Má pravdu Babiš, nebo Michl? Žebříček ukazuje, jak má Česko drahé hypotéky ve srovnání s EU
- Česko patří mezi země s nejdražšími hypotékami v Evropské unii.
- Kde v Evropě lidé platí za hypotéky nejvíc?
- Žebříček deseti zemí s nejdražšími úvěry na bydlení.
Má pravdu premiér Andrej Babiš (ANO), když říká, že má Česko zbytečně drahé hypotéky a ČNB držením vyšších sazeb ničí lidem sny o vlastním bydlení? Nebo je opatrnost bankovní rady vedené Alešem Michlem na místě? Žebříček níže ukazuje, kde je v Evropské unii cesta k vlastnímu bydlení nejdražší.
Rozdíly jsou obrovské. V některých zemích si lidé půjčují na bydlení za sazby kolem dvou procent, jinde se úroky blíží i osmi procentům. Česko přitom podle posledních dostupných dat Evropské centrální banky (ECB) patří mezi nejdražší hypoteční trhy v EU.
Data vycházejí z čistých úrokových sazeb u nově poskytnutých úvěrů a nezahrnují tedy dodatečné bankovní poplatky. Uvedené hypoteční sazby pro jednotlivé země vycházejí z posledních dostupných dat ECB za duben 2026. Základní sazba označuje hlavní úrokovou sazbu stanovenou centrální bankou dané země. U členských států eurozóny činí základní úroková sazba ECB 2,4 procenta.
10. Nizozemsko
Úrok u hypoték: 3,64 %
Základní sazba: 2,4 %
Desítku nejdražších hypotečních trhů v Evropské unii otevírá Nizozemsko. Přestože Holanďané platí eurem a spadají tak pod plošnou sazbu ECB (2,4 %), tamní vysoce konkurenční bankovní trh dokáže držet průměrné sazby na přijatelné úrovni. Rozdíl mezi základní sazbou a tím, co nakonec platí klienti (tzv. spread), činí zhruba 1,2 procentního bodu, což představuje zdravý evropský standard.
9. Dánsko
Úrok u hypoték: 3,80 %
Základní sazba: 1,85 %
Země se zcela unikátním systémem financování bydlení. Hypotéky zde neposkytují klasické banky, ale specializované hypoteční ústavy, které rovnou vydávají dluhopisy. Dánská národní banka aktuálně drží svou základní sazbu velmi nízko (na 1,85 %), ale kvůli tržním mechanismům a přísné regulaci se konečná čistá úroková sazba pro domácnosti šplhá k 3,8 %.
8. Německo
Úrok u hypoték: 3,84 %
Základní sazba: 2,4 %
Největší evropská ekonomika prochází bolestivým ochlazením realitního trhu a úroky u hypoték tomu příliš nepomáhají. S průměrnou sazbou 3,84 % jsou německé hypotéky znatelně nad průměrem eurozóny (3,43 %). Německé banky si v době ekonomické nejistoty začaly k základní sazbě ECB připočítávat vyšší rizikové přirážky.
7. Litva
Úrok u hypoték: 3,88 %
Základní sazba: 2,4 %
Pobaltské státy tvoří v rámci eurozóny specifický blok, který se tradičně potýká s o něco dražším financováním než západní Evropa. V Litvě se sazba blíží ke čtyřem procentům, což z velké části odráží menší velikost tamního bankovního trhu, na kterém chybí tak ostrá konkurence jako v největších západních státech. I tak jsou ale hypotéky v Litvě stále podstatně levnější než v Česku.
6. Estonsko
Úrok u hypoték: 4,05 %
Základní sazba: 2,4 %
Další pobaltský stát, kde se hypotéky už přehouply přes psychologickou hranici čtyř procent. Estonsko dlouhodobě bojuje s poměrně vysokými cenami nemovitostí v poměru k tamním příjmům. Dražší hypotéky tak tamním domácnostem cestu k vlastnímu bytu v Tallinnu a dalších městech ještě více komplikují.
5. Lotyšsko
Úrok u hypoték: 4,18 %
Základní sazba: 2,4 %
Lotyšsko uzavírá pobaltskou trojici s nejvyšší průměrnou úrokovou sazbou ze všech států platících eurem. Přestože je základní sazba od ECB stanovena na 2,4 %, lotyšské banky půjčují lidem v průměru za 4,18 %. Úvěry jsou tu tak výrazně dražší než například ve Francii (3,11 %) nebo ve Španělsku (2,80 %). Na úplně nejlevnější hypotéky v eurozóně pak dosáhnou lidé v Bulharsku (2,45 %), které se od 1. ledna 2026 stalo členem eurozóny a platí eurem, a na Maltě, kde se průměrný úrok u hypotéky pohybuje dokonce okolo pouhých dvou procent.
