Atény se po vypuknutí krize ještě před nástupem nynější vlády pustily do výprodeje. Týkalo se to státních plynáren, elektráren, 80 tisíc nemovitostí včetně zámečku na Korfu, letiště nebo bývalé americké vojenské základny na Krétě. Dlouho se mluví také o prodeji největších námořních přístavů, především toho v Pireu.
Podnikatelé z Česka dlouho nereagovali. Změna přišla až se skupinou menších českých investorů, kteří v roce 2013 investovali do výroby fotovoltaické energie v řecké lokalitě Aspropyrgos.
Důvěra Čechů v Řecko posílila
Důvěru Čechů v Řecko však posílila až investice velkopodnikatelů Komárka a Šmejce, když česko-řecký kapitálový fond Emma Delta odkoupil 33procentní podíl v sázkové společnosti OPAP. „OPAP s účastí českých investičních fondů získal ve veřejné soutěži koncem loňského září práva na provozování koňských dostihů po dobu 20 let,“ připomíná největší investici, kterou sledovala i česká ambasáda v Aténách, zástupce českého velvyslance v Řecku Miloš Kučera.
OPAP vykazuje roční tržby ve výši téměř čtyř miliard eur. Emma Delta za ovládnutí OPAP zaplatila 622 milionů eur a zavázala se k desetiletým splátkám 30 milionů eur ročně. Za licenci na dostihy zaplatil investor dalších 40,5 milionu eur. Ne všechny investice v Řecku se však Šmejcovi s Komárkem zdařily. Piraeus Bank, kterou ovládli také, museli loni se ztrátou prodat.
Podobné problémy potkaly i skupinu anonymních českých investorů ve fotovoltaice. „Investoři čelili platebním problémům ze strany odběratele. S ohledem na tuto zkušenost a změny pravidel pro provozování fotovoltaiky, zejména výkupních cen, investoři odstoupili od plánu nákupu další fotoelektrárny,“ říká Miloš Kučera. Podle něj investoři čekají, jak se vyvine přístup vlády k privatizaci a jak bude vypadat regulační rámec pro investice v jednotlivých sektorech.
