„Došlo k významnému posunu. Pevně doufám, že komise i ostatní kolegové ze zemí EU s tím budou souhlasit a v takovém případě by naše diplomatická snaha byla úspěšná,“ řekl Kalousek.
Více než 90 procent českého bankovního sektoru je v rukou dceřiných společností bank sídlících v eurozóně. ČR měla zatím ve svém postoji podporu například Maďarska či Bulharska. Z některých jiných zemí ale na český požadavek zazněly kritické hlasy, třeba z Rakouska.
Tento týden právní služba EU podle Kalouska navrhla vlastní, Česku vyhovující text, který je v souladu s evropským právem. „V takovém případě není důvod k vetu,“ dodal ministr financí. Dnes o jednotném bankovním dohledu začnou v Bruselu jednat ministři financí eurozóny, věc bude řešit také čtvrteční a páteční schůzka lídrů EU.
ČNB spokojena není
Podle Českého rozhlasu ale se vznikajícím kompromisem stále není spokojena Česká národní banka. Požadovala vyjednání takové deklarace, která by jí dalo právo veta přeměny systémově důležité banky na pobočku. To ale drtivá většina ostatních zemí EU odmítla.
Společná supervize by se měla týkat eurozóny, avšak další země by se mohly dobrovolně přidat. Za dohled by měla být zodpovědná Evropská centrální banka.
Řada otázek je ale stále nedořešena. Jde třeba o to, zda by ECB měla na starosti dohled nad všemi šesti tisíci bankami eurozóny, nebo jen těmi systémově významnými a těmi, které čerpají státní pomoc.
Dohled je první částí širší rodící se bankovní unie, která by měla zahrnovat mimo jiné třeba i společný fond pro řešení problémů bank.
Jenže zatímco v ostatních částech platí kvalifikovaná většina, v tomto případě má každá země právo veta. Tím také některé státy, včetně Česka, z různých důvodů pohrozily.
