Odliv vkladů z řeckých bank se výrazně zrychlil

Euro (ilustrační foto)

Euro (ilustrační foto) Zdroj: CC BY 2.0: Karlis Dambrans via Flickr

Odliv vkladů z řeckých bank se zrychlil na zhruba 400 milionů eur (asi 11 miliard korun). Agentuře Reuters to sdělili řečtí bankéři. Vkladatelé vybírají peníze pod vlivem krachu víkendových jednání mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli. Obávají se, že země bude muset vyhlásit platební neschopnost, zavést omezení na výběry vkladů, zakázat převody peněz do zahraničí a nakonec i vystoupit z eurozóny.

V minulých týdnech řečtí občané a firmy vybírali z bank v průměru 200 - 250 milionů eur denně. V dubnu se odliv zrychlil na celkových 4,9 miliardy eur z březnových necelých dvou miliard eur a za první čtyři měsíce roku z řeckých bank odešlo více než 26 miliard eur.

Objem vkladů v řeckých bankách klesl na konci dubna na 139,4 miliardy eur, a spadl tak na nejnižší úroveň za více než deset let. Údaje za květen by měla řecká centrální banka zveřejnit ve druhé polovině tohoto měsíce. Pro řecké bankovní ústavy je v současnosti jediným zdrojem peněžní likvidity program nouzového financování (ELA). V něm má slovo Evropská centrální banka (ECB), která letos Řecku postupně zvyšuje strop úvěrů z tohoto programu.

Omezováním přísunu peněz z ELA zvyšuje ECB tlak na to, aby Atény zrychlily jednání s věřiteli. Šéf ECB Mario Draghi dnes v Evropském parlamentu řekl, že banka bude Řecku dál uvolňovat likviditu, dokud budou řecké banky solventní a budou mít dostatečný objem zástav. Dodal ale, že tyto peníze nesmí sloužit k náhradnímu financování řecké vlády, protože by to znamenalo obcházení zákazu financování vlád centrální bankou.

Řecko a věřitelé se obviňují z neúspěchu jednání, hrozí bankrot
Po neúspěchu víkendových rozhovorů mezi zadluženým Řeckem a jeho mezinárodními věřiteli obě strany nejevily ochotu k dalším ústupkům a vzájemně se obviňovaly z nedostatečné vstřícnosti. Rostoucí obavy z bankrotu Řecka způsobily výrazný pokles na evropských akciových trzích, aténská burza ztratila téměř pět procent. Krach jednání vedl rovněž ke zrychlení odlivu vkladů z řeckých bank.

Mluvčí Evropské komise Annika Breidthardtová uvedla, že věřitelé z Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) již učinili vůči Řecku zásadní ústupky, aby dospěli k dohodě, která má zadluženou zemi zachránit před bankrotem. Naznačila, že řecká strana stejně vstřícná nebyla.

Atény naopak tvrdí, že podstatnou cestu ke kompromisu učinily ony, a podle mluvčího řecké vlády již výrazně vyčerpaly své možnosti. Řecký premiér Alexis Tsipras v názorovém sloupku listu Efimerida ton Syndakton napsal, že Řecko je připraveno trpělivě čekat, až se jeho mezinárodní věřitelé umoudří a začnou ve svých požadavcích vůči hospodářsky rozvrácené zemi uvažovat realisticky.

Ministr financí Janis Varufakis v rozhlasové stanici To Kokkino prohlásil, že Řecko se nikdy nepodepíše pod „prodloužení krize“, tedy pokračování programu zahraniční úvěrové pomoci výměnou za ekonomické reformy provázené tvrdými úspornými opatřeními. „Jediné, co můžeme udělat, je počkat, až konečně partneři budou moci vést vážnou diskuzi,“ podotkl řecký ministr.