Velké stěhování na venkově. Farmy jsou na prodej, fondy a holdingy nakupují
Českým zemědělstvím se valí vlna prodejů farem a podniků.
- Za rostoucím počtem transakcí stojí kombinace generační výměny, klesající ziskovosti a nejistoty ohledně budoucnosti oboru.
- Konsolidace nahrává kapitálově silným hráčům, kteří budují diverzifikovaná zemědělská portfolia místo tradičních samostatných farem.
Zpráva ze závěru loňského roku vypadala jen jako střípek ze světa byznysových událostí. Holding Lukrom ze Zlínska, ovládaný byznysmenem Zdeňkem Červenkou, koupil zemědělský podnik Fyto z Jarošova. Nešlo ale jen o rozšíření byznysu jednoho z největších zemědělských podniků v Česku. V pozadí se skrývá trend posledních dvou let, kdy se na trh dostává rekordní počet farem a zemědělských podniků.
Příkladů lze uvést více. Vloni Verdi fond farem rozšířil své portfolio o čtyři farmy včetně tří bioplynových stanic ve východních Čechách. Letos pak Zemědělská skupina Úsovsko, ve které působí jako předseda dozorčí rady bývalý ministr zemědělství Jiří Milek (za ANO), dostala povolení od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže koupit spolu s firmou Agro 2000 Hospodářskou společnost Kutná Hora a jejím prostřednictvím také firmu Unikom. Agro Jesenice u Prahy byla zase na nákupech na Litoměřicku, členové jejího managementu začali letos vést Agrokomplex Ohře, jeden z největších podniků svého druhu v regionu.
Nevýhodou je, že přesná čísla z tohoto oboru, který stojí trochu stranou hlavního byznysového proudu, neexistují. Nepočítá je ani Český statistický úřad, přehled mají alespoň specialisté na prodeje farem, podložený interními neveřejnými daty. „V posledních dvou letech registrujeme rostoucí počet vlastníků a farmářů, kteří zvažují prodej zemědělského podniku nebo farmy,“ potvrzuje Jaroslav Urban, jednatel a hlavní makléř společnosti Farmy.cz, která se specializuje na trh se zemědělskými nemovitostmi, ornou půdou, lesy a prodej zemědělských podniků.
Není komu předat vedení farmy
Jedním z důvodů zmíněného trendu je generační obměna. Někdejší třicátníci, kteří převzali po revoluci řízení končících JZD, odcházejí na odpočinek a charakter práce v podnicích nepřiměl jejich nástupce k pokračování. Není to ovšem hlavní důvod. „Podstatnější je skutečnost, že situace v zemědělství se v posledních dvou letech zhoršila. Farmy jsou méně ziskové a budoucnost v zemědělství přináší více nejistot než dříve – například rostoucí ceny vstupů, nízké výkupní ceny produkce či nejistotu ohledně budoucí výše dotací,“ líčí dále Urban.
Situace funguje na obou stranách – u prodávajících i u kupujících. Že jsou farmy na prodej, případně že o prodeji jejich majitelé uvažují, ještě neznamená, že se obchody hýbou. „Určitě více vlastníků o prodeji uvažuje, ale jejich podniky mohou být obtížně prodejné nebo za nižší cenu, než si představují,“ doplňuje Urban.
Ceny farem jako takových jsou velmi variabilní, podobně jako ceny půdy, k těm ovšem čísla existují a jsou mírně rostoucí. V roce 2025 dosáhla průměrná tržní cena zemědělské půdy 372 550 korun za hektar (tedy 37,3 koruny za metr čtvereční), což představuje meziroční nárůst o 3,4 procenta. Nejvyšších hodnot dosahují obchody v zázemí Prahy, Brna a ve středních Čechách.
O Verdi fondu farem již byla řeč. Patří mezi ty, kteří na současném trendu vydělávají. Mimochodem, Václav Štekr, výkonný ředitel fondu, v minulosti pracoval jako privátní bankéř pro skupinu Penta Investments, kde spravoval portfolia významných českých klientů v celkovém objemu jednotek miliard korun. „České zemědělství vstupuje do období, které může být pro řadu podniků těžší než covid, energetická krize i inflační vlna dohromady. Ne kvůli jednomu velkému problému, ale proto, že se několik tlaků sešlo ve stejný čas: drahé vstupy, výkyvy cen komodit, nejisté počasí, drahé úvěry, nedostatek nástupců i opatrnější banky,“ líčí.
Zemědělský podnik musí zaplatit například naftu, hnojiva, energie, techniku, mzdy i krmiva dávno předtím, než dostane zaplaceno za svou produkci. A právě tady se podle něj otevírají nůžky, které mohou během příštích let zásadně proměnit podobu českého zemědělství.
„Nedá se říci, že by budoucnost měla automaticky patřit největším hráčům. Výhodu získají ti, kteří dokážou propojit zemědělskou odbornost, kapitál, energetickou soběstačnost a diverzifikaci. České zemědělství se postupně posouvá od modelu ‚jedna farma, jedna komodita, jeden region‘ k modelu portfolia. Tedy k systému, kde výpadek jedné části neohrozí celý podnik,“ hovoří Štekr o akvizicích.
Verdi fond farem dnes hospodaří na více než 7 800 hektarech a spravuje aktiva v objemu přes jednu miliardu korun. Součástí jeho portfolia jsou kromě farem i čtyři bioplynové stanice s instalovaným výkonem přes 4 MW.
