Bitcoin má za sebou nejdrsnější pád za 3,5 roku. Drama kolem kryptoměny v otázkách a odpovědích

Kryptotrh se snaží oklepat z nejhoršího týdne od kolapsu obří kryptoburzy FTX v listopadu 2022. Za posledních sedm dní cena bitcoinu spadla o zhruba 16 procent, o víkendu klesla těsně pod 60 tisíc dolarů. Tržní hodnota všech virtuálních měn v oběhu spadla za posledních sedm dní o 300 miliard dolarů.

Ještě před měsícem přitom stál jeden bitcoin 82 tisíc dolarů, v říjnu 2025 dokonce nikdy předtím ani potom nevídaných 126 tisíc. Během pondělního poledne se jeho kurz částečně zotavil a vystoupal nad 63 tisíc dolarů. Divokým událostem ve světě digitálních mincí však zdaleka nemusí být konec.

Kam až bitcoin může spadnout?

Od historického maxima z října 2025 umazala cena bitcoinu lehce přes 50 procent. To je na poměry historického vývoje kurzu kryptoměny ještě relativně umírněný propad. V posledním období táhlého cenového propadu bitcoinu v roce 2022 našla kryptoměna dočasné dno na 16 tisících dolarech, zatímco o rok dříve stála 69 tisíc. Fanoušci bitcoinu se nyní upínají k hodnotě čtyřletého cenového průměru s aktuální hodnotou 61 tisíc dolarů. Ten v minulosti sloužil jako určitá cenová opora a signalizoval blízkost dočasného dna. Po pádu FTX v roce 2022 se ale bitcoin dostal ještě o skoro 30 procent níže pod hodnotu čtyřletého průměru.

I proto například sázkaři na platformě Polymarket připisují skoro 60procentní pravděpodobnost tomu, že se letos cena bitcoinu podívá na 50 tisíc dolarů a níže. Dosud se ale vždy hlavní kryptoměna dokázala za 17 let své existence po brutálních očistách trhu cenově zotavit. Skeptici nicméně upozorňují, že to může mít čím dál těžší. Nejen proto, že budoucí zhodnocení jakéhokoliv aktiva nelze dovozovat z jeho výkonů v minulosti. Dalším faktorem je růst celkové tržní hodnoty bitcoinů v oběhu. Na opětovné vyhnání jejich ceny k rekordům je zkrátka potřeba, aby investoři směnili za bitcoin výrazně větší objem dolarů než v minulosti.

Proč bitcoin a krypto v posledních dnech padá?

Vliv má nejen cyklické chování ceny bitcoinu, kdy v jeho dosavadní existenci zatím vždy následovala po dosažení historického cenového rekordu brutální korekce. Na tu poslední měli výrazný vliv dlouhodobí držitelé bitcoinu, kteří houfně vybírali zisky nad cenovkou 100 tisíc dolarů. V posledních týdnech ale náladu na finančních trzích výrazně ovlivňují očekávání blížícího se vstupu na burzu společností SpaceX, OpenAI a Anthropic. Obecně je téma umělé inteligence a průlomových technologií pro investory teď mnohem atraktivnější než kryptoměny a blockchain. Pokud nějakou technologii provázejí masivní očekávání, že promění svět, je to právě AI. Peníze se tak do ní stahují z jiných částí trhu. Tím spíše, když akcie čipových společností v poslední době dokázaly vyrůst o stovky procent ročně, což dává vzpomenout na výnosy z nejdivočejších období kryptománie. Nebo spíše zapomenout.

Posledním faktorem jsou rostoucí pochybnosti o udržitelnosti byznysu největšího korporátního držitele bitcoinů na světě, společnosti Strategy. Její spoluzakladatel Michael Saylor dal zapomenout na svá dřívější slova, že by radil raději prodat ledvinu než bitcoin. Před týdnem oznámil prodej 32 bitcoinů, mimo jiné za účelem získání peněz na uhrazení finančních závazků firmy, která nemá prakticky žádné cashflow. Prodeje virtuálních mincí ale přerušila, aktuálně ohlásila nákup 1550 bitcoinů.

Je aktuální propad bitcoinu problém pro jeho budoucnost?

Bitcoin jako síť necenzurovatelných transakcí se zastropovanou zásobou 21 milionů digitálních mincí je prakticky nesmrtelný. V investičním světě si ale částečně zadělává na reputační problém. Otřásá se bitcoinerská poučka, že kdo dokáže kryptoměnu držet alespoň čtyři roky, téměř jistě vydělá. Nejlépe to vědí spekulanti, kteří naskakovali do bitcoinu na podzim 2021 na cenách kolem 60 tisíc dolarů. Při zohlednění vysoké inflace nejsou na svém, ale v hlubokém minusu. Bitcoin navíc nezáří ani při porovnání s nejbanálnější možnou investicí, tedy do indexu S&P 500. Za posledních pět let je výkonnost bitcoinu a indexu skoro stejná. S nesrovnatelnou mírou rizika a volatility.

Pokud by navíc bitcoin čekalo v rozporu s jeho historickým vývojem dlouhé hubené období, byl by to problém pro Strategy. Ta drží přes 800 tisíc bitcoinů, a proto jsou její trable zároveň i potíží pro kurz kryptoměny. Pokud by šla cena bitcoinu dlouhodobě do strany – nemusí ani klesat – firma by se mohla dostat do problémů s uhrazením svých závazků.

Hrozí, že Strategy bude muset pustit na trh všechny své bitcoiny?

V dohledné době ne. I analýza pro ČNB loni uvedla, že Saylorova firma by se dostala do potíží až v případě delšího propadu bitcoinu pod 20 tisíc dolarů. Hodnota bitcoinů v držení Strategy přesahuje 52 miliard dolarů. Její finanční závazky a provozní náklady dosahují pro letošní rok zhruba dvou miliard dolarů.

