Letošní vinobraní na jižní Moravě pod tlakem. Sklizeň bude poloviční a zájem lidí dál slábne

Na jižní Moravě začalo vinobraní. Oproti minulým rokům, kdy nebyl problém s množstvím ani kvalitou hroznů, bude v této sezoně kvůli suchu a horku situace výrazně složitější. Letošní počasí navíc může omezit produkci i v příštím roce.

Co naopak bohužel trvá, je pokračující postupný pokles návštěvnosti vinařských obcí a poptávky po tamním víně, který se projevuje utlumováním některých tradičních akcí i snižováním celkové výměry vinohradů. Za to zčásti může klesající spotřeba alkoholu, především u mladší generace. Tuzemští pěstitelé révy a výrobci vína proto dříve nemohli růst nákladů plně promítat do cen a byli do velké míry závislí na dotacích. Možná se ale tato situace začíná měnit, soudě aspoň podle pokračujícího zdražování vína a všeho kolem něj.

Jsme na začátku září. Z aktuálního dění ve vinohradnictví a vinařství v naší hlavní producentské oblasti proto přináším zcela aktuální informace nad rámec toho, o čem jsme mluvili s Mirkem Zámečníkem v posledním díle podcastu Král Miroslav. Čerstvé poznatky mám povětšinou takříkajíc z první ruky, když jsem v uplynulých dnech jižní Moravu sám – ostatně jako každý rok touto dobou – osobně navštívil.

Nezaprší a nezaprší

Vinohrady letos napříč všemi moravskými regiony decimovalo katastrofální sucho. Chybějící vláha vedla k tomu, že některé keře během vegetačního období zaschly či zcela odešly. Většina takzvaných hlaviček naštěstí přežila, ale na keřích je méně hroznů a bobule v nich jsou menší a dál od sebe, a hrozny jsou proto celkově řidší a kuličky nejsou tak nalité šťávou, jak bývá obvyklé.

„Vstupujeme do klíčového období a musím říct, že takové sucho, jaké letos zažíváme na Znojemsku, si z předchozích let nepamatuji,“ popisuje situaci ředitel Vinařství Lahofer Petr Chaloupecký. „Násada hroznů byla přitom výborná, jenže právě ve fázi, kdy by se bobule měly nalévat, citelně chybí vláha.“

To v kombinaci se škodami z lokálních jarních mrazů, krupobití a vichřic znamená, že letošní úroda bude mimořádně nízká. Podle Vinařské unie ČR počítá většina producentů s poklesem objemu sklizně o 20–40 procent oproti dlouhodobému průměru. Výrazné projevy sucha jsou přitom patrné na více než polovině vinic, někde na více než třech čtvrtinách ploch.

Navíc v podobném rozsahu klesne i takzvaná výlisnost, tedy množství vylisované šťávy z jednoho kilogramu hroznů – ta se běžně pohybuje kolem 70–75 procent. Ve výsledku se tak může oproti jiným letům snížit množství vylisovaného moštu přibližně o polovinu.

Vyzrálost hroznů je letos hodně smíšená. Vinohradníci pozorují různou zralost stejné odrůdy nejen v různých obcích či na různých tratích, ale i v rámci jedné vinice prakticky na sousedních keřích.

„Letošní vinobraní je z hlediska výnosu i kvality těžko predikovatelné,“ říká šéfka obchodu a marketingu Ladislava Antálková ze společnosti Vinium Velké Pavlovice. „Různé keře se s vodním stresem vyrovnávají různě.“

Cukernatost hroznové šťávy – ať už měřená ve vinicích refraktometrem, či pak ve sklepech moštoměrem – je proměnlivá, ale celkově už spíše dobrá. Zdá se, že dobře vyzrají zejména modré odrůdy pro výrobu červeného vína, které po letech poklesu zaznamenává oživení poptávky, případně růžového, jež naopak zažívá velký ústup ze slávy.

Hroznům pro výrobu bílého vína naopak mohou chybět kyselinky, když se jejich část kvůli několika vlnám veder odbourala již ve vinohradu. To mohou vinaři následně řešit dokyselováním moštu, které je u nás – po vzoru jižních zemí – už nějakou dobu povoleno s tím, jak se klima otepluje.

Nižší produkce bude i napřesrok

Dopady letošního sucha přitom mohou být dlouhodobější. Na silně zasažených vinicích předčasně opadaly listy a zdřevnatěly stopky, což je typické až pro pozdější část roku. Některá vinařství proto už nyní plánují, že v příštím roce záměrně sníží zatížení révy, aby oslabeným rostlinám umožnila regenerovat.

