Pandemie vyhání investory ze střední Evropy. Koruna se propadá | E15.cz

Tuzemská měna slábne, investoři dávají od střední Evropy ruce pryč

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Česká koruna citelně oslabuje. Stejně jako ostatní měny států visegrádské čtyřky. A to navzdory skutečnosti, že právě tuzemská, polská a maďarská centrální banka zvyšují úrokové sazby nejrychleji z celé Evropské unie. Na vině je podle expertů především nečekaně prudký návrat pandemie a obnovení tvrdého lockdownu v Rakousku, o němž uvažuje i Slovensko.

„Zprávy o opětovných ekonomických uzavírkách v Rakousku a pokračující exploze epidemických statistik v dalších zemích střední Evropy investory dokázala vyděsit natolik, že dali od regionu ruce pryč a prchli do bezpečí,“ vysvětluje analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.

„Obecně oslabují všechny měny ve středoevropském prostoru včetně koruny. Způsobilo to oslabování eura vůči dolaru kvůli nepříznivému vývoji pandemie v Evropě a zároveň výhled na dřívější zpřísňování měnové politiky Fedu,“ souhlasí hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Agentura Bloomberg zmiňuje jako další důvody migrační krizi na polsko-běloruské hranici nebo spory polské a maďarské vlády s Bruselem týkající se dodržování principů právního státu.

Trh ignoruje růst sazeb

Česká měna zahájila minulý týden kurzem 25,2 vůči euru. Ovšem v jeho závěru oslabila téměř o jedno procento. Proti dolaru, kam kapitál vyděšených investorů primárně směřoval, odepsala dokonce 2,5 procenta, a nedařilo se jí ani v úvodu tohoto týdne, kdy se obchodovala kolem 25,45 eura. „Trh zcela ignoruje mohutný růst sazeb, do kterého se pustila Česká národní banka,“ shrnuje portfolio manažer v makléřské společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. 

Podobně reagoval také maďarský forint, jenž se v pondělí vůči euru propadl o 0,8 procenta na rekordně nízkou hodnotu 370,22. Přitom i Budapešť ve čtvrtek velmi pravděpodobně už potřetí za poslední dva týdny zvedne základní úrokovou sazbu. 

Polský zlotý zase v pondělí zaznamenal historicky nejhorší kurz proti švýcarskému franku. Euro bylo pro Poláky nejdražší od roku 2009, stálo 4,71 zlotého, připomíná ekonomický deník Rzeczpospolita. Zlotému nicméně vzápětí pomohlo prohlášení polského premiéra Mateusze Morawieckého, který slíbil, že Varšava udělá vše, co je v jejích silách, aby platidlo alespoň lehce posílilo.      

Odliv investorů z trhů střední a východní Evropy dokládá rovněž vývoj akciového indexu MSCI EM Eastern Europe. Ten na začátku týdne odevzdal téměř pět procent. Oslabování národní měny je přitom pro exportně orientovanou ekonomiku, jako je česká, spíše výhodou. „Komplikuje však centrálním bankám boj s rostoucí mírou inflace,“ upozorňuje ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Stěžejní bude reakce vlády    

Odborníci se shodují, že pro trhy bude v následujících týdnech klíčové, jak budou na novou vlnu pandemie reagovat politici a zda budou efektivněji než dosud bojovat proti nemoci. „Česká vláda nadále plošné uzavírky nepřipouští, ovšem po předchozích zkušenostech trh i my víme, že se nemusí jednat o poslední slovo,“ podotýká Hradil.

Vše, co potřebujete vědět o rostoucí inflaci:

Ostatní experti jsou o něco optimističtější. „V kurzu koruny už jsou tlaky na oslabení dané pandemickou situací nejspíše zachyceny, stejně jako potíže dané nedostatkem čipů v autoprůmyslu. Koruna bude v dalších měsících nejspíš zvolna posilovat s tím, jak bude Česká národní banka zvyšovat repo sazbu,“ míní Skořepa.   

„Čekám, že se propad vyřeší sám. Politická rizika postupně odeznějí a investoři se opět zaměří na korunu jako na atraktivní měnu,“ dodává Pfeiler.  

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah