Firmy jako Micromax, Karbonn, Lava či XOLO patří mezi zavedené značky v levném segmentu. Vloni se ale ukázalo, že tyto mladé firmy mají šanci uspět i v kategorii chytrých telefonů. Hlavně díky těmto firmám je Indie nejrychleji rostoucím trhem se smarphony na světě s meziročním růstem 150 procent. Pro srovnání, čínský trh rostl o 50 procent, zatímco prodeje chytrých telefonů na rozvinutém Západě ve čtvrtém kvartálu loňského roku mírně klesly.
Nejoblíbenější z indických firem je Micromax, firma sídlící v Gurgaonu, která v roce 2008 prorazila jako první. Micromax rychle dohání jedničku indického trhu Samsung a nyní mu patří 20procentní podíl. Jako většina domácích značek i Micromax nechává telefony produkovat v Číně a většinu jich dodává tchajwanská firma Foxconn, jež vyrábí také pro Samsung a Apple. Co se týče vytváření kapitálu, většina indických firem se teprve chystá na burzu a vesměs se opírají o peníze soukromých investorů.
Vedle nízké ceny si domácí značky národ získaly také znalostí indické duše a jejích tužeb. Jeden z telefonů se například odemyká polibkem displeje. Většina indických firem používá snadno dostupný operační systém Android od Googlu (60 procent), který ve spojení s levnou výrobou v Číně umožňuje držet ceny nízko. Řada z nich se také spojila s mobilními operátory.
Další vývoj indického mobilního trhu bude záležet na tom, jak dobře budou firmy komunikovat s vládou a se svými dodavateli. V roce 2013 Ericsson zažaloval Micromax za krádež softwaru. Větší hrozbu by ale mohli představovat politici, kterým se nelíbí mnohamiliardový deficit v bilanci zahraničního obchodu země. Indie většinu elektroniky dováží, zejména z Číny. V roce 2012 vláda zvýhodnila výrobce, kteří vyrábějí doma.
Některé firmy v čele právě s Micromaxem otevřely několik výrobních linek v Indii, aby vytvořily domácí pracovní místa. Na místě je otázka, do jaké míry to byl jen symbolický tah. Nakonec však o osudu těchto firem rozhodne hlavně to, jak dobře dokážou prodat své výrobky 300 milionům klientů, kteří se právě dostali z nejnižšího patra sociální pyramidy.
Autor je členem sítě GlobeReporter.org