Nejen český knedlík. Překvapivou díru na gastronomické scéně postupně zaplňují nové chutě
Na světě existuje málo tak oblíbených pokrmů, jako jsou plněné knedlíčky a taštičky všeho druhu. Vařené, napařované, smažené, pečené, s masem, vegetariánské, s omáčkou i jen tak. Jednoduše esence rychlého teplého občerstvení. To by bylo, aby takovou díru na jinak nasyceném českém gastronomickém trhu někdo nevyužil.
Když se Newyorčanů zeptáte, kam v pozdních hodinách na dobré syté jídlo, často z nich kromě výčtu amerických dobrot vypadne doporučení na pirohy. Jsou tu všude, vyhlášená Veselka v centru Manhattanu byla před pandemií dokonce známá tím, že nikdy nezavírala. I ve tři ráno měl Newyorčan na výběr mezi burgerem, pizzou, smaženým kuřetem a pirohy.
Díra na trhu
„Lidi to baví, protože je to takové pohodlné občerstvení,“ říká o svých ruských pelmeních a ukrajinských varenikách spolumajitelka pražské Pelmeňárny Olga Shatilo, která je rusko-ukrajinského původu. „Za pět minut můžete mít plnohodnotné, teplé a zdravé jídlo, přitom v útulnější a domáčtější atmosféře než třeba v McDonald’s,“ míní Olga a s úsměvem dodává, že na to, jak geograficky i chuťově blízko mají pelmeně ke středoevropské kuchyni, je Češi téměř neznají. Spolu s manželem Glebem Makarevichem přišli do Česka před více než deseti lety a po čtyřech letech si otevřeli první bistro. Je tak malinké, že je manželé koncipovali jako rychlé občerstvení.
Podobnou filozofii měli i další manželé Diego Andrés Acosta a Romina Del Pino z Argentiny, kteří s překvapením zjistili, že Češi se mohou utlouct po empanadas. Lahodné jihoamerické pečené taštičky s nejrůznějšími náplněmi měly na food festivalech takový ohlas, že manželé otevřeli v budově žižkovské radnice své první bistro La Paisanita. „Empanadas se musejí jíst s vášní, musíte bojovat s táhnoucím se sýrem, nevšímat si drobků a užívat si tu explozi chutí,“ líčí košatou španělštinou Romina.
Začít s restaurací zaměřenou na jeden specifický pokrm, jak tomu bývá třeba v Asii, to se v Česku často nevidí. Datový analytik Tomáš Huml a jeho dva byznysoví partneři Ondřej Bednář a Martin Červenka to riskli a před necelými třemi lety založili na Letné restaurant Dim Sum Spot. „Všichni říkali, že lidé mimo gastronomii nejsou schopni udržet podnik, navíc s takovou specialitou, jako jsou knedlíčky,“ vzpomíná Huml. Tehdy však Češi začali v zahraničí objevovat populární čínské dim sumy a na českém trhu vznikla díra. Podniku, který měl na rozjezd jen půl milionu korun, tak pomohl boom poptávky po autentické asijské kuchyni.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
Vyzkoušet za 1 Kč Více informací
