„Máme signály, že vícenásobných dlužníků přibývá a domnívám se, že pokud bychom vzali dluhy nejen ve správě inkasních společností, ale celkově u všech věřitelů, tak bychom se dostali na několikanásobně vyšší číslo,“ konstatoval prezident Asociace inkasních agentur (AIA) Vladimír Gazárek. Nejčastěji přitom jsou Češi v prodlení se splácením bankovních pohledávek. Zhruba 21,8 procenta pohledávek totiž inkasují agentury pro bankovní sektor. Průměrný dluh, který mají tito neplatiči u bank, vychází na 63,3 tisíce korun. Hned v závěsu za bankovním sektorem jsou telekomunikace a pomyslnou třetí příčku drží pojišťovny.
Gazárek navíc varuje, že situace okolo nesplácení pohledávek se v Česku podceňuje a může přerůst v obrovský společenský problém. Jenom loni bylo nařízeno zhruba 930 tisíc nových exekucí a celkově už jich je okolo 4,5 milionu. „Pokud jde o vícenásobné dlužníky, pro mnoho z nich je situace neřešitelná. I kdyby normálně pracovali, své dluhy nikdy nesplatí. A nejsou ani motivování splácet. Vícenásobným dlužníkům se dnes vyplatí být na sociálních dávkách,“ upozorňuje Gazárek.
Zůstat na sociálních dávkách ovšem není jediný fígl, jak se vyhnout splácení. Mnoho lidí si nahlásí své trvalé bydliště na úřad, čímž coby dlužníci nejsou dohledatelní. Pomohla by nová legislativa, která by oblast mimosoudního inkasa upravila, říká Gazárek. Právě vymáhání pohledávek bez soudu nyní neupravuje žádný zákon a činnost může dělat v podstatě kdokoli. Dojde-li k přehmatům nekompetentních vymahačů, trpí celý trh.
Dlužníci pak s inkasními agenturami velmi často odmítají komunikovat, čímž se celý proces zhorší a především prodraží. Přitom inkaso pohledávky patří ke standardní formě řešení nesplácených dluhů. Podle AIA by měl vzniknout nový zákon, který upraví například to, kdo smí tuto činnost vykonávat, jaké by měly být maximální náklady na vymáhaní a kdo je bude platit.
