Data Check: Tankujete za 49 korun? Zkuste uhádnout, jak velkou část z toho spolkne stát
- Při každém pípnutí karty u čerpací stanice nenecháváte své peníze jen těžařům, rafinériím a pumpařům.
- Zásadní část si z vaší platby ukrojí stát.
- Tušíte, jak velký podíl z jednoho litru benzinu putuje do státní kasy? Otestujte svůj odhad v naší interaktivní tipovačce ze série Data Check.
Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu výrazně zdražily, v průměru téměř o dvě koruny. Cena benzinu Natural 95 stoupla na 44,22 koruny za litr, nafta je za 47,79 koruny za litr.
Benzin byl naposledy dražší v srpnu 2022 a nafta je nejdražší od letošního dubna. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Vláda o drahých pohonných hmotách v pondělí jednala, rozhodla se ale, že nyní nebude omezovat marže prodejců pohonných hmot. Nejdražší jsou paliva v Praze, řidiči tam za litr nafty platí až 49 korun.
Ceny ropy na světových trzích ale nejsou jedinou složkou, která ovlivňuje cenu u totemu na čerpacích stanicích. Čerpání benzinu a nafty podléhá v Česku zdanění, a to poměrně významnému.
Dokázali byste uhádnout, kolik procent z ceny putuje z jednoho natankovaného litru benzinu do státní kasy? Zkuste si tipnout.
Komu vlastně platíte?
Při ceně 41,36 Kč za litr benzinu.
Kolik % z této částky si vezme stát na daních?
Podíl daní na litru paliva je v Česku, stejně jako ve zbytku Evropy, poměrně zásadní a je k tomu hned několik důvodů. Pro stát se jedná o jednoduchý a stabilní příjem, z něhož pak platí třeba stavby a opravy silnic. Míru zdanění také mohou ovlivňovat ekologické důvody – vysoké zdanění pohonných hmot může částečně kompenzovat dopad dopravy na životní prostředí a regulovat spotřebu.
Jak jsme se k dani pro stát dopočítali?
U pohonných hmot se platí dvě hlavní daně: spotřební daň a daň z přidané hodnoty (DPH). Spotřební daň tvoří pevně danou částku z každého litru – u vybraného zboží se využívá jako jednoduchý, stabilní zdroj příjmu pro stát a má také zdražením regulovat spotřebu (jako je tomu například u alkoholu či tabáku).
Skutečný háček pro peněženky řidičů ale přichází s DPH. Ta v Česku činí 21 procent, jenže se nepočítá pouze ze samotné ceny paliva a marže. Počítá se až z celkové částky, ve které je již zahrnuta i spotřební daň. Stát tak fakticky vybírá „daň z daně“.
Vzhledem k tomu, že ropa pochází často z problematických oblastí, jakékoli geopolitické či vojenské konflikty její cenu bezprostředně ovlivňují. Stejně tak je tomu například v posledních měsících, kdy s cenou ropy hýbou důsledky americko-izraelského útoku na Írán. Cena suroviny jde nahoru hlavně proto, že Írán blokuje plavbu Hormuzským průlivem, kudy proudí jinak obrovské množství ropy z arabských zemí.
K ceně surové ropy a následnému zdanění pohonných hmot každý řidič ještě zaplatí marži za zpracování a tankování nafty. Teprve když se všechny tyto položky sečtou, vzniká cena za litr, kterou vidíme na totemech čerpacích stanic.
