PÁR Prague: český brand, který vznikl z legrace a dnes živí rodinu

V květnu 2020 teprve odeznívala první vlna pandemie covidu-19 a Praha se pomalu a v rámci omezených možností probouzela k normálnímu životu. V bytě na Žižkově se grafický designér Jan Kloss a projektová manažerka Darina Zavadilová chystali na příchod svého prvního dítěte a zároveň na novou kapitolu společného byznysu, do které jim pandemie tak trochu „hodila vidle“.

„Náš syn se narodil den poté, co jsme do výroby odeslali objednávku prvních předprodukčních vzorků. Bylo to vlastně celé takové optimistické,“ vzpomíná Darina. Přesto na jejím výrazu v obličeji lze tušit jedno velké „ale“.

Vyjít na trh s novou značkou obuvi v době, kdy jsou obchody zavřené a lidé si nemohou boty ani vyzkoušet, bylo víc než těžké. „Byla to zvláštní doba a emočně to dopadalo i na náladu kupujících. Lidé zkrátka ztratili chuť utrácet a my jsme si kladli otázku, jestli v tuto chvíli svět potřebuje další značku bot,“ říká Jan.

V učebnici marketingu by se uvedení nového brandu plánovalo měsíce dopředu. V realitě tehdejších lockdownů to byl spontánní skok do tmy. „Bylo to jako vyrazit na moře uprostřed bouře. Ale věděli jsme, že pokud nevyplujeme teď, nikdy se k tomu neodhodláme,“ říká dnes Darina.

S PÁR Prague se od prvního dne vydali cestou, která je nejen v obuvnickém byznysu náročná: pomalý růst, malé série, důraz na pohodlí a žádné kompromisy u materiálů. Nicméně v roce 2020 poprvé uvedli značku na Designbloku a o rok později spustili prodej.

PAR značka bot Jana Klossa a Dariny Zavadilové | Zdroj: Tomáš Lébr

Vytvořili pár v životě i v byznysu

Jan Kloss je původně grafický designér, který se k obuvi dostal díky projektu BOTAS 66. V PÁR Prague je hlavně art director, tedy řeší kompletní vizuální stránku značky včetně grafiky a třeba i fotografií. Darina Zavadilová má zkušenosti z organizace designových akcí, jako je designSUPERMARKET, Designblok a podobně. V PÁR Prague se sama nazývá „holkou pro všechno“, komunikuje s dodavateli, stará se o marketing a o provoz obchodů a e-shopu. Na vývoji nových produktů pracují společně.

Kromě vlastního byznysu oba svou energii směrují i jinam. Jan se podílí na řadě projektů jako grafický designér a je aktivní v kreativní skupině OKOLO. Darina aktuálně dokončuje doktorské studium dějin umění. Na „Párech“ ale pracují hodně provázaně. Většinu klíčových rozhodnutí dělají spolu a navzájem se v mnoha úkolech zastupují, i když každý má svou specializaci. „Když je potřeba zakročit nebo někomu sdělit rázné rozhodnutí, nastupuje Honza,“ směje se Darina.

To, že spolu tráví čas pracovně i osobně, má své plusy i minusy. „Je to v něčem trošku nezdravé – že člověk nikdy úplně nevypne. Ale na druhou stranu nás stále baví povídat si a tak trochu snít o nových společných projektech,“ říká Darina s úsměvem a odkrývá, že u nich doma práci od osobního života neoddělují.

Když o několik let dříve začali o vlastní značce uvažovat, věděli, že chtějí jednoduché, zapamatovatelné jméno. Ale jednoduchost je často výsledkem dlouhého hledání. „Název PÁR nás napadl jako první, ale znělo to tak jednoduše, že jsme od toho nápadu odešli. Název ale nakonec uzrál v tu nejlepší variantu, a tak jsme se k ní po dlouhém vymýšlení vrátili,“ vysvětluje Jan. Kromě toho, že boty jsou vždy v páru, jsou párem také zakladatelé značky. Jan s Darinou zároveň chtěli, aby byl název mezinárodní a aby se pojil i s jejich záměrem tvořit ve spolupráci s umělci, tedy opět s někým „v páru“. „Těch nápadů na název padalo spoustu, dokonce padlo i slovo v angličtině ‚pair‘, ale to nám znělo jako Nike Air a přišlo nám to hloupé,“ vysvětluje Jan.

BOTAS 66: Takhle může grafický design pomoci značce obuvi

Dlouho předtím, než vznikl PÁR Prague, spojoval oba zakladatele jiný projekt, a to spolupráce s legendární českou značku BOTAS 66. Jan studoval na UMPRUM v ateliéru grafického designu, když dostal se spolužákem Jakubem Koroušem školní zadání navrhnout sportovní obuv. Místo vymýšlení zcela nového produktu se rozhodli oprášit tradiční značku Botas, která v té době působila zastarale a nevýrazně. „Chtěli jsme ukázat, jak grafický designér může být přínosný pro nějakou značku nebo projekt, jak může ovlivnit produkt v rámci barevných kombinací, balení a vytvořit mu novou identitu,“ říká Jan.

