Mladí Číňané, Korejci, Japonci, ale i Američané a Kanaďané toho znají a umějí víc než většina Evropanů

Je to trend, který se prohlubuje každé tři roky, když Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejní výsledky testů PISA srovnávající znalosti a schopnosti patnáctiletých dětí v desítkách zemí. Znalosti v matematice, schopnosti číst a porozumět textu a orientovat se ve vědách stále klesají. A to téměř ve všech zemích. Ať jsou na špičce, v průměru, nebo na chvostu světového žebříčku. PISA dává stále ty stejné otázky a úlohy, takže se velmi dobře srovnává nejen mezi jednotlivými zeměmi světa, ale také mezi generacemi v každé z nich. Srovnávání začalo v roce 2000.

Upadá hlavně schopnost číst a rozumět textu

Setrvalým trendem je bohužel úpadek schopností dětí. Jejich starší předchůdci toho ve všech třech měřených oborech uměli v roce 2022 víc než v roce 2025. Největší pád je ve schopnosti číst a porozumět textu. Tady v první světové třicítce propadl výkon dětí ve všech zemích s jedinou výjimkou, kde stagnoval. Tou je Velká Británie. Celkově byl výsledek v průměru všech zemí horší o 14 bodů. Pro představu: nejlepšího skóre na světě ve čtení a porozumění textu dlouhodobě dosahuje Singapur. I u jeho dětí se ale výsledky proti patnáctiletým z roku 2022 propadly o osm bodů. V Česku to bylo silně nadprůměrných 20 bodů.

O něco menší pokles schopností a znalostí než v porozumění textu je v matematice. Nejmenší pak ve vědách. Celkově dosahují nejlepších výsledků jako už tradičně děti z jihovýchodní Asie. Dominují ve všech třech disciplínách. Mezi ně se do první patnáctky podařilo dostat pěti evropským zemím. Celkově dominují čínské děti. Platí to pro všechny tři disciplíny. Největší náskok ale mají v matematice. Jako jediné se dostaly přes 600 bodů s průměrem 612. Za nimi následuje Singapur a Japonsko.

Lídři Evropy: Estonci, Britové, Finové

Světovou čtyřkou a s náskokem nejlepší evropskou zemí je Estonsko. Za ním Jižní Korea. Pak následuje Velká Británie, Kanada, Nový Zéland, Austrálie. Za ní Finsko. A hned na další příčce Spojené státy. Pokud by se Evropská unie počítala jako celek, mají před ní Američané obrovský náskok. Kromě zmíněných Estonců, Britů a Finů jsou všichni Evropané za nimi. A obzvlášť hluboko velké země Evropské unie, Německo, Francie, Itálie. Americké děti také zaznamenaly ve znalostech a schopnostech menší propad, než je průměr zemí OECD i Evropy.

Za USA následuje v žebříčku evropské trio Švýcarsko, Irsko, Rakousko. Pak Hongkong a hned za ním Polsko. U něj je pád schopností ve všech třech sledovaných disciplínách jeden z nejmenších. Silně pod průměrem. Za Poláky jsou Turci a hned za nimi my. Ve všech disciplínách se držíme nad průměrem OECD i Evropy. Necháváme za sebou Němce, Nizozemce, Francouze, Švédy, Dány a celý zbytek Evropy.

Pozoruhodné je, jak špatně je na tom ve znalostech velmi bohaté Norsko nebo Lucembursko. Obě silně pod průměrem OECD. Zajímavá je i velmi slabá úroveň znalostí dětí v Izraeli, který skončil nejen za celou Evropou, ale dostaly se před něj třeba i Chile a Uruguay. Pozice Izraele je vzhledem k jeho silně inovativní ekonomice velmi zajímavá. U izraelských dětí je také vidět jeden z vůbec největších propadů: ve schopnosti porozumět textu ztratily 38 bodů proti patnáctiletým z roku 2022 a u matematiky 25 bodů.

Nejvíc peněz nenese nejlepší výsledky

PISA také ukazuje, že množství peněz, které se do vzdělání investuje, je důležité, ale zdaleka to neznamená, že ten, kdo dá nejvíc, dosahuje nejlepších výsledků. Jeden z vůbec nejlepších výsledků v kategorii cena/výkon mají Turci. Investice do studií jednoho žáka do jeho patnácti let, než dělá testy PISA, je méně než 50 tisíc dolarů. Počítá se v paritě kupní síly zohledňující rozdílnou úroveň cen v jednotlivých zemích.

Mimořádně efektivní školy mají Japonci. Jednoho z nejlepších výsledků na světě dosahují s investicí lehce nad 100 tisíc dolarů na studenta. Dávají skoro stejnou částku jako my, jejich výsledky jsou ale za stejné peníze výrazně lepší. Poláci investují zhruba o dva tisíce dolarů na studenta méně než my, ale mají také lepší výsledky.

Němci investují o polovinu víc než my, skoro 150 tisíc dolarů, a mají o dost horší výsledky než my. Totéž platí pro Francouze. Singapurský systém, který dává nejlepší výsledky, je nesrovnatelně dražší než ten japonský s velmi podobnými výsledky. V Singapuru vyjde vzdělání jednoho studenta do patnácti let na 175 tisíc dolarů.

Nejvyšší investice do vzdělání dává pětice zemí: Korea, Norsko, Švýcarsko, Island a Lucembursko. Jenže výsledky jsou dramaticky rozdílné. Zatímco Korejci a Švýcaři patří svými výkony do první ligy, Island, Norsko a Lucembursko jsou ve znalostech dětí ve spodních patrech žebříčku. Asi nejméně efektivní vzdělání na světě má Lucembursko. S investicí 280 tisíc dolarů na žáka má vůbec nejdražší školství ze všech sledovaných zemí. Dostává za to nesrovnatelně horší výsledky než Turci, kteří neplatí ani 50 tisíc dolarů na studenta.

PISA jasně ukazuje, že špičkové vzdělání nemusí být výrazně drahé. Rozhoduje, jak se ty peníze dokážou využít. Jasně vidíme, kde se inspirovat.