4. Česko
Verze A: ČNB sazby zvýšila
(Použijeme, pokud bankovní rada zvedne repo sazbu, např. na 3,75 %)
Úrok u hypoték: 4,55 %
Základní sazba: 3,75 % (po dnešním zasedání)
Podle dubnových dat ECB patří Česko s průměrnou sazbou 4,55 % k zemím s nejdražšími hypotékami v Evropě. Úroky u nových hypoték navíc v posledních týdnech opět poměrně výrazně rostou a podle nejnovějších dat Hypoindexu se dostávají až k hodnotách okolo 5,3 %.Dnešní rozhodnutí bankovní rady navíc dále potvrzuje, že doba zlevňování úvěrů je pro tuto chvíli u konce.
Zatímco premiér Andrej Babiš dlouhodobě tlačí na co nejnižší úroky ve snaze podpořit dostupnost bydlení a kritizuje ČNB, že nesnižuje sazby na úroveň eurozóny, bankovní rada vedená guvernérem Alešem Michlem dnes dala na zasedání přednost boji s proinflačními riziky. ČNB tím vysílá jasný signál: kvůli geopolitickému napětí a zdražování dopravy v Hormuzském průlivu nelze riskovat další růst inflace.
Hypoteční trh, který již nyní bojuje opět s úroky přes pět procent, tak musí počítat s tím, že cesta k levnému vlastnímu bydlení se v dohledné době opět o něco zkomplikuje.
Verze B: ČNB sazby ponechala beze změny
Úrok u hypoték: 4,55 %
Základní sazba: 3,5 %
Podle dubnových dat ECB patří Česko s průměrnou sazbou 4,55 % k zemím s nejdražšími hypotékami v Evropě. Úroky u nových hypoték navíc v posledních týdnech opět poměrně výrazně rostou a podle nejnovějších dat Hypoindexu se dostávají až k hodnotám okolo 5,3 %. Bankovní rada se dnes rozhodla úrokové sazby ponechat na stávající úrovni, a to i přes sílící tlaky na jejich růst.
Guvernér Aleš Michl tak dál balancuje mezi dvěma tlaky. Na jedné straně stojí premiér Andrej Babiš, který ČNB ostře kritizuje za to, že sazby nesnižuje blíže k úrovni eurozóny. Na straně druhé jsou ekonomická data varující před možnými inflačními dopady krize v Hormuzském průlivu.
Dnešní rozhodnutí sice pro hypoteční trh znamená dočasnou pauzu v utahování měnových podmínek, varovné signály ale nemizí. Komerční banky už nyní sazby u hypoték posouvají výš v očekávání dalšího vývoje. Česko tak zůstává v patové situaci, kdy levnější hypotéky zůstávají pro většinu domácností spíše zbožným přáním. Dražší hypotéky mají v EU pouze tři další země.
3. Rumunsko
Úrok u hypoték: 5,72 %
Základní sazba: 6,5 %
Třetí místo patří Rumunsku, které si podobně jako Česko drží vlastní měnu, rumunský lei. Tamní centrální banka kvůli inflačním tlakům udržuje základní úrokovou sazbu na vysokých 6,5 %. Rumunsku se totiž po inflační vlně z let 2022 a 2023 nepodařilo zdražování úplně zkrotit. Nejníže se inflace dostala v září 2024, kdy činila 4,62 %. V polovině loňského roku ale začala znovu růst a usadila se kolem 10 až 11 procent.
Paradoxem je, že tamní komerční banky dokážou u nových úvěrů na bydlení nabídnout sazbu 5,72 %, tedy dokonce pod úrovní základní sazby centrální banky. Situace, kterou v Česku téměř neznáme, ukazuje na ostrý boj bank o bonitní klienty.
2. Polsko
Úrok u hypoték: 5,88 %
Základní sazba: 3,75 %
Naši severní sousedé čelí naprosto opačnému problému než Rumunsko. Polská centrální banka sice srazila základní sazbu na přijatelných 3,75 % (tedy blízko české úrovně), ale polští občané si půjčují v průměru za téměř šest procent. Banky si zde účtují obrovskou přirážku – rozdíl dělá více než dva procentní body, což z polských hypoték dělá jedny z nejméně výhodných úvěrů v Unii.
1. Maďarsko
Úrok u hypoték: 7,80 %
Základní sazba: 6,25 %
Absolutní „vítěz“ žebříčku a zároveň varování pro zbytek střední Evropy. Maďarsko se dál vzpamatovává z extrémních makroekonomických šoků, hluboké inflační krize i dědictví předchozí politické éry. Základní úroková sazba tamní centrální banky sice postupně klesla na 6,25 procenta, hypoteční trh ale zůstává v křeči.
Čistá úroková sazba u nových hypoték ve výši 7,8 procenta dělá z pořízení vlastního bydlení v Maďarsku pro běžnou střední třídu prakticky nedosažitelný luxus. Česko je sice v EU čtvrté nejdražší, při pohledu na Budapešť si ale může říct, že na tom stále není nejhůř.