Projekt z akademické půdy se postupně proměnil v reálný a dost úspěšný byznys. Jan spolu s Jakubem navrhli nejen boty, ale i celou vizuální identitu značky, kampaň a prezentaci. BOTAS 66 se stal designovým hitem a oni jeho výhradními designéry. Ve firmě se však změnilo vedení, tržby klesaly a značka začala uvadat. Do téhle fáze vstoupila Darina, tehdy vedla mezinárodní festival designSUPERMARKET.

„Byla schopná dělat to, čeho jsme my schopni nebyli a ani jsme si to neuměli představit,“ vzpomíná Jan. Společně otevřeli prodejny, vytvořili a spravovali oficiální e-shop a veškerou marketingovou komunikaci značky. Byla to škola z první ruky, od návrhu produktu po jeho prodej. Když se spolupráce s Botasem začala komplikovat, vleklé autorskoprávní spory nebraly konce a příležitost ke změně byla v nedohlednu, začalo okolí Jana a Darinu provokovat otázkou, proč si nezaloží něco vlastního. „Zpočátku jsme to brali jako vtip, ale semínko to v nás zaselo,“ říká Darina.

České boty vyrobené v Portugalsku

Na začátku úvah o značce měli jasný plán: boty se budou vyrábět v Česku. Lokální výroba byla pro ně důležitá nejen z patriotismu, ale i z hlediska kontroly kvality, transparentnosti a udržitelnosti. Realita je však brzy vyvedla z původních představ, jak popisuje Jan Kloss. „Měli jsme hotový design, ale výroba byla buď technologicky neproveditelná, nebo tam byl nějaký nezájem. Jedna firma taky navrhovala, že by se to vyrábělo v Bosně, ale že na to dohlédne a pak budou mít boty označení Made in Czech Republic.“ To Jan s Darinou nechtěli.

Po sérii několika slepých uliček našli řešení v Portugalsku, zemi s dlouhou obuvnickou tradicí, s regiony, kde se na výrobu zaměřují takřka celé vesnice. „V jedné se jen šijí svršky, v další se vyrábějí podešve,“ popisuje Darina. Portugalsko jim bylo lidsky i kulturně blízké a těšili se, že spojí příjemné s užitečným a že si budou Pyrenejský poloostrov užívat klidně i jednou do měsíce. Dnes už uznávají, že se dvěma dětmi to tak lehké není.

Bohužel ani v Portugalsku to nešlo úplně hladce a museli několikrát změnit šicí dílnu. Naopak s výrobcem podešví jsou dlouhodobě velice spokojeni. „Máme vždycky velkou radost, když tam jednou začas přijedeme a vidíme naše Páry na zaměstnancích továrny. Sami za námi chodí a říkají, jak jsou příjemné a pohodlné i na celodenní pracovní směnu,“ líčí Darina.

Neobyčejná technologie umožňuje větší flexibilitu

Podešve většiny běžných tenisek se vyrábějí vstřikováním EVA pěny do formy. PÁR Prague ale zvolili cestu, která jim umožňuje flexibilitu a menší série. „My si to celé necháváme frézovat podle potřeby z bloků materiálu,“ vysvětluje Jan. Darina doplňuje, že tahle technologie dovoluje hrát si s tvary i barevnými variantami: „Umožňuje nám to uvádět malé série produktů, které mají drobné odlišnosti v podešvi. Ty přitom botu vizuálně poměrně výrazně posunou do jiného stylu. Je to trochu nákladnější technologie, ale takhle nám to zatím vyhovuje,“ říká Darina. Díky tomu se mohou pouštět do speciálních edic, limitovaných sérií i úprav na míru podle konkrétních projektů.

Výroba bot je finančně a logisticky náročná disciplína. Každá barva znamená stovky vyrobených párů a udržet kvalitu je nekonečný boj. Letos to Jan s Darinou pocítili naplno. „Zboží na jaro bohužel dorazilo v kvalitě, se kterou jsme nebyli spokojeni, takže jsme kompletně všech 1400 párů vrátili zpátky,“ říká Jan. To znamenalo nejen ztrátu celé sezony, ale i přímý zásah do cash flow firmy. Stejně tak padlo plánované otevření obchodu v Koreji. „Po půl roce vyjednávání, zadané objednávce a podepsané smlouvě přestal korejský partner komunikovat. Bohužel korejská měna velmi oslabila a místní importéři se začali rozmýšlet, do čeho vloží peníze i úsilí,“ tlumočí Darina důvody neúspěšného obchodu, které potvrdil také zástupce CzechTrade v Soulu, s nímž spolupráci konzultovali.

