Finančník Dospiva získal titul doktora práv s opsanou prací, píše Denník N

Marek Dospiva, spolumajitel společnosti Penta

Marek Dospiva, spolumajitel společnosti Penta Zdroj: Tomeš Michael / E15

Marek Dospiva, spolumajitel společnosti Penta
Marek Dospiva, spolumajitel společnosti Penta
Marek Dospiva, spolumajitel společnosti Penta
4 Fotogalerie
ČTK , vku

Miliardář a spolumajitel skupiny Penta Investments Marek Dospiva se před svým jménem pyšní také titulem doktora práv. Ten získal v roce 2002 na univerzitě na Slovensku. Nyní se ukázalo, že jeho rigorózní práce byla plagiát. Informoval o tom slovenský list Denník N na svém webu. 

Dospiva podle deníku podváděl, ale podobně jako v případě bývalého předsedy slovenského parlamentu Andreje Danka mu titul JUDr. už nelze odebrat, zákon to neumožňuje.

Časopis Forbes loni zařadil Dospivu na osmou příčku nejbohatších Čechů s majetkem v odhadované výši 23 miliard korun.

Dospivovou rigorózní prací se před rokem v tichosti zaobírala zvláštní komise Univerzity Mateje Bela (UMB) v Banské Bystrici, která už řešila Dankův plagiát. Finančník z Penty se stal doktorem práv za práci, „kterou ukradl jinému studentovi“, píše slovenský deník.

Finančníkova rigorózní práce na téma Mezinárodněprávní ochrany lidských práv se shoduje s diplomovou prací studenta Andreje Štece, která měla stejný název. Tento student ji ale odevzdal dva roky před Dospivou, roku 2000 na právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.

„Štecovu 70stránkovou práci použil Dospiva skoro celou. Přepsal v ní slovo diplomová na rigorózní a vypustil půlstránkový závěr, který nahradil jiným textem v rozsahu jeden a půl strany,“ napsal Denník N.

Dospiva podle listu ignoroval otázku, jak je možné, že se jeho práce shoduje s diplomovou prací studenta bratislavské univerzity. V zaslaném stanovisku tvrdil, že se před 18 lety stal doktorem práv v souladu s pravidly.

„Ale i tehdy platilo, že student musel práci napsat sám, a ne okopírovat cizí. Šlo o nepřípustný podvod, za který mohli studenta vyhodit, a ne mu udělit diplom,“ dodal list. 

Že se bohatý a vlivný podnikatel dopracoval k titulu vykradením cizí práce, svědčí i to, že v Dospivově práci jsou opsány i pasáže o kolokviu ve Štrasburku, kterého se Štec zúčastnil, ale Dospiva tam ani nebyl. Štec psal svou práci v množném čísle, Dospiva ji přepsal do jednotného čísla, ale na mnoha místech to zapomněl změnit. Podle slovenského listu opsal i hrubku.

Dospiva reagoval tím, že absolventi Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO) dostávali ještě dva roky před ukončením jeho studia titul JUDr. automaticky. „I proto jsem si chtěl po skončení na institutu v roce 1993 rigorózní titul dodělat. Rozjížděli jsme však podnikání, neměl jsem na studium čas, a tak jsem tento titul získal způsobem, který nepovažuji za vhodný. Dnes bych tak určitě nepostupoval," uvedl Marek Dospiva.

Podle listu právnická fakulta UMB měla v té době nelichotivou pověst. Její vznik schválila vláda Vladimira Mečiara a za Dankovy plagiátorské aféry bývalý ministr školství Juraj Draxler hovořil o slabé úrovni školy a o tom, že tam bylo možné si titul koupit.

Andrej Štec v současnosti působí u Soudního dvora Evropské unie v Lucembursku. Odhalení Denníku N jej překvapilo. „Pokud se vzpomínaná fakta potvrdí, jsem šokovaný,“ řekl listu. Jako expert specializující se na právo duševního vlastnictví, o kterém přednáší v EU a USA, si prý dokumenty vyhodnotí z hlediska autorských práv. Zatím neví, zda bude uvažovat o žalobě.

„Dnes, po téměř 20 letech, bohužel univerzita nemá žádné možnosti vyvodit přímé důsledky (...),“ uvedl rektor UMB Vladimír Hiadlovský, který uvedené počínání odsoudil jako „naprosto neomluvitelné“. Antiplagiátový systém univerzita zavedla od roku 2010.