Komise ale současně zdůraznila, že za očekávanými výsledky za celý letošní rok stojí hlavně lepší než předpokládaný růst v prvních třech měsících, kdy ekonomika mezičtvrtletně narostla v eurozóně o 0,8 procenta a v celé EU o 0,7 procenta.
Ve druhém čtvrtletí už byl růst o poznání nižší - mezičtvrtelně shodně o 0,2 procenta v eurozóně i v EU.
Komise očekává, že růst HDP zůstane ve druhé polovině roku utlumený a na konci se téměř zastaví. Mezičtvrtletní růst v posledních třech měsících letošního roku u eurozóny EK předpokládá jen na 0,1 procenta a u EU na 0,2 procenta.
„Výhled pro evropskou ekonomiku se zhoršil,“ prohlásil eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn. Oživení z finanční krize je podle něj často pomalé a hrbolaté. „Dluhová krize se zhoršila a zmatek na finančních trzích ztlumí reálnou ekonomiku,“ uvedl Rehn.
Například německá ekonomika, která je tahounem unijního hospodářství, by v posledních třech měsících letoška měla podle komise mezičtvrtletně narůst o 0,2 procenta. Stejný růst vidí Brusel i pro Francii či Británii. V Itálii se mezičtvrtletní růst zastaví ve třetím čtvrtletí a zůstane na nule i v posledních třech měsících roku.
Komise také podotkla, že nejistota kolem ekonomického výhledu kvůli současné situaci je vysoká. Zpomaluje globální ekonomika, nedaří se zatím vyřešit dluhovou krizi. Existují tak rizika pro další zhoršení.
