Banky střádalům hromadně seškrtaly úroky. Nula se vrací
Během dubna se hned několik tuzemských bank odhodlalo oznámit střadatelům nepopulární zprávu o snížení úročení jejich vkladů. Ještě před dvěma měsíci přitom mnohé finanční domy na úrocích naopak přidávaly, když ČNB na počátku února zvýšila základní úrokovou sazbu na jedenáctileté maximum 2,25 procenta.
Centrální banka poté ale tváří v tvář ekonomickým dopadům koronavirové pandemie srazila sazbu na jedno procento. Banky by tak zvýšené úroky udržely jen za cenu propadu zisků, a tak raději obrátily.
„V nedávné době jsme reagovali na snížení sazeb ČNB i snížením úročení na spořicím účtu, a to na úroveň 0,15 až 0,20 procenta ročně dle výše uložené částky,” říká Jakub Heřmánek z Fio Banky.
Air Bank snížila úročení spořicích účtů u drobných vkladů z 1,5 na 0,8 procenta. „Rozhodli jsme se nově běžný účet neúročit vůbec a soustředit se teď jen na spořicí účet,” říká šéf sekce každodenních služeb Air Bank Filip Zavřel. Právě menší banky byly vůči střadatelům tradičně vstřícnější než velké finanční domy.
K poklesu sazeb ale sáhla i ING a další banky to zvažují. „Sledujeme situaci na trhu a do budoucna změny nevylučujeme,” říká Petra Kopecká z Raiffeisenbank.
Už na počátku dubna snížila úrok na termínovaných vkladech i ČSOB, a to v případě ročních úložek na pouhou desetinu procenta. Česká spořitelna zase zrušila svůj únorový záměr zvednout od dubna úrok na těchto účtech na jedno procento. Realitou tak zůstaly dvě desetiny procenta úroku.
„Banky jsou obecně mnohem strnulejší při úpravách sazeb směrem nahoru než dolů. Snížení sazeb ČNB do podmínek promítnou relativně rychle,” zdůrazňuje ekonom Consequ Martin Lobotka.
Ačkoli základní úrok ČNB začal růst z faktické nuly už od roku 2017, tuzemské banky až na výjimky ponechávaly úročení vkladů v řádu nižších desetin procenta. Ke zlomu došlo až při posledním zvýšení sazeb ČNB nedlouho před začátkem pandemie.
„Růst úrokových sazeb u vkladů klientů měl jepičí život,” potvrzuje ekonom BH Securities Śtěpán Křeček s tím, že bankám hrozí reálné riziko nesplácených úvěrů, což přispěje k tlaku na sazby. „Banky si to budou chtít kompenzovat u jiných produktů,” míní Křeček.
Podle posledních statistik ČNB nesly bankovní vklady s dohodnutou délkou splatnosti v průměru 1,7 procenta ročního úroku, tedy o takřka tři desetiny procentního bodu více než před rokem.
