtahů,“ říká mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.
Členské státy Evropské unie mají povinnost transponovat směrnici do svých národních právních předpisů nejpozději do 31. července 2027, letos na konci října má pak být jasná její česká podoba včetně finanční náročnosti. Zatím ministerstvo odhaduje celkové náklady na všechna opatření ve vyšších desítkách miliard korun.
Česká asociace farmaceutických firem vypočítala pesimistický scénář, podle nějž mohly náklady činit asi tři miliardy ročně v příštích 40 letech. „Tyto miliardy zatíží zejména levné, patentově nechráněné léky, jejichž profitabilita je již dnes na takové úrovni, že z marže to zcela jistě zaplatit nepůjde,“ říká Eva Zahradnická, mluvčí asociace.
O co jde konkrétně? V EU platí, že největší množství léků tvoří generika, tedy patentově nechráněné léky. I v Česku tvoří více než 70 procent objemu spotřeby. Do této kategorie spadá i většina kriticky důležitých léků. Pokud nebude farmaceutický průmysl moci promítnout nové náklady do cen (a úhrad), hrozí podle asociace, že bude ukončovat dodávky stovek druhů generik, včetně většiny kriticky důležitých léků.
U volně prodejných léků bude zvýšení ceny znát nejrychleji. Na ně nepřispívají zdravotní pojišťovny a jejich cena není regulovaná. Oblast léků na předpis, která je v Česku regulovaná státem, je pro firmy nízkomaržovým byznysem a bez změny legislativy by pro ně nebylo efektivní je na trh dodávat.
Variantou je, že náklady ponesou u léků na předpis zdravotní pojišťovny. „Pokud by farmaceutický průmysl nové náklady v cenách léků zohlednit mohl, ale zároveň by se zachovala současná výše doplatků pacientů, výdaje zdravotních pojišťoven se zvýší. Například u nejčastěji předepisované varianty léku obsahující metformin na léčbu cukrovky by se úhrada pojišťovny za balení tohoto přípravku musela v nejpesimističtějším scénáři zvednout ze současných zhruba 175 korun na 501 až 1007 korun,“ říká Eva Zahradnická.
Na možný nedostatek léků na jedné straně či zdražení na druhé upozorňuje i výrobce Zentiva. „Podrobné analýzy ukazují, že generické léky, které dnes představují přibližně 19 procent celkových výdajů na léčiva, by měly nést až kolem 60 procent celkových nákladů. To může vést až k tomu, že se řada základních léčiv stane ekonomicky neudržitelnými,“ soudí Nikola Moravcová.
Za farmaceutický průmysl se opatrně staví i české úřady. Na začátku prosince při jednání ministrů EU se Česko postavilo do čela těch, kteří požadují, aby zavedení směrnice provázely podrobné nákladové studie právě i s ohledem na konečnou cenu léčiv a národní zdravotnické rozpočty. Mezi další státy s podobným názorem patří Rakousko, Chorvatsko, Estonsko, Německo, Maďarsko, Irsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Portugalska, Slovenska, Slovinsko a Švédsko.
Znečištění vod farmaky je dnes považováno za nový typ environmentálního problému, který má několik specifických a komplexních aspektů. Látky často nejsou rozloženy standardními čistírnami odpadních vod a mají vliv například na změny pohlavního vývoje ryb a obojživelníků či získání rezistence mikroorganismů na antibiotika. Proto EU chce, aby se na modernizaci technologií v čistírnách farmaprůmysl podílel.
