ČNB vytrestala mecenáše pardubického fotbalu. Skupina CFIG zaplatí za černou banku miliony

ČNB vytrestala mecenáše pardubického fotbalu. Skupina CFIG zaplatí za černou banku miliony

ČNB vytrestala mecenáše pardubického fotbalu. Skupina CFIG zaplatí za černou banku miliony Zdroj: e15 Miroslav Belančin

Jaroslav Bukovský

V Česku padla v dubnu jedna z nejvyšších pokut pro finanční byznys v tuzemsku. Patnáctimilionový trest si vysloužila pardubická CFIG SE za to, že nedovoleným způsobem nabrala od lidí vklady za více než 400 milionů korun, aniž by disponovala bankovní licencí. Pro firmy ze skupiny CFIG, která je mimo jiné významným partnerem pardubického fotbalového klubu, jde v posledním roce už o druhou pokutu od regulátora v řádu milionů korun. Skupina s pokutou nesouhlasí a připravuje žalobu. 

„Od března 2018 do května 2023 přijala na základě 204 smluv o zápůjčce uzavřených se 140 fyzickými osobami a jednou právnickou osobou peněžní prostředky v celkové výši 416,7 milionu korun, ačkoli k tomu neměla bankovní licenci, povolení ani jiné oprávnění,“ uvádí dubnové rozhodnutí ČNB, pod kterým jsou podepsaní viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová a radní Jan Kubíček. Vklady do skupiny plynuly na základě smluv o zápůjčkách, přičemž CFIG z nich podle verdiktu regulátora měla financovat část svého podnikání. 

„Přijímání vkladů od veřejnosti bez bankovní licence představuje jedno z nejzávažnějších porušení zákona o bankách,“ uvádí ekonom a partner poradenské společnosti Moore Czech Petr Kymlička s tím, že v dimenzích, v nichž byznys prováděla skupina CFIG, se jedná o poměrně výjimečný případ. „Tomu ostatně odpovídá i udělená sankce. Na druhé straně existuje velké množství dalších, menších subjektů, které se pohybují v šedé zóně,“ dodává Kymlička. Výsledkem masivního sbírání vkladů od veřejnosti je fenomén takzvané černé banky, která leží mimo zákon. 

„Takzvaný fundraising formou zápůjček je bohužel poměrně rozšířený, jen není vidět tolik jako třeba dluhopisy,“ vysvětluje expert kanceláře Havel & Partners Jan Topinka. Pokud se peníze takto vyberou od menšího počtu lidí v řádu nízkých desítek, pak podle něho nejde o problém. „Ten nastává, když se zápůjčky nabízejí velkému počtu zejména drobných investorů, tedy od veřejnosti. To je pak zakázaná černá banka a je správné, že ČNB takovou praktiku trestá,“ dodává Topinka.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!