Jižní Korea se stala rájem pro české pivo | E15.cz

Jižní Korea se stala rájem pro české pivo

Jižní Korea se stala rájem pro české pivo
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Viliam Buchert

Jižní Korea je překvapivě jedním z nejrychleji rostoucích zahraničních trhů pro české pivo. V této ekonomicky vyspělé a bohaté zemi totiž raketově v posledních letech stoupá spotřeba tohoto nápoje a dramaticky se zvyšují i dovozy z celého světa. Projevilo se to také v případě našich pivovarů.

V Koreji proto najdete nejenom restaurace, kde se čepuje české pivo, ale náš národní nápoj se prodává v supermarketech i malých obchodech. Velmi dobře jde na odbyt Plzeňský Prazdroj a Velkopopovický Kozel, na korejském trhu ale operují také Staropramen či Budvar. Navíc v Pusanu na jihu země je jedna z mála přímých investic českých investic v Korejské republice a to pivovar a hospoda Praha 993. Ten vaří vlastní pivo a dodává ho i do jiných podniků.

Například Prazdroj se čepuje v desítce restaurací v metropoli Soulu a byl k dostání i v Českém domě na zimní olympiádě ve městě Kangnung. Japonská skupina Asahi, která výrobu našeho nejznámějšího piva ovládá, s ním má v této zemi ale další velké plány. Pilsner Urquell sem v roce 2011 vyvezl 4000 hektolitrů, tento rok to má být už kolem 100 tisíc hektolitrů. Velkopopovického Kozla se zde prodalo loni 72 tisíc hektolitrů.

„Jižní Korea je momentálně náš vůbec nejrychleji rostoucí zahraniční trh na světě,“ řekla pro E15 v jihokorejském Kangnungu Eva Staníková, manažerka globálního marketingu. Cena jednoho čepovaného piva v restauraci je přitom oproti Česku hodně vysoká. V Soulu je to za půllitr až 14 000 wonů, což dělá v přepočtu 270 korun. V metropoli Soulu je velmi populární například plzeňská restaurace „Na Zdraví, Prague“.

Pivaři dál utíkají z hospod. Zákaz kouření byla poslední kapka, říká ředitelka svazu

Korejci rádi experimentují a podobně jako Japonci si zakládají na tom, že požadují u zahraničních výrobků nejvyšší kvalitu. Protože jsou navíc v mnoha ohledech vyslovení hračičkové, česká pivní kultura, spojená s určitými rituály, je přitahuje. Znají už například načepovanou hladinku s typickou hustou pěnou.

Kvůli tomu Prazdroj vyučil loni na podzim v Plzni i skupinu jihokorejských výčepních. „Bez správného čepování, by nemělo smysl prodávat naše pivo zákazníkům, kteří za něj platí nemalé peníze,“ vysvětluje Robert Lobovský, starší obchodní sládek pro zahraničí, který má na starosti i zaučení výčepních z ciziny.

Černý Velkopopovický Kozel zase míří hlavně na ženy a je populární zejména u mladých generací.

Zhruba rok je pak v provozu v Pusanu pivovar Praha 993. Má varnou kapacita 150 tisíc litrů a ředitel Lukáš Mikeska si myslí, že na své plné kapacitě bude už v letošních letních měsících. Pivovar i hospoda zde mají českého sládka i personál. Ty fungují v bývalém areálu zdejší první továrny na ocelová lana firmy Kiswire.

Tato zóna je orientována na umění a odpočinek, pivo se sem proto hodí. Pokud bude letošní rok úspěšný, chtějí jeho čeští majitelé vybudovat podle stejného konceptu i pivovar v Soulu. Hledají pro tento záměr investory.

Prodeji českého piva výrazně pomáhá také v červenci 2011 uzavřená dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou. Ta odstartovala doslova boom dovozu zahraničních piv. V únoru 2015 pak Česko podepsalo s Koreou smlouvu o strategickém partnerství, jako s první zemí v Asii. Dá se proto očekávat, že Korejci, kteří tráví v restauracích poměrně hodně času, se na české pivo zaměří i v budoucnosti.

Autor: Viliam Buchert
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!