Banka vytvořila pět košů akcií, na jejichž pokles lze sázet a které jsou koncipovány tak, aby úzce kopírovaly vývoj hlavních evropských akciových indexů. Zakázané akcie – především finančních institucí – jsou nahrazeny jinými aktivy, které se chovají stejně jako akcie, na jejichž pokles EU zakázala spekulovat. Jako první o diskutabilních produktech Credit Suisse informoval deník Financial Times.
Nabídkové dokumenty z konce loňského roku uvádějí, že akciové koše kopírují vývoj skutečných indexů s minimální odchylkou a vyzdvihují skutečnost, že zakázané akcie nejsou obsaženy ve zmíněných koších. Další tři přední společnosti poskytující brokerský servis hedgeovým fondům – Goldman Sachs, Morgan Stanley a JP Morgan – se nechaly slyšet, že postup Credit Suisse je příliš „na hraně“ a jde o natolik citlivou věc, že se v ní odmítly angažovat.
Zákazy takzvaných obchodů nakrátko s cennými papíry finančních společností zavedly Francie, Itálie, Belgie a Španělsko. Výjimkou je případ hedgingu, když obchodník zároveň vlastní akcie ve stejném množství a chce se pouze zajistit proti případným ztrátám v případě poklesu jejich hodnoty.
Prodeje nakrátko neboli „shortování“, tedy obchod, kdy si investor vypůjčí akcie a prodá je v naději, že je později koupí zpět za nižší cenu, vrátí je majiteli a vydělá na rozdílu prodejní a nákupní ceny, byly řadou politiků obviňovány ze zvyšování rozkolísanosti finančních trhů během krize eurozóny. Zákaz „shortování“ se týká také akciových derivátů, které mají stejný efekt jako tradiční prodej nakrátko.
