Poslední pokus o záchranu? ECB půjčí bankám 530 miliard eur

Unikátní je na půjčce nejen její výše, ale také mimořádně nízké úročení ve výši jedoho procenta ročně, což je výrazně méně, než jaké jsou tržní sazby. A na to banky slyšely dobře - o půjčku si jich zažádalo celkem 800. ECB přitom nabízela úvěry v neomezeném objemu, komerční banky si tedy mohly vzít, kolik chtěly.

Jde přitom už o druhé kolo tohoto „zvyšování likvidity“ - první kolo mimořádného programu LTRO (Long-Term Refinancing Operation) se konalo před Vánocemi, kdy si 523 bank půjčilo 489 miliard eur. Celkem tak ECB do bank napumpovala více než bilion eur.

Po dnešní aukci se ukázalo, že zdaleka největší částku bude čerpat banka Intesa, která je největší retailovou bankou v Itálii. ECB jí poskytne úvěr 24 miliard eur (asi 597,6 miliardy korun), což je asi dvakrát tolik, než o kolik si banka řekla v prvním kole. Částka, která připadá na banku Intesa, představuje asi pět procent celkové částky pro všech 800 institucí.

Smyslem aukce levných tříletých úvěrů ECB je zmírnit dopady dluhové krize. Ty jsou zřejmě vážnější, než se předpokládalo. Po prvním kole LTRO prezident ECB Mario Draghi přiznal, že se právě podařilo zabránit „velké, opravdu velké úvěrové krizi“. Část ekonomů je přesvědčena, že dnešní aukce levných úvěrů byla vzhledem ke své kontroverzi asi poslední.

Kupujte dluhopisy zadlužených zemí

ECB očekává, že banky si za levné peníze budou kupovat i dluhopisy ohrožených zemí eura, což jim potenciálně slibuje vysoký zisk. Po prvním kole LTRO banky část peněz na tyto účely skutečně použily, čímž výrazně pomohly zklidnit situaci na úvěrovém trhu. Intesa uvedla, že úvěr 24 miliard eur využije i na nákup italských dluhopisů. Banka se tak de facto stane nástrojem ECB pro financování italské vlády.

„Výrazně se teď zvýší úroveň nadměrné likvidity, což je v konečném důsledku velmi příznivé pro rizikovější transakce,“ podotkl analytik Luca Cazzulani z finančního ústavu UniCredit. „Prospěch z toho zřejmě budou mít italské i španělské dluhopisy, stejně jako akciové trhy,“ dodal.

Půjčky získané v rámci prvního kola LTRO banky použily hlavně na umoření splatných závazků. Před dnešní aukcí Draghi banky vyzval, aby levné peníze poskytly ve formě úvěrů firmám a domácnostem. Podpoří tak hospodářský růst v eurozóně.

Sarkozyho obchod

Neoficiální informace podle agentury Reuters naznačují, že především banky ve Španělsku, ale také v Itálii peníze z první aukce použily právě na takzvaný „Sarkozyho obchod“. Tento termín se vžil v reakci na návrh francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, aby se vlády obrátily na banky zaplavené levnými penězi od ECB a přesvědčily je, aby začaly kupovat státní dluhopisy.

Španělské banky jen za poslední měsíc koupily v čistém vyjádření státní dluhopisy za 23,1 miliardy eur, italské banky za 20,6 miliardy eur. V obou případech to byly nové rekordy. Itálie musí v březnu a dubnu prodat nové dluhopisy až za 45 miliard eur, aby měla peníze na umoření těch starších. Právě komerční banky by díky levným úvěrům od ECB mohly velkou část papírů skoupit.

ECB ve snaze mírnit dopady krize a srazit tržní úroky státních dluhopisů ohrožených zemí eurozóny v posledních letech nakupovala především italské, řecké a španělské dluhopisy. Za to si vysloužila tvrdou kritiku, neboť ECB nemá mandát k tomu, aby financovala vlády. Kritici ECB tvrdí, že přes program levných úvěrů LTRO může ECB ve financování vlád pokračovat oklikou přes komerční banky.

Informované zdroje tvrdí, že ECB má sama zájem na tom, aby dnešní aukce levných úvěrů byla zároveň poslední. Obává se totiž, že banky se stanou na levných penězích závislé. Komerční banky si od ECB ještě nikdy nevzaly tak vysoké úvěry, jako právě v posledních měsících. Například italské banky si do ledna od ECB vzaly půjčky za více než 200 miliard eur, banky z Francie a Španělska nejsou o moc pozadu.

Otázkou je, co se stane, až příznivý efekt aukce úvěrů odezní. Ani nabídka tak levných peněz, jaké mohou komerční banky čerpat právě teď, totiž sama o sobě nemůže nahradit funkční mezibankovní trh, a nevyřeší ani dluhovou krizi eurozóny.