„Při zimním řezu proto místo dvou tažňů ponecháme jen jeden. Vědomě tím snížíme potenciální výnos, abychom oslabeným keřům dali prostor se zotavit,“ vysvětluje vinohradnický manažer skupiny Bohemia Sekt Petr Ptáček. „Odhadujeme, že následky letošního sucha pocítíme i při sklizni v roce 2027.“

Letošní nedostatek dešťů naopak svědčí zdraví hroznů, které prakticky vůbec nenapadaly plísně a houbové choroby. Ty útočí především v letech, kdy více prší. Vedle odolných PIWI odrůd tak letos vidíme zdravé bobule i u mnohem citlivějších odrůd (jako jsou veltlíny, milerky, portugaly), jež se v jiných letech musejí chránit opakovanými chemickými postřiky.

Sklizeň pod časovým tlakem

Sucho a horko přitom letos celkově urychlily dozrávání odrůd. Vinobraní proto muselo kvůli hrozbě přezrálosti hroznů začít opět o něco dříve než loni. To je trend, který nejen u nás pozorujeme v posledních letech téměř bez přerušení a který bezesporu souvisí se změnou klimatu. Stejně tak museli dříve než loni sklizeň zahájit také italští vinaři i jejich kolegové z francouzských oblastí Champagne či Bordeaux.

Urychlené dozrávání hroznů však může komplikovat organizaci práce během sklizně. Normálně mohou totiž vinohradníci počítat s tím, že mezi sběrem raných bílých odrůd (muškáty, milerky, irsaie atd.) a pozdních odrůd (veltlíny, ryzlinky, sauvignony atd.) je časový rozestup několika týdnů. Ještě později se zpravidla vyjíždí pro většinu modrých bobulí, a je tedy možné omezený počet pracovních sil a výrobní kapacity rozložit do období dvou, někdy i tří měsíců.

Letos se ale všechno bude muset odehrát skoro naráz, aby hrozny nepřezrály. To může způsobit přetížení mechanizace, technologií a lidí při práci na vinohradech i následně ve sklepním hospodářství. Problémy mohou mít zejména větší vinařství.

„Obáváme se hromadného dozrávání hroznů, kdy mohou být pozdní odrůdy zralé dříve než obvykle, což by znamenalo problematickou logistiku,“ dodává Antálková z Velkých Pavlovic.

Zájem o víno dál slábne

S obecně klesající spotřebou alkoholu v dnešní společnosti se pozvolna snižuje také poptávka po víně. Výsledkem je nejen nižší výsadba nových vinic a pokles jejich celkové rozlohy, ale i to, že na jižní Moravu za vínem přijíždí poslední dobou už na první pohled méně nadšenců než v dřívějších letech. Některé obce jako Kobylí na Břeclavsku proto ruší tradiční akce Za vinařem do …, zatímco jiné – například Polešovice na Uherskohradišťsku – omezují frekvenci či délku dříve několikadenních akcí pro veřejnost, jako jsou Otevřené sklepy.

Pokračuje rovněž tendence lákat návštěvníky na rafinovanější zážitky, při nichž se víno páruje s exkluzivním jídlem, jako je například oblíbená Slípka Tour ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku. I přesto věhlas a návštěvnost podobných akcí oproti nedávné minulosti přece jen trochu pobledly.

Je to asi také tím, že ceny vína, jídla i vstupného na doprovodný program – spojený často rovněž s moravským folklorem – opět poskočily směrem vzhůru. To je výsledkem nejen rostoucích nákladů na suroviny a materiály, ale také zvyšování mezd zaměstnanců. Navíc v poslední době zřejmě dochází k postupnému narovnávání marží pěstitelů a producentů. Ty byly dosud silně potlačené, a odvětví proto bylo převážně v provozní ztrátě a někteří vinaři přežívali jen díky dotacím.

Buď jak buď, dřívější stálé zákazníky – kteří navíc postupně stárnou – už začíná dlouhodobé zdražování vína a související komercializace jeho prodeje slušně řečeno unavovat a odrazovat od konzumace i účasti na akcích.

Je proto potěšitelné, že některé hezké tradice tuzemského vinařství přetrvávají. Tou je i soutěž Vinař roku ČR, kterým se v tomto roce už popáté stalo Vinařství Volařík z Mikulova – a obhájilo tak loňské vítězství.

Ve finále 23. ročníku soutěže vybírala odborná porota prestižního Klubu degustátorů složená ze světově uznávaných hodnotitelů vína a držitelů titulu Master of Wine z devítky finalistů (osmi tuzemských vinařství a jednoho ze Slovenska). Celkově se soutěže zúčastnilo 70 vinařství, přihlášených vzorků bylo celkem ďábelských 666.

„Doba, kdy vinaři přihlašovali svá vína, aby to ve Vinaři roku jen zkusili, je dávno pryč,“ říká šéf organizačního výboru soutěže Petr Marek. „Dnes mohu říci, že už samotná vína přihlášená do soutěže patří k tomu nejlepšímu, co u nás vzniká.“