Požáry elektrokol a koloběžek rychle přibývají. Riziko zvyšuje špatné nabíjení i levné baterie
- S rostoucí oblibou elektrokol a koloběžek přibývá jejich požárů, píše server VTM.
- Největším rizikem bývá poškozená lithium-iontová baterie.
- Hasiči radí nenabíjet v předsíni ani bez dozoru.
Elektrokola, elektrokoloběžky a další drobné elektrické dopravní prostředky se v posledních letech staly běžnou součástí dopravy. S jejich rostoucí oblibou však přibývá i požárů. Zatímco v roce 2019 hasiči zasahovali u čtyř takových případů, v roce 2025 jich evidovali už 109. Dá se přitom předpokládat, že podobných událostí bude dál přibývat. Jen elektrokol se každoročně prodá více než 100 tisíc.
Za vznikem požáru ve většině případů stojí lithium-iontový akumulátor a technická závada, která se projeví v důsledku nevhodného používání nebo poškození zařízení. Zásadní roli proto hraje zodpovědný přístup uživatelů i moderní technologie.
„Lithium-iontové baterie jsou momentálně nejlepší volbou pro pohon elektrokol. V malém a lehkém balení dokážou uchovat velké množství energie, nemají paměťový efekt a nevadí jim ani přerušované dobíjení. K provozu kol s těmito bateriemi je však třeba přistupovat zodpovědně,“ vysvětluje Tomáš Jančárek, strůjce platformy ebikebezpecne.cz a zástupce značky Bosch eBike Systems pro Českou republiku.
Největší hrozbu pro lithium-iontový akumulátor představuje mechanické poškození, vystavení extrémním teplotám nebo kontakt s vodou. Poškození baterie může vyvolat takzvaný termální únik, tedy řetězovou chemickou reakci, při které se akumulátor začne rychle přehřívat, uvolňuje plyny a může náhle prudce vzplanout.
Tvorba toxické pasti
„Při požáru lithiového akumulátoru vzniká tzv. toxická past, kdy se během několika sekund místnost zaplní hustým toxickým kouřem, ve kterém člověk okamžitě ztrácí orientaci. Pro hasiče je problém, že požár lithiové baterie probíhá i bez přístupu kyslíku a i po uhašení plamenů hrozí opětovné rozhoření. Zařízení musíme často na desítky hodin ponořit do vodní lázně,“ říká plk. Ing. Martin Legner.
Nebezpečí spočívá i v tom, že požár může vzniknout po nárazu, který baterii poškodil už před několika dny, aniž by si uživatel následků všiml. „Nárazem nebo vibracemi se vnitřní struktura akumulátoru mnohdy naruší jen drobně. V takových případech se problém s každým dalším nabíjením, zatížením nebo namáháním baterie postupně zhoršuje. Potíže se pak projeví až po delším čase, typicky při nabíjení, kdy je baterie namáhaná nejvíc. Proto je důležité po každém výraznějším nárazu zařízení zkontrolovat a při podezření na poškození ho dál nepoužívat ani nenabíjet, dokud neprojde odborným servisem,“ říká plk. Ing. Ondřej Šafránek, vedoucí oddělení požárně technických expertiz z Technického ústavu požární ochrany.
Vyšší bezpečnosti se snaží dosáhnout také výrobci. Moderní baterie jsou vybaveny systémem správy baterie, tedy Battery Management Systemem. Ten neustále sleduje jejich stav a v případě hrozícího problému dokáže systém okamžitě odpojit. Podle Tomáše Jančárka renomovaní výrobci podrobují akumulátory stále přísnějším testům a kvalitní značky využívají vysoce automatizovanou produkci, při níž jednotlivé články skládají roboti. Tím se minimalizuje riziko lidské chyby. Každá baterie navíc prochází náročným laboratorním testováním.
„Baterie vystavujeme extrémním teplotám, proudům tlakové vody, mechanickému zatížení i pádům na tvrdý povrch. Vše pečlivě měříme a vyhodnocujeme, abychom mohli neustále zvyšovat jejich bezpečnost,“ popisuje Jančárek.
Zástupci hasičů i výrobců se shodují, že velké riziko představuje také používání neoriginálního a necertifikovaného příslušenství nebo repase. Baterie je velmi komplexní systém. Při jejím otevření může dojít k narušení mechanické, tepelné i elektrické izolace nebo k porušení ochrany proti vniknutí vody. Neodborný zásah může mít také vliv na garanci od výrobce.
