Krize, která bolí všechny, může brzo skončit, tvrdí Trump. Teherán ale říká něco jiného

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa naznačuje, že několikaměsíční vyjednávání o ukončení konfliktu s Íránem se blíží do finální fáze. Podle Trumpa se podařilo „z velké části dojednat“ memorandum o porozumění, které by mělo vytvořit základ pro širší mírovou dohodu mezi Washingtonem, Teheránem a dalšími státy regionu. Nyní se podle něj řeší poslední detaily, jejichž oznámení má následovat v nejbližší době. Součástí ujednání má být také zachování otevřeného Hormuzského průlivu, jedné z nejdůležitějších světových tras pro přepravu ropy.

Trump o vývoji informoval po sérii telefonátů s představiteli Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kataru, Pákistánu, Turecka, Egypta, Jordánska a Bahrajnu. Zároveň hovořil i s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, jehož vláda podle dřívějších informací serveru Axios prosazovala pokračování vojenského tlaku na Írán.

Zatímco některé světové agentury mluví o rámcové dohodě či memorandu předcházejícímu konečnému míru, íránská strana Trumpův optimismus zpochybňuje. Agentura Fars označila prezidentovo vyjádření za neúplné a tvrdí, že poslední návrh textu nepočítá s tím, že by Teherán ztratil kontrolu nad Hormuzským průlivem. Právě otázka budoucí správy této strategické námořní tepny patří mezi nejspornější body vyjednávání.

Otřesy na světovém trhu

Válka vypukla na konci února, kdy Spojené státy společně s Izraelem zahájily vojenské operace proti íránským cílům. Vlády ve Washingtonu i Jeruzalému argumentovaly rostoucí hrozbou íránského jaderného programu a aktivitami Teheránem podporovaných ozbrojených skupin v regionu. Írán reagoval útoky na americké základny na Blízkém východě a na cíle spojenců Spojených států.

Konflikt rychle vyvolal obavy z širší regionální války. Největší pozornost se soustředila na uzavření Hormuzského průlivu, kterým prochází významná část světového exportu ropy a zkapalněného zemního plynu. 

Po několika týdnech bojů bylo 8. dubna uzavřeno příměří. Od té doby probíhá intenzivní diplomatické vyjednávání za účasti regionálních mocností i dalších mezinárodních aktérů. 

Íránské požadavky 

Průběh jednání vyvolal debaty zejména kvůli podobě íránských požadavků. Podle informací, které v posledních týdnech pronikly do médií, Teherán usiluje nejen o bezpečnostní záruky a omezení vojenských aktivit proti svému území, ale také o rozsáhlé ekonomické úlevy, zmírnění sankcí a zachování významného vlivu nad klíčovými dopravními trasami v Perském zálivu.

Vedle samotných mírových jednání vzbudily pozornost také neobvyklé pohyby na komoditních trzích. BBC ve své dubnové analýze upozornila na opakující se vzorec obchodování, kdy někteří investoři uzavírali mimořádně velké pozice krátce před zásadními Trumpovými oznámeními týkajícími se Íránu. 

Nejčastěji zmiňovaným příkladem je obří spekulace na pokles cen ropy. Podle informací citovaných BBC anonymní obchodníci vsadili přibližně sedm miliard dolarů na zlevnění ropy krátce před sérií Trumpových oznámení o pokroku v jednáních s Íránem. Jakmile se objevily zprávy o možném otevření Hormuzského průlivu a blížící se dohodě, ceny ropy skutečně prudce klesly a držitelé těchto pozic mohli vydělat stovky milionů dolarů.

Trump hledal podporu i v Pekingu

Do diplomatických snah o ukončení konfliktu se promítla také Čína. Trump v polovině května odcestoval do Pekingu na dvoudenní summit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Jedním z hlavních témat jednání byla právě válka s Íránem a možnosti, jak přimět Teherán k uzavření dohody. Washington dlouhodobě usiluje o to, aby Čína využila svého vlivu na íránské vedení. Peking totiž patří k nejvýznamnějším odběratelům íránské ropy a zároveň udržuje s Teheránem nadstandardní vztahy.

Trumpova návštěva byla původně plánována už na duben, kvůli vypuknutí války však byla odložena. Během jednání se Si Ťin-pchingem se řešilo nejen obchodní napětí mezi oběma velmocemi, ale také bezpečnostní situace na Blízkém východě a budoucnost Hormuzského průlivu. Bez alespoň tiché podpory Pekingu by bylo dosažení trvalé dohody s Íránem výrazně složitější. Čína sice odmítá vystupovat jako otevřený nátlakový prostředník vůči Teheránu, zároveň ale usiluje o obnovení plné plavby v Hormuzském průlivu, protože případné dlouhodobé omezení dodávek ropy by poškodilo i její ekonomiku.