„Náš návrh na zvýšení transparentnosti pomůže zvýšit odpovědnost firem,“ řekl Hill s tím, že cílem je spravedlivější hospodářská soutěž bez ohledu na velikost společnosti. „Dnes ovšem může za pomoci složitých daňových režimů docházet k tomu, že některé nadnárodní společnosti platí téměř o třetinu nižší daně než podniky, které působí pouze v jedné zemi,“ upozornil.
Odhaduje se, že unijní země ročně v podobě ušlých daňových příjmů přicházejí o 50 až 70 miliard eur (až 1,9 bilionu korun). „Boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem je klíčovou prioritou komise. Těsná spolupráce mezi daňovými orgány musí jít ruku v ruce s veřejnou transparentností,“ uvedl místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis.
Opatření, aby koncerny zveřejňovaly základní informace o tom, kde v EU vytvářejí zisky a jaké daně platí v jednotlivých zemích EU a mimo evropský blok, se podle komise bude týkat asi 6000 společností. S tímto odhadem ale nesouhlasí socialističtí zákonodárci, podle kterých dolehne jen na méně než 2000 nadnárodních firem.
EK bude chtít detailní informace
Korporace podle představ EK budou muset zveřejňovat informace o povaze svých aktivit, o počtu zaměstnanců, o obratu, o zisku před zdaněním či o výši daní podle ročních zisků. „Toto jsou informace, které již sbírají a poskytují státních daňovým úřadům,“ vysvětlil Hill.
„Také jsme rozhodli, že pokud platí daně mimo EU v zemích či jurisdikcích, které nesplňují mezinárodní daňové standardy, budou k tomu nadnárodní společnosti muset zveřejnit podrobné informace, jako by to byla evropská země. Takže pokud velké koncerny aktivní v Evropě platí daně například v zemích jako Panama, budou to muset zveřejnit,“ dodal Hill.
Aby návrh komise začal platit, musí s ním souhlasit unijní státy a také Evropský parlament.
Minulý týden eurokomisař pro hospodářské otázky, daně a cla Pierre Moscovici oznámil, že do půl roku vznikne celoevropský seznam daňových rájů. Unie se k takovému kroku rozhodla i v reakci na nedávná rozsáhlá odhalení v kauze Panamských dokumentů (Panama Papers). S kauzou jsou spojena také jména některých evropských politiků. Po úniku informací o svých finančních aktivitách podal demisi islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson.