Další nepříjemnou, ale poměrně vtipnou historkou byl příjezd první objednávky z Portugalska přímo k jejich žižkovskému obchodu. Objednávku uzavřeli na 2800 párů bot a měli domluveno, že zboží z Portugalska přijede postupně v menších dodávkách. Ale místo toho se před jejich obchodem na Žižkově objevil celý kamion. Dopravce jim oznámil, že s vykládkou nepomůže, ať si vylezou na korbu a krabice si vyloží sami. Pustili se do práce, a když vše složili na ulici, začal se řidič zajímat, kudy se s tak velkým vozidlem dostane ven z úzkých žižkovských ulic. „Dodnes nechápeme, jak se dostal tam a kudy odtamtud odjel, ale zpětně se tomu smějeme,“ podotýká Jan.

Další růst načky? Pomalu, ale jistě

Raketový růst nikdy nebyl jejich cílem. Místo velkých investorských injekcí zvolili postupné budování firmy z vlastních prostředků. Nyní prodají kolem tří tisíc párů ročně. Na první pohled malé číslo, ale pro značku, kterou vedou dva lidé zaměstnaní také dvěma malými dětmi a dalšími profesními závazky, je to obdivuhodný výkon. Jan situaci shrnuje: „Zboží nemáme tolik, kolik bychom potřebovali, takže tolik neinvestujeme do reklamy, protože zkrátka nemáme zboží. Je to takový zamotaný kruh a přemýšlíme, jak se z něj vymotat,“ říká otevřeně Jan.

Po covidu ceny materiálů i výroby vzrostly. U mnoha značek to znamenalo okamžité zdražení, u PÁR Prague ale šli cestou spíše opatrné úpravy. „Zdražili jsme o sedm procent, ale od té doby základní cenu držíme stejnou,“ říká Darina. Jan k tomu dodává, že jejich cílem je především kvalitní dostupný produkt. „Nechceme slevovat v materiálech. Materiály a komponenty pečlivě vybíráme na veletrzích a bereme je od dodavatelů z EU, výjimkou jsou jen speciality, jako třeba velmi příjemné funkční mikrovlákno z Japonska, které na našich botách dobře funguje,“ vysvětluje Darina. Základní model Párů stojí 3900 korun, a přestože by se výrobní cena dala mírně srazit, nechtějí se pouštět do kompromisů, jež by ohrozily kvalitu.

Spolupráce PÁRu s umělci i kuchaři

Jedním z projektů, který vzbudil pozornost, byla spolupráce s výtvarníky Michalem Škapou alias Tronem a Lu Jindrák Skřivánkovou. Vznikly boty s průhlednou podrážkou, pod níž se skrývaly ilustrace obou umělců. „Celé to bylo jedno velké hraní si. Po dlouhé práci se vykrystalizoval velmi hravý výsledek, který je originální a dává smysl,“ říká Jan. Byla to i technologická výzva, najít správný materiál, tisk a způsob upevnění ilustrace, aby byla odolná a funkční. Přes úspěch nápadu Darina přiznává, že dnes mají jiné priority. „V tuhle chvíli se spíš orientujeme na více funkční outdoorové modely a vyvíjíme jiné tvary.“

Pro Jana i Darinu je design hlavně otázkou funkčnosti. „Design by měl především dobře sloužit v praxi. Naše boty jsou hodně oblíbené třeba u lidí z gastronomie, protože jsou hodně pohodlné,“ říká Darina. A to se pojí s jednou z jejich vizí, jíž je vytvoření ideální obuvi pro kuchaře a lidi v gastru. „Pracujeme na tom společně s platformou Kro Kitchen a věříme, že dotáhneme stylovou a pohodlnou obuv, která zároveň odpovídá nárokům na provoz v kuchyni i na place,“ prozrazuje Jan.

Byznys přechází na vyšší otáčky

Po letech postupného růstu stojí PÁR Prague na křižovatce. „Přestože zatím nějak šlapeme, v našem současném rodinném a finančním nastavení je velmi náročné značku někam dál posouvat. Vidíme v ní ale velký potenciál a víme, že to může nabrat ještě úplně jiné otáčky,“ říká Jan. Kdyby přizvali investora, mohli by navýšit výrobu a rozšířit distribuci. A to by nakonec znamenalo i rychlejší expanzi do zahraničí. Zároveň si ale oba zakladatelé uvědomují, že větší byznys znamená i větší závazky a vyžádal by si změnu pracovního tempa. Darina si udržuje optimismus: „Za celou dobu našeho podnikání se stalo tolik průšvihů a nepříjemností, že si říkám, že je až neuvěřitelné, že stále ještě fungujeme,“ směje se Darina. A ano, o zapojení investora vážně přemýšlejí.

Příběh značky PÁR Prague není zdaleka jen vyprávěním o botách. Je to příběh dvou odhodlaných lidí, kteří se rozhodli spojit osobní život s podnikáním a jednu část neoddělovat od té druhé. A má v sobě příslib, že když se Jan s Darinou nenechají zastrašit překážkami, může vzniknout něco, co překvapí svět i je samotné.