„Pořizování nových automatů či zprovozňování dočasně odstavených strojů může souviset s koncem mléčných kvót a určitým poklesem výkupní ceny mléka,“ uvedl mluvčí veterinární správy Petr Pejchal.
Také podle společnosti Toko Agri, která je téměř výhradním dodavatelem mlékomatů pro farmáře, zájem stoupá. „Instalujeme jich do deseti kusů ročně,“ říká obchodní ředitel firmy Tomáš Kořínek ml. Investice do přístroje přitom není malá a činí zhruba 300 tisíc až milion korun podle velikosti a nastavení. „Návratnost stroje je závislá hlavně na jeho prodejích. Pokud farmář prodává dvě stě litrů denně, pak se počítá návratnost mezi rokem až dvěma,“ podotkl.
V roce 2010 v Česku rekordních 180 mlékomatů.
Prodej čerstvého chlazeného mléka přímo z farmy přes mléčné automaty se začal rozvíjet v roce 2009. Hned následující rok jich bylo v Česku v provozu i kvůli nízkým výkupním cenám mléka a stoupajícímu zájmu o čerstvé farmářské zboží přes 180. Následoval ale výrazný pokles, který farmáři i výrobce strojů připisují tehdejším výrokům hlavního hygienika Michaela Víta o tom, že v mléce z automatů mohou být nebezpečné látky způsobující průjmová onemocnění. Prodeje mnohde klesly na polovinu a několik desítek automatů jejich provozovatelé zavřeli.
„Proto se ale u nás v šedesátých letech zavedla pasterace. Hygiena produkce je dnes tak vysoká, že 97 procenta mléka produkovaného v Česku patří do kategorie Q, tedy nejlepší,“ míní Kořínek.
Zhruba šest přístrojů tak stále provozuje i farma Hole na Praze-východ. „Zájem o mléko z automatů neroste, ani neklesá. Zvyšuje se nám ale odběr mléka u nás na farmě, kde probíhá v určitých dnech prodej ze dvora,“ uvedla Ivana Poláčková z vedení farmy. O rozšíření automatů ale neuvažují. „Jsou tam velké náklady na provoz – pronájem místa a elektřina. V neposlední řadě nás velice trápí stálé vykrádání a hlavně ničení automatů. Vloni během prosince a ledna se nám to stalo snad desetkrát,“ dodala.