Nejúspěšnějším výtvarníkem je Jiří Kovanda. Sběratelé utratí za současné umění desítky milionů ročně
Nejúspěšnějším výtvarníkem v Česku je podle žebříčku J T banka Art Index Jiří Kovanda. Trh se současným uměním se pomalu, ale stabilně rozšiřuje. Za galeristy a samotnými umělci chodí stále větší okruh sběratelů.
Na trhu českého současného umění se ročně protočí desítky milionů korun. Znamená to, že ke sběratelům putují stovky děl aktivních umělců. Přesnější odhad komplikuje sám charakter trhu se současným uměním. Část děl se prodá prostřednictvím galerií, které umělce zastupují a starají se o jejich kariéru a marketing. Pro velkou část tvorby si ovšem sběratelé chodí přímo do ateliérů jednotlivých umělců.
Ceny současných děl se podle významu autora pohybují od desítek do stovek tisíc korun. Díla nejžádanějších tuzemských umělců často míří do zahraničních sbírek. „Loni jsme prodali díla zhruba za 10 milionů korun. Z nich 6,6 milionu pocházelo od zahraničních sběratelů a 3,4 milionu u nás utratili domácí zájemci,“ říká Katherine Kastner, spolumajitelka galerie Hunt Kastner. Ve srovnání s rokem 2015 si galerie, která zastupuje čtyři z první desítky umělců žebříčku J&T Art Index, polepšila o 17 procent.
Na mezinárodních výstavách bodovali z umělců zastoupených galerií třeba Eva Koťátková a Jaromír Novotný. Doma publikum oslovil Josef Bolf a rekordní návštěvu přitáhla také výstava obrazů Daniela Pitína.
Art Index 2017|
V jednotkách milionů korun počítá loňský prodej děl svých autorů i Filip Polanský, majitel Polansky Gallery. „Kromě stabilně úspěšného malíře Vladimíra Houdka (39.) se loni začal významně prosazovat i Roman Štětina (64.). Jeho sochu jsme prodali do sbírky Evropské centrální banky,“ uvádí Polanský. Jeho galerie loni začala spolupracovat s významnou vídeňskou galerií Krinzinger, která kromě Houdkovy samostatné výstavy představila jeho díla na špičkových veletrzích Art Basel, Fiac Paris a Art Basel Miami Beach.
Právě domácí a zahraniční výstavy a účast na prestižních veletrzích zvyšují význam díla současných umělců a posouvají nahoru také cenu jejich výtvorů. Sběratelé současného umění zatím dávají stále přednost obrazům či sochám. „Prodávala se loni ale téměř všechna média včetně objektů nebo fotografií. Platí, že práce s novými médii, jako je třeba video, se prodávají hůře a preferují je instituce,“ vysvětluje galeristka Lucie Drdová.
Okruh sběratelů se postupně rozrůstá. Přichází nové publikum, které také zvažuje nákup děl lokálních autorů, dodává Drdová. U něj hraje velkou roli osobní kontakt s galerií a samotným umělcem. Jen minimum současných děl se ke sběratelům dostane na aukcích. „Za posledních deset let jejich prodej tvořil jen dvě procenta celkového obratu aukcí,“ říká jeden z autorů Art Indexu Jan Skřivánek.
Přesto i tam za ně za tu dobu utratili sběratelé 144 milionů korun, odhaduje server Art+, který monitoruje aukční trh. Nejúspěšnějšími autory na aukcích byli Jaroslav Róna a Jan Merta, za jejichž díla kupci utratili v součtu 21 milionů korun.
Už čtyři roky vévodí Jiří Kovanda žebříčku nejvýznamnějších českých umělců J&T Banka Art Index. Už příští rok by se ale pořadí na nejvyšších příčkách mohlo změnit. Druhá v pořadí, Kovandova žačka Eva Koťátková, si stejně jako předloni připsala nejvíce bodů za výstavy. „Je proto pravděpodobné, že ho příští rok na první příčce vystřídá,“ říká jeden z autorů indexu Jan Skřivánek. Do první desítky nově pronikl malíř Josef Bolf. Žebříček ukazuje, jak umělci budují své kariéry. Sčítá body za účasti na domácích a zahraničních výstavách, veletrzích či za umělecké ceny vždy v posledních deseti letech. Pokud autoři zůstávají na předních příčkách, znamená to, že aktivně tvoří a o jejich díla je mezi galeristy a kurátory zájem. Ten se pak snadněji přetaví i v zájem sběratelů, což zvyšuje hodnotu jejich děl. „V Art Indexu jsou nejvýše autoři, kteří fungují v mezinárodním kontextu. Všechny v první desítce zastupují kromě domácích také zahraniční galerie. Jiří Kovanda má dvě nebo tři, přičemž jde o galerie, které jezdí na prestižní veletrhy,“ vysvětluje Skřivánek. Při tvorbě žebříčku autoři posuzovali díla a aktivitu 1500 umělců narozených po roce 1950. „Žebříček tak obsahuje jen asi šest procent těch nejviditelnějších a nejvýraznějších. V tomto smyslu je důležitější přítomnost v žebříčku než konkrétní umístění,“ dodává Skřivánek. |