Šéfové zemí eurozóny se v červenci dohodli na druhém záchranném balíku pro Řecko. Jeho součástí je zapojení soukromých věřitelů, jejichž příspěvek by měl zahrnovat odpuštění 21 procent dluhů. V poslední době se však objevují známky toho, že odpisy u řeckých dluhů by mohly být ještě výraznější.
Pokud bude restrukturalizace řeckého dluhu agresivnější a investoři budou nadále prodávat akcie řeckých bank, vykážou tyto banky značné ztráty a budou potřebovat státní pomoc, napsala agentura Reuters.
„Přirozeným výsledkem je, že bankám by měly být poskytnuty státní finanční prostředky a vláda by v nich měla získat podíl, aby byla obnovena jejich životaschopnost. Poté by byly opět zprivatizovány,“ uvedl Phillips v rozhovoru pro řecký týdenník To Vima.
Upozornil rovněž, že očekává další fúze v řeckém bankovním sektoru poté, co se v srpnu v důsledku dluhové krize dohodly na spojení přední řecké banky Eurobank a Alpha Bank.
Řecko má na rekapitalizaci bankovního sektoru vytvořený fond s 10 miliardami eur, který by se měl po schválení záchranného mechanismu eurozóny EFSF zvýšit na 30 miliard.
Podle Phillipse je řecký bankovní systém velmi konzervativní v porovnání s velikostí ekonomiky. Klíčové pro další vývoj bankovního sektor bude, jak hluboká bude recese a jaký bude mít dopad na půjčky.
V souvislosti řeckým dluhem dnes německý ministr financí Wolfgang Schäuble v rozhovoru pro televizní a rozhlasovou společnost ARD prohlásil, že trvalé řešení řecké dluhové krize není možné bez odpisu dluhu. A tento odpis bude podle něj pravděpodobně vyšší, než se předpokládalo v létě. „O podrobnostech se nyní jedná,“ řekl ministr. Dodal, že doufá ve spolupráci evropských bank.
Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.