Lidé si už řekli o odložení splátek dluhů za stamiliony
Zhruba dvacet tisíc žádostí o odklad splátek půjček přistálo během uplynulého týdne v tuzemských bankách. Možnosti posunout platby dluhů o tři měsíce masově využili především lidé splácející hypotéky a spotřebitelské úvěry. Banky tak například doposud odložily klientům platby v případě deseti tisíc hypoték.
Pro finanční domy to zatím znamená během příštích tří měsíců zhruba půlmiliardový výpadek příjmů. Hlavní nápor žadatelů ale finanční domy teprve čekají.
„V tuto chvíli evidujeme deset tisíc žádostí o odklad splátky. Z necelých dvou třetin jde o spotřebitelské půjčky, ze čtyřiceti procent o hypotéky,“ uvádí mluvčí České spořitelny Filip Hrubý s tím, že ze zhruba sedmi set tisíc poskytnutých retailových půjček banka očekává obdobné žádosti v případě vyšších desítek tisíc klientů, tedy zhruba v případě deseti procent svých klientů z řad jednotlivců. „Schvalování probíhá na základě řady parametrů, přičemž ty rozhodující se týkají míry a charakteru postižení pandemií, které konkrétnímu klientovi znemožňuje splácet,“ dodává Hrubý. Banka prý zatím zamítla jen jednotky žádostí kvůli chybějícím dokumentům.
Obdobná čísla zaznívají i z dalších bank. „Zatím pracujeme s odhadem odkladu splátek v případě deseti procent retailového portfolia,“ uvádí Michal Teubner z Komerční banky, která má nyní na stole kolem sedmi tisíc žádostí. „V průběhu uplynulých pěti dní jsme obdrželi přes čtyři tisíce žádostí,“ říká i Petra Kopecká z Raiffeisenbank. Z největších českých bank možnost odkladu teprve nabídne ČSOB. Po stovkách žádostí zatím hlásí AirBank či Equa Bank.
Možnost odložení splátek půjček vyhlašovaly tuzemské banky během uplynulých dnů v souvislosti se sílící epidemií koronaviru. Základní scénáře bank počítají s tím, že o odložení platby zažádá každý desátý klient, skutečnost může být ale dramatičtější. „Bankéři pracují v extrému s tím, že o odklad požádá každý třetí klient,“ řekl deníku finančník velké české banky, který si nepřál být jmenován. Podle expertů by na výpadek příjmů měly být tuzemské banky připraveny.
„Část rizik převezme zřejmě stát formou záruky za vybrané úvěry a další likviditu může v případě potřeby dodat centrální banka, není tak dnes důvod k obavám, byť růst úvěrových rizik se ve výsledcích bank jistě projeví,“ říká partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž.