Tvoří je zejména výplata dividendy u cenného papíru Strategy s názvem Stretch (STRC). To je hybrid akcie a dluhopisu. Saylor láká investory na výnos přes 11 procent ročně a stabilní cenu cenného papíru ve výši 100 dolarů, v posledních dnech ale cena STRC spadla na 92 dolarů.

Peníze z prodeje Stretch používá Strategy na nákup dalších bitcoinů. Je to další nástroj financování této operace kromě vydávání nezajištěných dluhopisů a prodeje akcií Strategy. Z formálního hlediska nicméně Saylor nepoužívá bitcoiny jako zástavu, o kterou by mohl propadem ceny kryptoměny automaticky přijít. Výplatu dividendy ze Stretch navíc může kdykoliv odložit, byť by to podle investora a konzultanta Aleše Vávry znamenalo smrt tohoto produktu.

„Firma jako taková nemá dostatečné cashflow na vyplácení úroků. Problém by pro ni z dlouhodobého hlediska bylo už jen to, kdyby měla jít cena bitcoinu do strany. Nejvíc mi ale vadí, jak Saylor tvrdí, že jeho Stretch je produkt pro všechny. Není to pravda. Není to dluhopis a dividenda není garantovaná. Jeho firma nemůže v současné chvíli ani dostat dobré hodnocení od ratingových agentur, aby mohla přilákat velké institucionální investory. Je to produkt hlavně pro drobné investory,“ upozornil nedávno na konferenci CryptoByte Vávra.

Jak si vedou další kryptoměny?

Obecně platí, že když padá bitcoin, zbytek ostatních velkých kryptoaktiv klesá ještě o několik procent prudším tempem. Aktuální příklad etheru, solany, BNB nebo cardana to potvrzuje. Poslední jmenovaná mince oslabila za poslední týden o téměř 30 procent. Ether, druhá největší kryptoměna podle tržní kapitalizace, od loňského vrcholu umazala už přes 66 procent. V pětiletém srovnání bída tohoto altcoinu, tedy jiné kryptoměny než bitcoin, vynikne ještě více. Cena etheru je nyní o skoro 30 procent níže než na počátku června 2021. Takzvané altcoiny brutálně doplácejí na mánii kolem čipových a AI akcií. V minulosti to byly právě menší virtuální mince, často s bizarním příběhem jako populární dogecoin, které šikovným spekulantům zajistily násobné výnosy v krátkém čase. Nyní to umějí přinést velké firmy s funkčním byznysem.

Proč by se měl v éře AI někdo zajímat o bitcoin a krypto?

Zastánci kryptoaktiv mají o jejich přínosu jasno. V době nástupu takzvaných AI agentů, tedy samostatně pracujících inteligentních programů, jsou to právě kryptoměny, které by mohli tito roboti používat namísto bankovního účtu. Už nyní je patrný potenciál AI agentů v oblasti finančních operací. A novější blockchainy typu Ethereum nebo Solana jsou pro komplexnější transakce vhodnější než relativně pomalý a zastaralý Bitcoin.

Sázka na největší kryptoměnu je ale v principu stále stejná a s AI souvisí jen nepřímo. Skalní fanoušci bitcoinu věří, že jim vlastnictví této kryptoměny dává podobně jako zlato určitou ochranu před případným pomyslným masivním tištěním peněz jako v době po finanční krizi 2008 nebo během pandemie koronaviru. Momentem, kdy by bitcoin měl vyniknout naplno, je například podle autora knih o bitcoinu Parkera Lewise hyperinflace měny některého z rozvinutých států světa nebo akutní hrozba jeho bankrotu.

VIDEO: Umělá inteligence smaže juniorní místa. Přijde čas na zdanění AI a nepodmíněný příjem, předvídá Ludwig v pořadu Flow:

Umělá inteligence nám nám nevezme jen práci, ale i smysl života. Musíme se rekvalifikovat, tvrdí Petr Ludwig • e15

„V těch totálně krizových momentech se ale lidé ve stresu upnou k věcem, které znají. V tom stresu třeba nedomyslí logiku, že bitcoin je vzácný, matematicky neprůstřelný, převoditelný a směnitelný, a tudíž by právě v případě různých druhů krizí měl teoreticky excelovat. V praxi by pak ale polovina lidí byla paralyzovaná a neudělala vůbec nic. I kdyby stát třeba nijak neomezil nakládání s kapitálem v takové mimořádné situaci,“ uvažoval ale už dříve v rozhovoru pro e15 finanční ředitel holdingu SatoshiLabs Štěpán Uherík. „A ti ostatní lidé by vyhledávali zlato, šperky, stříbrné mince, zkrátka věci fyzického charakteru, které znají od svých rodičů, babiček a z vyprávění. Bojím se, že bitcoin by pro masu nebyl téma. Tím neříkám, že nemůže být dobrou sázkou pro případ scénářů typu hyperinflace nebo státních bankrotů. V dlouhodobém horizontu bitcoin v téhle roli obstojí. Jenom si myslím, že to mezitím ještě bude muset prokázat v dalších bitvách.“

K pomyslnému tištění nebo shazování peněz vrtulníkem by ale podle spoluzakladatele kryptoburzy BitMex Arthura Hayese mohla nakonec přispět i AI. Pokud by skutečně dokázala nahrazovat lidské pracovníky v obrovské míře, státy by na vysokou nezaměstnanost nemohly nereagovat. Ožily by například myšlenky zavedení nepodmíněného příjmu, což by dostalo veřejné finance pod ještě větší tlak.