Maláčová navrhuje, aby minimální mzda odpovídala polovině průměrné mzdy | E15.cz

Maláčová navrhuje, aby minimální mzda odpovídala polovině průměrné mzdy

Maláčová navrhuje, aby minimální mzda odpovídala polovině průměrné mzdy
Jan Maláčová - ministryně práce a sociálních věcí
• 
ZDROJ: ČTK

ČTK

Minimální mzda v Česku by se mohla od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska. Tento valorizační mechanismus navrhuje do novely zákoníku práce ministerstvo práce. Novinářům to po jednání s předáky Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Odbory s návrhem souhlasí. Dosavadní záměr dostat nejnižší výdělek na 40 procent průměru není podle nich dostatečný.

„Postupně bychom se měli dostat k tomuto cíli: 50 procent průměrné mzdy. Je to věc vyjednávání a hospodářského rozvoje. Měli bychom směřovat minimálně k částce 16 000 a uvidíme, jak se bude vyvíjet průměrná mzda,“ uvedla Maláčová.

Návrh podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy neodpovídá ekonomické realitě a je podle něj zjevnou snahou před volbami populisticky oslovit část voličů. „Odbory i MPSV se tak utrhly ze řetězu rozumného sociálního dialogu a sledováním politických a partikulárních zájmů se stávají ohrožením konkurenceschopnosti českých firem, udržitelnosti tuzemských veřejných financí a celkově tedy dalšího zdárného rozvoje české ekonomiky,“ uvedl Kovanda.

Komentář Lukáše Kovandy: S Maláčovou řeckou stopou

Minimální mzda od ledna činí 12 200 korun. Odbory pro příští rok žádají růst o 1500 korun, tedy o 12 procent. Podle zaměstnavatelů to neodpovídá hospodářskému růstu a pro firmy v některých odvětvích by tak vysoké přidání znamenalo problém. Navrhují zvýšení o 800 korun. Maláčová jako ministryně práce požadavek odborů podporuje.

Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR je ale takový růst minimální mzdy příliš rychlý. „Návrh paní ministryně je nezodpovědný. Na předchozích tripartitách jsme pracovali s koeficientem 44 procent průměrné mzdy. Navýšení minimální mzdy o 800 korun v příštím roce by bylo pro podniky ideální. Zvýšení o tisíc korun je pro velkou část firem přijatelné. Kdyby ale prošel návrh paní ministryně, drtivá část firem by tento nárůst nedokázala pokrýt zvýšením produktivity práce. Zkomplikovalo by to hospodářský růst,“ řekl prezident svazu Jaroslav Hanák.

Vláda Andreje Babiš (ANO) v programovém prohlášení uvádí, že připraví závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy. Minulý kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) si předsevzal, že nejnižší výdělek přiblíží ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta loni činila 29 504 korun. Pokud by se už v příštím roce přidávalo podle navrhovaných valorizačních pravidel, od ledna by měli lidé s nejnižšími příjmy vydělávat zhruba 14 750 korun. Ve skutečnosti to bude mezi 13 000 a 13 700 korun.

Vyšší mzdy jsou nesmysl, Češi si je nezaslouží, řekl exprezident Klaus

Odbory chystaný model navyšování podporují. Na výsledném vzorci se chtějí ale nejdřív dohodnout se zaměstnavateli a vládou na tripartitě. „Tato dohoda by následně šla do Poslanecké sněmovny... Zda bude valorizační mechanismus na 50 či 48 procentech, nebo zda dosáhneme 50 procent za šest či sedm let, je otázka, jak bude vypadat dohoda,“ řekl novinářům předák ČMKOS Josef Středula.

Podle něj je už nyní problém dodržet poměr 40 procent průměrné mzdy. Dvoupětinový podíl není ale pro odbory dál přijatelný, dodal Středula.

Zaměstnavatelé dlouhodobě volají po tom, aby byl pro zvyšování mzdy jasný vzorec a přidávaná částka se dala předvídat. Navázání na průměrný výdělek podporují. Šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner už dřív řekl, že by s ohledem na situaci podniků měl podíl činit ale nejvýš 40 procent průměrné mzdy.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!