Důležité je sledovat baterii
Riziko požáru lze omezit už tím, že uživatelé budou zařízení pravidelně sledovat. Varovným signálem je zejména výrazné zahřívání při nabíjení, deformace nebo nafouknutí baterie, štiplavý chemický zápach či nestandardní zvuky, například syčení nebo praskání. Pokud se podobné příznaky objeví, je nutné zařízení okamžitě odpojit, přestat ho používat, umístit ho na bezpečné místo mimo byt a mimo dosah hořlavých předmětů a nechat ho zkontrolovat v servisu.
Elektrokola a elektrokoloběžky by lidé neměli nechávat v únikových cestách, například na chodbách nebo v předsíních, zvlášť při nabíjení. Požáry lithium-iontových akumulátorů bývají velmi rychlé a intenzivní. Během krátké doby se při nich zároveň uvolňuje velké množství toxických zplodin, které mohou zaplnit prostor domu nebo bytu a výrazně ztížit orientaci i evakuaci osob.
Rizikové je také nabíjení v noci, bez dozoru nebo v blízkosti hořlavých materiálů. Před odchodem z domova nebo před spaním je vždy bezpečnější odpojit nabíječku ze zásuvky i z elektrokola. Pokud už k požáru dojde a je to bezpečné, měli by lidé ihned odpojit nabíječku ze zásuvky.
Hasiči zároveň varují, aby lidé v případě požáru lithiové baterie nepřeceňovali své síly. Jde o chemický proces, který nepotřebuje kyslík z okolí. Běžný práškový přístroj ho proto obvykle neuhasí, pouze zpomalí šíření do okolí. Pokud si člověk není stoprocentně jistý, že situaci zvládne, měl by prostor opustit, zavřít za sebou dveře, varovat sousedy a volat linku 150 nebo 112.
Důležitá je také běžná péče o akumulátor. Baterii není vhodné nechávat úplně vybít do nuly a před každým nabíjením by ji měl uživatel zkontrolovat, zda není poškozená například po pádu nebo nárazu. Při delším nepoužívání je vhodné akumulátor z kola vyjmout a skladovat ho v suché, dobře větrané místnosti s teplotou mezi nulou a dvaceti stupni, ideálně vybavené detektorem kouře. Kvůli nízkým teplotám je lepší skladovat akumulátor v garáži nebo ve sklepě než v obytných místnostech.
Kontakt s kovovými předměty
Elektrokolo ani samotnou baterii by uživatelé neměli skladovat nebo nabíjet v blízkosti volně položených kovových předmětů, jako jsou klíče, šrouby nebo nářadí. Důležité je také hlídat, aby konektory a akumulátor nebyly mokré. Při převozu elektrokola na nosiči automobilu je proto vhodné baterii kvůli ochraně před deštěm vyjmout. Uživatelé by se měli vyhnout i čištění elektrokola proudem vody.
Akumulátor by neměl být vystaven přímému slunečnímu záření ani dalším tepelným zdrojům. Před každým čištěním je vhodné ho z kola vyndat a nikdy ho nemýt přímým proudem vody. Po skončení životnosti navíc nepatří do domovního odpadu. Uživatelé by ho měli vrátit prodejci nebo odevzdat do sběrného dvora.
Zásadní roli při omezování požárního rizika hraje i kvalita samotného bateriového dopravního prostředku. Elektrokola a elektrokoloběžky jsou sofistikovaná elektronika, u níž záleží na kvalitě komponent, materiálů, výrobního postupu i výstupní kontrole.
Pro zákazníka přitom není jednoduché poznat, který výrobek je bezpečný. Může se pídit po certifikátech kvality, laboratorních testech nebo důvěřovat renomované značce. Zároveň by se měl vyhnout lákavě levným produktům z čínských webových tržišť, jako je Temu. Právě těmito cestami se mohou dostávat na trh výrobky, které nejsou schválené pro prodej v EU a ignorují legislativní i technologické požadavky. I kvůli tomu mohou být výrazně levnější.
Problém je v tom, že zákazník tuto volbu dělá svými penězi. Na obrázku v e-shopu mohou dvě elektrické koloběžky vypadat téměř stejně. Obě mohou mít uvedenou maximální rychlost 25 kilometrů v hodině a výkon 250 wattů, tedy hodnoty určené legislativou. Zdánlivě se liší jen designem, jedna ale stojí 12 tisíc korun a druhá pět tisíc.
Jde o krajní příklad, na němž je rozdíl snadno vidět. Reálná situace na trhu je však složitější. Prostor mezi levným a dražším výrobkem vyplňují další produkty a najít správný poměr mezi cenou, parametry a bezpečností není jednoduché.
